Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na trpasličí planetě Ceres detekována voda

Na trpasličí planetě Ceres detekována voda

Observatoř Herschel a objev vodní páry u trpasličí planety Ceres Autor: ESA/ATG medialab
Observatoř Herschel a objev vodní páry u trpasličí planety Ceres
Autor: ESA/ATG medialab
Evropská kosmická observatoř Herschel Space Observatory objevila přítomnost vodní páry v okolí trpasličí planety Ceres. Jedná se o první jednoznačnou detekci vodní páry u tělesa z oblasti hlavního pásu asteroidů ve Sluneční soustavě.

Ceres je s průměrem 950 km největším objektem v pásu planetek, který se rozprostírá mezi drahami planet Mars a Jupiter. Avšak na rozdíl od většiny planetek má Ceres téměř kulový tvar a patří do kategorie těles označovaných jako trpasličí planety (patří sem například i Pluto a další tři tělesa z oblasti Kuiperova pásu).

Je zřejmé, že Ceres je diferencovaným tělesem, pravděpodobně s kamenným jádrem a ledovým vnějším pláštěm. To je důležité, protože přítomnost vodního ledu v pásu planetek má závažné důsledky pro pochopení vývoje Sluneční soustavy.

Když naše planetární soustava před 4,6 miliardami roků vznikala, její centrální oblasti byly příliš horké na to, aby mohla voda zkondenzovat v oblasti, kde nyní obíhají vnitřní planety Merkur, Venuše, Země a Mars. Kromě toho je zřejmé, že voda byla na tyto planety dopravena později v průběhu dlouhé periody asi před 3,9 miliardami roků, kdy docházelo k četným dopadům komet a planetek na povrch vytvořených planet.

O kometách dobře víme, že obsahují zásoby vodního ledu. Ale jak je to s asteroidy? Voda v oblasti pásu asteroidů byla zaznamenána při pozorování náznaků kometární aktivity u některých planetek (tzv. Main Belt Comet family). Avšak žádná rozhodující detekce přítomnosti vodní páry nebyla uskutečněna.

Teprve nyní na základě použití vědeckého přístroje HIFI (Heterodyne Instrument for the Far Infrared) na palubě kosmické observatoře Herschel, která provádí pozorování v oboru infračerveného záření, zaznamenali astronomové u trpasličí planety Ceres přítomnost vodní páry uvolňované z povrchu ledem pokrytého tělesa.

„Je to vůbec poprvé, co byla detekována přítomnost vody v oblasti pásu asteroidů, což poskytuje důkazy, že Ceres má ledový povrch a řídkou atmosféru,“ říká Michael Küppers (ESA, Španělsko), hlavní autor článku publikovaného v časopise Nature.

Ačkoliv družice Herschel nebyla schopna pořídit fotografii planetky Ceres, astronomové dokázali ze získaných dat odvodit rozložení zdrojů vody na povrchu trpasličí planety na základě pozorovaných změn signálu během devítihodinové rotační periody tělesa. Bylo zjištěno, že téměř veškerá vodní pára vychází ze dvou míst na jeho povrchu.

„Předpokládáme, že přibližně 6 kg vodní páry je uvolňováno každou sekundu do okolního prostoru, což vyžaduje, aby byla vodním ledem pokryta pouze nepatrná část povrchu trpasličí planety Ceres. To výborně souhlasí se dvěma lokalizovanými oblastmi na povrchu tělesa,“ říká Laurence O´Rourke, hlavní vědecký pracovník družice Herschel pro výzkum planetek a komet v rámci programu nazvaného MACH-11, a další autor článku publikovaného v Nature.

Nejpravděpodobnějším vysvětlením produkce vodní páry je sublimace ledu, který je zahříván a přímo přechází do plynné fáze. I komety fungují na stejném principu. Dvě aktivní oblasti jsou přibližně o 5 % tmavší než okolní povrch. Jsou schopny absorbovat více slunečního záření, což vede k následnému zahřívání regionu a poté k účinnější sublimaci malých rezervoárů vodního ledu. Alternativním vysvětlením je možnost, že se jedná o gejzíry či tzv. ledový vulkanismus (kryovulkanismus), který hraje určitou funkci v aktivitě trpasličí planety.

Kosmická sonda NASA s názvem DAWN Autor: William K. Hartmann Courtesy of UCLA
Kosmická sonda NASA s názvem DAWN
Autor: William K. Hartmann Courtesy of UCLA
Na základě dřívějších výzkumů se předpokládá, že až 25 % její hmotnosti může představovat voda. Mnohem podrobnější informace o trpasličí planetě Ceres jsou očekávány již brzy. Americká kosmická sonda Dawn bude navedena na oběžnou dráhu kolem tělesa počátkem roku 2015 (pravděpodobně březen nebo duben). Uskuteční detailní mapování povrchu a bude rovněž zjišťovat, jakým způsobem je generována jeho „vodní“ aktivita a jak se postupně mění.

„Objev uvolňování vodní páry z podpovrchových vrstev planetky Ceres poskytuje nové informace o tom, jak je rozložen výskyt vody ve Sluneční soustavě. Protože Ceres obsahuje přibližně jednu pětinu hmotnosti všech těles v pásu planetek, je tento objev důležitý nejen pro samotný výzkum malých těles Sluneční soustavy, ale i pro lepší pochopení původu vody na Zemi,“ říká Göran Pilbratt, vědecký pracovník projektu Herschel (ESA).

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »