Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nastane doba temna ?

Nastane doba temna ?

11.3.2002: Nastane doba temna ?Nestává se často, aby se astronomie stala předmětem zájmu sdělovacích prostředků a jiných masmédií. Stává se tak obvykle v případech zvláštního úkazu na obloze či nějakého významného objevu ve vesmíru. V poslední době se však situace trochu změnila. Pravděpodobně poprvé v dějinách české astronomie totiž hvězdáři vstoupili na půdu poněkud neznámou a neprobádanou - na půdu politiky a legislativy. Poslanecká sněmovna připravila Zákon o ovzduší a bezelstní astronomové přispěli k přípravě jednoho odstavce o omezení světelného znečištění. Myslím, že při přípravě byly předloženy rozumné argumenty, proč je dobré přestat svítit do nebe. Přes úsporu elektrické energie až po bezpečnost v silničním provozu.

Celý zákon pak prošel v poslanecké sněmovně a byl takto předložen senátu. A řekl bych, že od té doby se rozpoutala zajímavá mediální bouře. Senátorům se zákon nepozdával, zvláště pak pasáž o světelném znečištění, a vrátila celý zákon zpět poslancům k opravě. Poté se tisk, rozhlas i televize začala zajímat, co je na tom odstavci tak závadného. A ejhle, co jsme se dozvěděli. Že nepatrná skupina obyvatel České republiky, tedy astronomové, chce tyranizovat své spoluobčany, aby se potáceli po neosvětlených ulicích a naráželi do tmy ponořených kulturních památek. Je až podezřelé, kolik reportáží v televizi a článků v novinách se objevilo. Je to možná tím, že to, co se děje ve vesmíru, je těžko ovlivnitelné naší civilizací. Ale do dění na naší planetě může přispět kde kdo, ať už v dobrém či špatném.

Jak tuto situaci trochu osvětlit (ale ne do nebe). V reportážích zaznělo mnoho argumentů pro i proti. Zvláště se operovalo s cenou, nakolik přijde výměna starých neekonomických svítidel pouličního osvětlení za nová. Nikde se však nehovořilo o sumě peněz, která se ušetří za nespotřebovanou elektrickou energii. Zřejmě není zájem o snížení spotřeby a tak i šetřit naši přírodu. Těžko se i slovně vysvětluje, že lampy, které svítí nejenom dolů, ale i do všech stran, člověka oslňují a ve svém důsledku vidí vlastně hůře. Jeden příklad za všechny. Když půjdete v noci na zahradu nebo po cestě, co vám pomůže více? Klasická baterka, která vytvoří kužel světla a posvítí tam, kam potřebujete, nebo samotná žárovka v objímce, svítící do všech stran. Posuďte sami.

Zdá se, že poslanci tentokrát dali přednost rozumným argumentům a zákon ponechali v původním znění i s odstavcem o světelném znečištění. Poslední překážkou byl už tedy pouze Pražský hrad, respektive podpis pana prezidenta na tomto zákoně. To se také projevilo v jedné televizní reportáži jako poslední zteč proti zákonu. Byl použit i ten argument, že se bude muset omezit osvětlení Pražského hradu, takže tuto památku si bude možné prohlédnout jenom ve dne. Zde však lidé, kteří reportáž připravovali, použili špatný příklad. Pražský hrad patří právě mezi jednu z mála dobře nasvícených památek, a tedy světlo nemíří k nebesům.

Možná i proto pan prezident zákon 27. 2. 2002 podepsal. Chci ubezpečit, že tímto podpisem nenastává žádná doba temna. Pouze začne dlouhý postupný proces výměny starých pouličních svítidel a snad i období, kdy se bude trochu přemýšlet při návrzích osvětlení památek. Nejsme první na světě, kde se taková změna provádí (a někde to jde i bez zákona). Osobně si myslím, že to pomůže nejen uspořit mnoho energie, zvýšit světelnou pohodu v našich městech, ale i astronomům stejně jako všem dalším lidem. Budeme tak moci společně obdivovat krásy noční oblohy.

Ladislav Šmelcer -Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

Ladislav Šmelcer

Ladislav Šmelcer

Narozen v roce 1966 v Liberci, kde byl také zasažen astronomií již za raného mládí. Hlubšího vzdělání v astronomii se mu dostalo na pomaturitním studiu ve Valašském Meziříčí v letech 1988 - 1990. Prostředí se mu natolik zalíbilo, že na Hvězdárně Valašské Meziříčí pracuje od roku 1996 doposud. Hlavním jeho zájmem je fotometrie proměnných hvězd.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »