Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nastane doba temna ?

Nastane doba temna ?

11.3.2002: Nastane doba temna ?Nestává se často, aby se astronomie stala předmětem zájmu sdělovacích prostředků a jiných masmédií. Stává se tak obvykle v případech zvláštního úkazu na obloze či nějakého významného objevu ve vesmíru. V poslední době se však situace trochu změnila. Pravděpodobně poprvé v dějinách české astronomie totiž hvězdáři vstoupili na půdu poněkud neznámou a neprobádanou - na půdu politiky a legislativy. Poslanecká sněmovna připravila Zákon o ovzduší a bezelstní astronomové přispěli k přípravě jednoho odstavce o omezení světelného znečištění. Myslím, že při přípravě byly předloženy rozumné argumenty, proč je dobré přestat svítit do nebe. Přes úsporu elektrické energie až po bezpečnost v silničním provozu.

Celý zákon pak prošel v poslanecké sněmovně a byl takto předložen senátu. A řekl bych, že od té doby se rozpoutala zajímavá mediální bouře. Senátorům se zákon nepozdával, zvláště pak pasáž o světelném znečištění, a vrátila celý zákon zpět poslancům k opravě. Poté se tisk, rozhlas i televize začala zajímat, co je na tom odstavci tak závadného. A ejhle, co jsme se dozvěděli. Že nepatrná skupina obyvatel České republiky, tedy astronomové, chce tyranizovat své spoluobčany, aby se potáceli po neosvětlených ulicích a naráželi do tmy ponořených kulturních památek. Je až podezřelé, kolik reportáží v televizi a článků v novinách se objevilo. Je to možná tím, že to, co se děje ve vesmíru, je těžko ovlivnitelné naší civilizací. Ale do dění na naší planetě může přispět kde kdo, ať už v dobrém či špatném.

Jak tuto situaci trochu osvětlit (ale ne do nebe). V reportážích zaznělo mnoho argumentů pro i proti. Zvláště se operovalo s cenou, nakolik přijde výměna starých neekonomických svítidel pouličního osvětlení za nová. Nikde se však nehovořilo o sumě peněz, která se ušetří za nespotřebovanou elektrickou energii. Zřejmě není zájem o snížení spotřeby a tak i šetřit naši přírodu. Těžko se i slovně vysvětluje, že lampy, které svítí nejenom dolů, ale i do všech stran, člověka oslňují a ve svém důsledku vidí vlastně hůře. Jeden příklad za všechny. Když půjdete v noci na zahradu nebo po cestě, co vám pomůže více? Klasická baterka, která vytvoří kužel světla a posvítí tam, kam potřebujete, nebo samotná žárovka v objímce, svítící do všech stran. Posuďte sami.

Zdá se, že poslanci tentokrát dali přednost rozumným argumentům a zákon ponechali v původním znění i s odstavcem o světelném znečištění. Poslední překážkou byl už tedy pouze Pražský hrad, respektive podpis pana prezidenta na tomto zákoně. To se také projevilo v jedné televizní reportáži jako poslední zteč proti zákonu. Byl použit i ten argument, že se bude muset omezit osvětlení Pražského hradu, takže tuto památku si bude možné prohlédnout jenom ve dne. Zde však lidé, kteří reportáž připravovali, použili špatný příklad. Pražský hrad patří právě mezi jednu z mála dobře nasvícených památek, a tedy světlo nemíří k nebesům.

Možná i proto pan prezident zákon 27. 2. 2002 podepsal. Chci ubezpečit, že tímto podpisem nenastává žádná doba temna. Pouze začne dlouhý postupný proces výměny starých pouličních svítidel a snad i období, kdy se bude trochu přemýšlet při návrzích osvětlení památek. Nejsme první na světě, kde se taková změna provádí (a někde to jde i bez zákona). Osobně si myslím, že to pomůže nejen uspořit mnoho energie, zvýšit světelnou pohodu v našich městech, ale i astronomům stejně jako všem dalším lidem. Budeme tak moci společně obdivovat krásy noční oblohy.

Ladislav Šmelcer -Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

Ladislav Šmelcer

Ladislav Šmelcer

Narozen v roce 1966 v Liberci, kde byl také zasažen astronomií již za raného mládí. Hlubšího vzdělání v astronomii se mu dostalo na pomaturitním studiu ve Valašském Meziříčí v letech 1988 - 1990. Prostředí se mu natolik zalíbilo, že na Hvězdárně Valašské Meziříčí pracuje od roku 1996 doposud. Hlavním jeho zájmem je fotometrie proměnných hvězd.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »