Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na Venuši je zřejmě aktivní vulkanismus

Na Venuši je zřejmě aktivní vulkanismus

Umělecká představa vulkanické aktivity na Venuši
Autor: ESA - AOES Medialab

Kosmická sonda Venus Express, kterou vypustila Evropská kosmická agentura ESA, objevila významné důkazy přetrvávajícího vulkanismu na Venuši, nejbližší planetě k Zemi. Pozorovat povrch Venuše je mimořádně obtížné vzhledem k její husté atmosféře a oblačnosti, avšak radarová pozorování v rámci již dřívějších misí k Venuši odhalila, že její povrch je pokryt sopkami a dávnými lávovými proudy.

Venuše je téměř stejně velká jako Země a má podobné složení, takže pravděpodobně má i vnitřní zdroj tepla, snad v důsledku radioaktivního rozpadu. Toto teplo proniká nějakým způsobem na povrch; jednou z možností je, že zde dochází k vulkanickým erupcím.

Některé modely planetárního vývoje napovídají, že povrch Venuše byl znovu přetvořen v důsledku katastrofálních lávových proudů zhruba před 500 milióny roků. Avšak jestli je Venuše aktivní také v současné době, zůstávalo dlouho žhavým tématem planetologie.

Kosmická sonda Venus Express, která dokončila v minulém roce osmiletý průzkum planety, prováděla širokou škálu pozorování na různých vlnových délkách k získání odpovědi na tyto důležité otázky. V článku publikovaném v roce 2010 vědci informovali, že infračervené záření přicházející ze tří vulkanických oblastí bylo odlišné od záření okolního terénu. Interpretace je taková, že pochází z relativně čerstvých proudů lávy. Tyto objevené lávové proudy jsou staré méně než 2,5 miliónu roků, avšak výzkumníci nemohli určit, zda stále ještě na Venuši existuje aktivní vulkanismus.

Dodatečná část důkazu, která byla zveřejněna v roce 2012, ukazuje prudké zvýšení výskytu oxidu siřičitého v horních vrstvách atmosféry v letech 2006-2007, následované jeho postupným poklesem v následujících pěti letech. Ačkoliv to mohou způsobit změny v proudění větru, mnohem důležitější je možnost, že tyto epizody vulkanické aktivity jsou spojeny s injektováním obrovského množství oxidu siřičitého do horních vrstev atmosféry.

Použitím pásma blízkého infračerveného záření, v kterém provádí pozorování kamera VMC (Venus Monitoring Camera) na palubě sondy Venus Express, byla nedávno zmapována tepelná emise z povrchu planety skrz průhledné spektrální okno v atmosféře Venuše. Mezinárodní vědecký tým planetologů lokalizoval změny v jasnosti povrchu na fotografiích, které byly pořízeny s odstupem pouhých několika dnů.

Změny jasnosti povrchu v oblasti Ganiki Chasma Autor: E. Shalygin et al (2015)
Změny jasnosti povrchu v oblasti Ganiki Chasma
Autor: E. Shalygin et al (2015)
Pozorovali jsme několik případů, kde oblasti na povrchu Venuše se znenadání staly teplejšími a potom pomalu chladly,“ říká Eugene Shalygin z Max Planck Institute for Solar System Research (MPS) v Německu, hlavní autor článku informujícího o objevech, který byl publikován v časopise Geophysical Research Letters. „Čtyři horké skvrny byly lokalizovány v místech, která jsou známa z radarových pozorování jako tektonické zóny, avšak je to poprvé, kdy se nám podařilo detekovat, že jsou horké a mění teplotu ze dne na den. Je to nejlepší důkaz doposud aktivního vulkanismu.“

Horké skvrny byly objeveny podél riftové zóny Ganiki Chasma v blízkosti sopek Ozza Mons a Maat Mons. Riftové zóny jsou důsledkem popraskaného povrchu, který často souvisí se žhavým magmatem pod kůrou planety. Tyto procesy mohou přivést žhavý materiál k povrchu, kde může proniknout skrz praskliny jako lávové proudy.

Tato pozorování se blíží limitům schopností kosmických sond a bylo mimořádně obtížné uskutečnit tuto detekci skrz silnou oblačnost oslabující jejich pohled,“ říká spoluautor textu Wojciech Martiewitz. „Avšak kamera VMC byla zkonstruována k uskutečnění těchto systematických pozorování povrchu a naštěstí zřetelně vidíme tyto oblasti průběžně měnící teplotu, která je nápadně vyšší než průměrná teplota okolního povrchu.“

Důkazy současné sopečné aktivity Venuše Autor: ESA
Důkazy současné sopečné aktivity Venuše
Autor: ESA
Protože pohled kamery VMC je „rozmazáván“ oblačností, oblasti se zvýšenou emisí se jeví roztažené na větší plochu o průměru více než 100 km, avšak horké oblasti na povrchu jsou zřejmě mnohem menší. Kromě toho pro horkou skvrnu označenou jako „Object A“ vědecký tým vypočítal, že se může jednat o oblast o ploše pouhého jednoho kilometru čtverečního s teplotou 830 °C, což je mnohem více než celková průměrná teplota povrchu 480 °C.

Riftová zóna Ganiki Chasma byla již dříve pokládána za jednu ze zcela nedávno geologicky aktivních oblastí planety a nové analýzy naznačují, že je stále ještě aktivní.

Vypadá to tak, že nakonec začleníme Venuši do malého klubu vulkanicky aktivních těles Sluneční soustavy,“ říká Håkan Svedhem, vědecký projektant sondy Venus Express (ESA). „Naše výzkumy ukazují, že Venuše, náš nejbližší planetární soused, je stále ještě aktivní a mění se i v současné době – to je důležitý krok v našem pátrání po pochopení odlišného průběhu vývoje Země a Venuše.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] www.esa.int

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Vulkanická činnost, Planeta Venuše, Venus Express


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »