Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na Venuši je zřejmě aktivní vulkanismus

Na Venuši je zřejmě aktivní vulkanismus

Umělecká představa vulkanické aktivity na Venuši
Autor: ESA - AOES Medialab

Kosmická sonda Venus Express, kterou vypustila Evropská kosmická agentura ESA, objevila významné důkazy přetrvávajícího vulkanismu na Venuši, nejbližší planetě k Zemi. Pozorovat povrch Venuše je mimořádně obtížné vzhledem k její husté atmosféře a oblačnosti, avšak radarová pozorování v rámci již dřívějších misí k Venuši odhalila, že její povrch je pokryt sopkami a dávnými lávovými proudy.

Venuše je téměř stejně velká jako Země a má podobné složení, takže pravděpodobně má i vnitřní zdroj tepla, snad v důsledku radioaktivního rozpadu. Toto teplo proniká nějakým způsobem na povrch; jednou z možností je, že zde dochází k vulkanickým erupcím.

Některé modely planetárního vývoje napovídají, že povrch Venuše byl znovu přetvořen v důsledku katastrofálních lávových proudů zhruba před 500 milióny roků. Avšak jestli je Venuše aktivní také v současné době, zůstávalo dlouho žhavým tématem planetologie.

Kosmická sonda Venus Express, která dokončila v minulém roce osmiletý průzkum planety, prováděla širokou škálu pozorování na různých vlnových délkách k získání odpovědi na tyto důležité otázky. V článku publikovaném v roce 2010 vědci informovali, že infračervené záření přicházející ze tří vulkanických oblastí bylo odlišné od záření okolního terénu. Interpretace je taková, že pochází z relativně čerstvých proudů lávy. Tyto objevené lávové proudy jsou staré méně než 2,5 miliónu roků, avšak výzkumníci nemohli určit, zda stále ještě na Venuši existuje aktivní vulkanismus.

Dodatečná část důkazu, která byla zveřejněna v roce 2012, ukazuje prudké zvýšení výskytu oxidu siřičitého v horních vrstvách atmosféry v letech 2006-2007, následované jeho postupným poklesem v následujících pěti letech. Ačkoliv to mohou způsobit změny v proudění větru, mnohem důležitější je možnost, že tyto epizody vulkanické aktivity jsou spojeny s injektováním obrovského množství oxidu siřičitého do horních vrstev atmosféry.

Použitím pásma blízkého infračerveného záření, v kterém provádí pozorování kamera VMC (Venus Monitoring Camera) na palubě sondy Venus Express, byla nedávno zmapována tepelná emise z povrchu planety skrz průhledné spektrální okno v atmosféře Venuše. Mezinárodní vědecký tým planetologů lokalizoval změny v jasnosti povrchu na fotografiích, které byly pořízeny s odstupem pouhých několika dnů.

Změny jasnosti povrchu v oblasti Ganiki Chasma Autor: E. Shalygin et al (2015)
Změny jasnosti povrchu v oblasti Ganiki Chasma
Autor: E. Shalygin et al (2015)
Pozorovali jsme několik případů, kde oblasti na povrchu Venuše se znenadání staly teplejšími a potom pomalu chladly,“ říká Eugene Shalygin z Max Planck Institute for Solar System Research (MPS) v Německu, hlavní autor článku informujícího o objevech, který byl publikován v časopise Geophysical Research Letters. „Čtyři horké skvrny byly lokalizovány v místech, která jsou známa z radarových pozorování jako tektonické zóny, avšak je to poprvé, kdy se nám podařilo detekovat, že jsou horké a mění teplotu ze dne na den. Je to nejlepší důkaz doposud aktivního vulkanismu.“

Horké skvrny byly objeveny podél riftové zóny Ganiki Chasma v blízkosti sopek Ozza Mons a Maat Mons. Riftové zóny jsou důsledkem popraskaného povrchu, který často souvisí se žhavým magmatem pod kůrou planety. Tyto procesy mohou přivést žhavý materiál k povrchu, kde může proniknout skrz praskliny jako lávové proudy.

Tato pozorování se blíží limitům schopností kosmických sond a bylo mimořádně obtížné uskutečnit tuto detekci skrz silnou oblačnost oslabující jejich pohled,“ říká spoluautor textu Wojciech Martiewitz. „Avšak kamera VMC byla zkonstruována k uskutečnění těchto systematických pozorování povrchu a naštěstí zřetelně vidíme tyto oblasti průběžně měnící teplotu, která je nápadně vyšší než průměrná teplota okolního povrchu.“

Důkazy současné sopečné aktivity Venuše Autor: ESA
Důkazy současné sopečné aktivity Venuše
Autor: ESA
Protože pohled kamery VMC je „rozmazáván“ oblačností, oblasti se zvýšenou emisí se jeví roztažené na větší plochu o průměru více než 100 km, avšak horké oblasti na povrchu jsou zřejmě mnohem menší. Kromě toho pro horkou skvrnu označenou jako „Object A“ vědecký tým vypočítal, že se může jednat o oblast o ploše pouhého jednoho kilometru čtverečního s teplotou 830 °C, což je mnohem více než celková průměrná teplota povrchu 480 °C.

Riftová zóna Ganiki Chasma byla již dříve pokládána za jednu ze zcela nedávno geologicky aktivních oblastí planety a nové analýzy naznačují, že je stále ještě aktivní.

Vypadá to tak, že nakonec začleníme Venuši do malého klubu vulkanicky aktivních těles Sluneční soustavy,“ říká Håkan Svedhem, vědecký projektant sondy Venus Express (ESA). „Naše výzkumy ukazují, že Venuše, náš nejbližší planetární soused, je stále ještě aktivní a mění se i v současné době – to je důležitý krok v našem pátrání po pochopení odlišného průběhu vývoje Země a Venuše.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] www.esa.int

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Vulkanická činnost, Planeta Venuše, Venus Express


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »