Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nastane doba temna ?

Nastane doba temna ?

11.3.2002: Nastane doba temna ?Nestává se často, aby se astronomie stala předmětem zájmu sdělovacích prostředků a jiných masmédií. Stává se tak obvykle v případech zvláštního úkazu na obloze či nějakého významného objevu ve vesmíru. V poslední době se však situace trochu změnila. Pravděpodobně poprvé v dějinách české astronomie totiž hvězdáři vstoupili na půdu poněkud neznámou a neprobádanou - na půdu politiky a legislativy. Poslanecká sněmovna připravila Zákon o ovzduší a bezelstní astronomové přispěli k přípravě jednoho odstavce o omezení světelného znečištění. Myslím, že při přípravě byly předloženy rozumné argumenty, proč je dobré přestat svítit do nebe. Přes úsporu elektrické energie až po bezpečnost v silničním provozu.

Celý zákon pak prošel v poslanecké sněmovně a byl takto předložen senátu. A řekl bych, že od té doby se rozpoutala zajímavá mediální bouře. Senátorům se zákon nepozdával, zvláště pak pasáž o světelném znečištění, a vrátila celý zákon zpět poslancům k opravě. Poté se tisk, rozhlas i televize začala zajímat, co je na tom odstavci tak závadného. A ejhle, co jsme se dozvěděli. Že nepatrná skupina obyvatel České republiky, tedy astronomové, chce tyranizovat své spoluobčany, aby se potáceli po neosvětlených ulicích a naráželi do tmy ponořených kulturních památek. Je až podezřelé, kolik reportáží v televizi a článků v novinách se objevilo. Je to možná tím, že to, co se děje ve vesmíru, je těžko ovlivnitelné naší civilizací. Ale do dění na naší planetě může přispět kde kdo, ať už v dobrém či špatném.

Jak tuto situaci trochu osvětlit (ale ne do nebe). V reportážích zaznělo mnoho argumentů pro i proti. Zvláště se operovalo s cenou, nakolik přijde výměna starých neekonomických svítidel pouličního osvětlení za nová. Nikde se však nehovořilo o sumě peněz, která se ušetří za nespotřebovanou elektrickou energii. Zřejmě není zájem o snížení spotřeby a tak i šetřit naši přírodu. Těžko se i slovně vysvětluje, že lampy, které svítí nejenom dolů, ale i do všech stran, člověka oslňují a ve svém důsledku vidí vlastně hůře. Jeden příklad za všechny. Když půjdete v noci na zahradu nebo po cestě, co vám pomůže více? Klasická baterka, která vytvoří kužel světla a posvítí tam, kam potřebujete, nebo samotná žárovka v objímce, svítící do všech stran. Posuďte sami.

Zdá se, že poslanci tentokrát dali přednost rozumným argumentům a zákon ponechali v původním znění i s odstavcem o světelném znečištění. Poslední překážkou byl už tedy pouze Pražský hrad, respektive podpis pana prezidenta na tomto zákoně. To se také projevilo v jedné televizní reportáži jako poslední zteč proti zákonu. Byl použit i ten argument, že se bude muset omezit osvětlení Pražského hradu, takže tuto památku si bude možné prohlédnout jenom ve dne. Zde však lidé, kteří reportáž připravovali, použili špatný příklad. Pražský hrad patří právě mezi jednu z mála dobře nasvícených památek, a tedy světlo nemíří k nebesům.

Možná i proto pan prezident zákon 27. 2. 2002 podepsal. Chci ubezpečit, že tímto podpisem nenastává žádná doba temna. Pouze začne dlouhý postupný proces výměny starých pouličních svítidel a snad i období, kdy se bude trochu přemýšlet při návrzích osvětlení památek. Nejsme první na světě, kde se taková změna provádí (a někde to jde i bez zákona). Osobně si myslím, že to pomůže nejen uspořit mnoho energie, zvýšit světelnou pohodu v našich městech, ale i astronomům stejně jako všem dalším lidem. Budeme tak moci společně obdivovat krásy noční oblohy.

Ladislav Šmelcer -Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

Ladislav Šmelcer

Ladislav Šmelcer

Narozen v roce 1966 v Liberci, kde byl také zasažen astronomií již za raného mládí. Hlubšího vzdělání v astronomii se mu dostalo na pomaturitním studiu ve Valašském Meziříčí v letech 1988 - 1990. Prostředí se mu natolik zalíbilo, že na Hvězdárně Valašské Meziříčí pracuje od roku 1996 doposud. Hlavním jeho zájmem je fotometrie proměnných hvězd.



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »