Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nastane doba temna ?

Nastane doba temna ?

11.3.2002: Nastane doba temna ?Nestává se často, aby se astronomie stala předmětem zájmu sdělovacích prostředků a jiných masmédií. Stává se tak obvykle v případech zvláštního úkazu na obloze či nějakého významného objevu ve vesmíru. V poslední době se však situace trochu změnila. Pravděpodobně poprvé v dějinách české astronomie totiž hvězdáři vstoupili na půdu poněkud neznámou a neprobádanou - na půdu politiky a legislativy. Poslanecká sněmovna připravila Zákon o ovzduší a bezelstní astronomové přispěli k přípravě jednoho odstavce o omezení světelného znečištění. Myslím, že při přípravě byly předloženy rozumné argumenty, proč je dobré přestat svítit do nebe. Přes úsporu elektrické energie až po bezpečnost v silničním provozu.

Celý zákon pak prošel v poslanecké sněmovně a byl takto předložen senátu. A řekl bych, že od té doby se rozpoutala zajímavá mediální bouře. Senátorům se zákon nepozdával, zvláště pak pasáž o světelném znečištění, a vrátila celý zákon zpět poslancům k opravě. Poté se tisk, rozhlas i televize začala zajímat, co je na tom odstavci tak závadného. A ejhle, co jsme se dozvěděli. Že nepatrná skupina obyvatel České republiky, tedy astronomové, chce tyranizovat své spoluobčany, aby se potáceli po neosvětlených ulicích a naráželi do tmy ponořených kulturních památek. Je až podezřelé, kolik reportáží v televizi a článků v novinách se objevilo. Je to možná tím, že to, co se děje ve vesmíru, je těžko ovlivnitelné naší civilizací. Ale do dění na naší planetě může přispět kde kdo, ať už v dobrém či špatném.

Jak tuto situaci trochu osvětlit (ale ne do nebe). V reportážích zaznělo mnoho argumentů pro i proti. Zvláště se operovalo s cenou, nakolik přijde výměna starých neekonomických svítidel pouličního osvětlení za nová. Nikde se však nehovořilo o sumě peněz, která se ušetří za nespotřebovanou elektrickou energii. Zřejmě není zájem o snížení spotřeby a tak i šetřit naši přírodu. Těžko se i slovně vysvětluje, že lampy, které svítí nejenom dolů, ale i do všech stran, člověka oslňují a ve svém důsledku vidí vlastně hůře. Jeden příklad za všechny. Když půjdete v noci na zahradu nebo po cestě, co vám pomůže více? Klasická baterka, která vytvoří kužel světla a posvítí tam, kam potřebujete, nebo samotná žárovka v objímce, svítící do všech stran. Posuďte sami.

Zdá se, že poslanci tentokrát dali přednost rozumným argumentům a zákon ponechali v původním znění i s odstavcem o světelném znečištění. Poslední překážkou byl už tedy pouze Pražský hrad, respektive podpis pana prezidenta na tomto zákoně. To se také projevilo v jedné televizní reportáži jako poslední zteč proti zákonu. Byl použit i ten argument, že se bude muset omezit osvětlení Pražského hradu, takže tuto památku si bude možné prohlédnout jenom ve dne. Zde však lidé, kteří reportáž připravovali, použili špatný příklad. Pražský hrad patří právě mezi jednu z mála dobře nasvícených památek, a tedy světlo nemíří k nebesům.

Možná i proto pan prezident zákon 27. 2. 2002 podepsal. Chci ubezpečit, že tímto podpisem nenastává žádná doba temna. Pouze začne dlouhý postupný proces výměny starých pouličních svítidel a snad i období, kdy se bude trochu přemýšlet při návrzích osvětlení památek. Nejsme první na světě, kde se taková změna provádí (a někde to jde i bez zákona). Osobně si myslím, že to pomůže nejen uspořit mnoho energie, zvýšit světelnou pohodu v našich městech, ale i astronomům stejně jako všem dalším lidem. Budeme tak moci společně obdivovat krásy noční oblohy.

Ladislav Šmelcer -Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

Ladislav Šmelcer

Ladislav Šmelcer

Narozen v roce 1966 v Liberci, kde byl také zasažen astronomií již za raného mládí. Hlubšího vzdělání v astronomii se mu dostalo na pomaturitním studiu ve Valašském Meziříčí v letech 1988 - 1990. Prostředí se mu natolik zalíbilo, že na Hvězdárně Valašské Meziříčí pracuje od roku 1996 doposud. Hlavním jeho zájmem je fotometrie proměnných hvězd.



49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »