Na Venuši je zřejmě aktivní vulkanismus

Venuše je téměř stejně velká jako Země a má podobné složení, takže pravděpodobně má i vnitřní zdroj tepla, snad v důsledku radioaktivního rozpadu. Toto teplo proniká nějakým způsobem na povrch; jednou z možností je, že zde dochází k vulkanickým erupcím.

Některé modely planetárního vývoje napovídají, že povrch Venuše byl znovu přetvořen v důsledku katastrofálních lávových proudů zhruba před 500 milióny roků. Avšak jestli je Venuše aktivní také v současné době, zůstávalo dlouho žhavým tématem planetologie.

Kosmická sonda Venus Express, která dokončila v minulém roce osmiletý průzkum planety, prováděla širokou škálu pozorování na různých vlnových délkách k získání odpovědi na tyto důležité otázky. V článku publikovaném v roce 2010 vědci informovali, že infračervené záření přicházející ze tří vulkanických oblastí bylo odlišné od záření okolního terénu. Interpretace je taková, že pochází z relativně čerstvých proudů lávy. Tyto objevené lávové proudy jsou staré méně než 2,5 miliónu roků, avšak výzkumníci nemohli určit, zda stále ještě na Venuši existuje aktivní vulkanismus.

Dodatečná část důkazu, která byla zveřejněna v roce 2012, ukazuje prudké zvýšení výskytu oxidu siřičitého v horních vrstvách atmosféry v letech 2006-2007, následované jeho postupným poklesem v následujících pěti letech. Ačkoliv to mohou způsobit změny v proudění větru, mnohem důležitější je možnost, že tyto epizody vulkanické aktivity jsou spojeny s injektováním obrovského množství oxidu siřičitého do horních vrstev atmosféry.

Použitím pásma blízkého infračerveného záření, v kterém provádí pozorování kamera VMC (Venus Monitoring Camera) na palubě sondy Venus Express, byla nedávno zmapována tepelná emise z povrchu planety skrz průhledné spektrální okno v atmosféře Venuše. Mezinárodní vědecký tým planetologů lokalizoval změny v jasnosti povrchu na fotografiích, které byly pořízeny s odstupem pouhých několika dnů.

„Pozorovali jsme několik případů, kde oblasti na povrchu Venuše se znenadání staly teplejšími a potom pomalu chladly,“ říká Eugene Shalygin z Max Planck Institute for Solar System Research (MPS) v Německu, hlavní autor článku informujícího o objevech, který byl publikován v časopise Geophysical Research Letters. „Čtyři horké skvrny byly lokalizovány v místech, která jsou známa z radarových pozorování jako tektonické zóny, avšak je to poprvé, kdy se nám podařilo detekovat, že jsou horké a mění teplotu ze dne na den. Je to nejlepší důkaz doposud aktivního vulkanismu.“

Horké skvrny byly objeveny podél riftové zóny Ganiki Chasma v blízkosti sopek Ozza Mons a Maat Mons. Riftové zóny jsou důsledkem popraskaného povrchu, který často souvisí se žhavým magmatem pod kůrou planety. Tyto procesy mohou přivést žhavý materiál k povrchu, kde může proniknout skrz praskliny jako lávové proudy.

„Tato pozorování se blíží limitům schopností kosmických sond a bylo mimořádně obtížné uskutečnit tuto detekci skrz silnou oblačnost oslabující jejich pohled,“ říká spoluautor textu Wojciech Martiewitz. „Avšak kamera VMC byla zkonstruována k uskutečnění těchto systematických pozorování povrchu a naštěstí zřetelně vidíme tyto oblasti průběžně měnící teplotu, která je nápadně vyšší než průměrná teplota okolního povrchu.“

Protože pohled kamery VMC je „rozmazáván“ oblačností, oblasti se zvýšenou emisí se jeví roztažené na větší plochu o průměru více než 100 km, avšak horké oblasti na povrchu jsou zřejmě mnohem menší. Kromě toho pro horkou skvrnu označenou jako „Object A“ vědecký tým vypočítal, že se může jednat o oblast o ploše pouhého jednoho kilometru čtverečního s teplotou 830 °C, což je mnohem více než celková průměrná teplota povrchu 480 °C.

Riftová zóna Ganiki Chasma byla již dříve pokládána za jednu ze zcela nedávno geologicky aktivních oblastí planety a nové analýzy naznačují, že je stále ještě aktivní.

„Vypadá to tak, že nakonec začleníme Venuši do malého klubu vulkanicky aktivních těles Sluneční soustavy,“ říká Håkan Svedhem, vědecký projektant sondy Venus Express (ESA). „Naše výzkumy ukazují, že Venuše, náš nejbližší planetární soused, je stále ještě aktivní a mění se i v současné době – to je důležitý krok v našem pátrání po pochopení odlišného průběhu vývoje Země a Venuše.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] www.esa.int

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí