Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  NASA objevila důležitou látku pro vznik života ve vzorcích z komety
Vít Straka Vytisknout článek

NASA objevila důležitou látku pro vznik života ve vzorcích z komety

Sonda u komety Wild-2 v představě malíře
Sonda u komety Wild-2 v představě malíře
Možná si ještě vzpomenete na misi Stardust, kdy se americká sonda přiblížila rekordně blízko k jádru komety Wild-2 a odebrala z jeho okolí vzorky plynu a prachu, které byly dopraveny zpátky na Zemi. Vědci očekávali, že analýza těchto vzorků jim připraví mnohá překvapení, což se i stalo. Nejdříve si nebyli jisti, zda se glycin (aminokyselina) nedostal do vzorků až po jejich návratu na Zemi ale nakonec se podařilo prokázat, že tato látka je skutečně z komety.

Aminokyseliny jsou živými organismy používány k tvorbě proteinů, které regulují probíhající chemické reakce. Celkem pozemské organismy vytvářejí z 20 aminokyselin několik milionů proteinů, přičemž kyseliny kombinují jako písmena abecedy do slov.

"Objev glycinu na kometě podporuje domněnku, že základní stavební kameny života jsou ve vesmíru běžné a že život v kosmu může být celkem běžný než vzácný", prohlásil Dr. Carl Pilcher, ředitel NASA Astrobiology Institute.

Animace aerogelové mřížky
Animace aerogelové mřížky
Sonda Stardust (Hvězdný prach) se ke kometě Wild-2 přiblížila 2. ledna 2004. Při průletu vrstvami plynu a prachu, obklopujícími jádro, vystavila mřížku aerogelu (látka podobná mycí houbě), na níž zachytávala okolní částice prachu a plynu. Návratový modul s touto mřížkou přistál na Zemi 15. ledna 2006. Glycin byl nalezen už při předběžné analýze v Goddardově kosmickém středisku v Marylandu ale vědci nedokázali s jistotou vyvrátit možnost, že se tato látka, používána pozemským životem, dostala do vzorků až po jejich návratu anebo že jí byla sonda kontaminována od začátku. To se podařilo až pomocí analýzy izotopů, což jsou verze částic jednotlivých chemických prvků, které však mají rozdílné počty částic v jádrech atomu. Vědecký tým dokázal, že glycin ze vzorků obsahuje izotop uhlíku, který by se v pozemské "verzi" glycinu nevyskytnul. Vědci to považují za důkaz, že nalezená látka je skutečně z komety.

Objev glycinu vědci považují za velkou seznaci ale také velmi vážnou věc, podporuje to teorii, že se velké množství organických látek dostalo na Zemi při dopadech komet a meteoritů. Co dalšího nás při analýze těchto vzorků čeká ukáže až čas.

Zdroj:
www.nasa.gov




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



43. vesmírný týden 2020

43. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 10. do 25. 10. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Na ISS dorazila nová tříčlenná posádka v Sojuzu MS-17. SpaceX připravuje test třímotorové Starhip. Blue Origin provedla po delší odmlce další suborbitální let New Shepard. Sonda BepiColombo proletěla kolem Venuše. Proběhl start s družicemi Starlink (č. 13) a brzy má letět další. Před 45 lety probíhal úspěšně výzkum Venuše sondami Veněra 9 a 10, které také pořídily první snímky povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN468 Temná a reflexní mlhovina škorpion

  Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2020 získal snímek „LBN468 - temná a reflexní mlhovina v Cefeovi“, jehož autorem je Tomáš Zábranský   Na naší obloze je několik souhvězdí, která nikdy nezapadají. Jsou tak blízko nebeského pólu, že se ani při největší snaze během

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M1 Krabí mlhovina

Newton 150/750 + ZWO Camera ASI 178

Další informace »