NASA objevila důležitou látku pro vznik života ve vzorcích z komety
Sonda u komety Wild-2 v představě malířeMožná si ještě vzpomenete na misi Stardust, kdy se americká sonda přiblížila rekordně blízko k jádru komety Wild-2 a odebrala z jeho okolí vzorky plynu a prachu, které byly dopraveny zpátky na Zemi. Vědci očekávali, že analýza těchto vzorků jim připraví mnohá překvapení, což se i stalo. Nejdříve si nebyli jisti, zda se glycin (aminokyselina) nedostal do vzorků až po jejich návratu na Zemi ale nakonec se podařilo prokázat, že tato látka je skutečně z komety.
Aminokyseliny jsou živými organismy používány k tvorbě proteinů, které regulují probíhající chemické reakce. Celkem pozemské organismy vytvářejí z 20 aminokyselin několik milionů proteinů, přičemž kyseliny kombinují jako písmena abecedy do slov.
"Objev glycinu na kometě podporuje domněnku, že základní stavební kameny života jsou ve vesmíru běžné a že život v kosmu může být celkem běžný než vzácný", prohlásil Dr. Carl Pilcher, ředitel NASA Astrobiology Institute.
Animace aerogelové mřížkySonda Stardust (Hvězdný prach) se ke kometě Wild-2 přiblížila 2. ledna 2004. Při průletu vrstvami plynu a prachu, obklopujícími jádro, vystavila mřížku aerogelu (látka podobná mycí houbě), na níž zachytávala okolní částice prachu a plynu. Návratový modul s touto mřížkou přistál na Zemi 15. ledna 2006. Glycin byl nalezen už při předběžné analýze v Goddardově kosmickém středisku v Marylandu ale vědci nedokázali s jistotou vyvrátit možnost, že se tato látka, používána pozemským životem, dostala do vzorků až po jejich návratu anebo že jí byla sonda kontaminována od začátku. To se podařilo až pomocí analýzy izotopů, což jsou verze částic jednotlivých chemických prvků, které však mají rozdílné počty částic v jádrech atomu. Vědecký tým dokázal, že glycin ze vzorků obsahuje izotop uhlíku, který by se v pozemské "verzi" glycinu nevyskytnul. Vědci to považují za důkaz, že nalezená látka je skutečně z komety.
Objev glycinu vědci považují za velkou seznaci ale také velmi vážnou věc, podporuje to teorii, že se velké množství organických látek dostalo na Zemi při dopadech komet a meteoritů. Co dalšího nás při analýze těchto vzorků čeká ukáže až čas.
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 6. do 3. 7. 2022. Měsíc bude v novu a ještě předtím jej najdeme ráno poblíž Merkuru a Venuše. Ráno můžeme vidět všechny okem viditelné planety v pořadí, jak jdou od Slunce. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše. BepiColombo podruhé minula Merkur. SLS byla plně natankována, na test se chystá Super Heavy. Ariane 5 opět úspěšná. První let čistě jihokorejské rakety. VZLÚSat-1 slaví pět let na orbitě. Před 65 lety se narodil český astronom Marek Wolf.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2022 získal snímek
„M 63“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
M 63. Nu, opravdu trochu nudné pojmenování. Příliš to nevylepší ani NGC 5055, i přes tolik pětek. Ale nebyli by to romantičtí astronomové, aby tomuto objektu na
Nic neni nad tmavou oblohu ktera necha vyniknout kontrastu i barvam a to bez jakychkoliv filtru. Porizeno kamerou ZWO 294MC s objektivem Canon 70-200mm USM L na montazi Celestron AVX s celkovou expozici 4 hodiny.