Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nastane doba temna ?

Nastane doba temna ?

11.3.2002: Nastane doba temna ?Nestává se často, aby se astronomie stala předmětem zájmu sdělovacích prostředků a jiných masmédií. Stává se tak obvykle v případech zvláštního úkazu na obloze či nějakého významného objevu ve vesmíru. V poslední době se však situace trochu změnila. Pravděpodobně poprvé v dějinách české astronomie totiž hvězdáři vstoupili na půdu poněkud neznámou a neprobádanou - na půdu politiky a legislativy. Poslanecká sněmovna připravila Zákon o ovzduší a bezelstní astronomové přispěli k přípravě jednoho odstavce o omezení světelného znečištění. Myslím, že při přípravě byly předloženy rozumné argumenty, proč je dobré přestat svítit do nebe. Přes úsporu elektrické energie až po bezpečnost v silničním provozu.

Celý zákon pak prošel v poslanecké sněmovně a byl takto předložen senátu. A řekl bych, že od té doby se rozpoutala zajímavá mediální bouře. Senátorům se zákon nepozdával, zvláště pak pasáž o světelném znečištění, a vrátila celý zákon zpět poslancům k opravě. Poté se tisk, rozhlas i televize začala zajímat, co je na tom odstavci tak závadného. A ejhle, co jsme se dozvěděli. Že nepatrná skupina obyvatel České republiky, tedy astronomové, chce tyranizovat své spoluobčany, aby se potáceli po neosvětlených ulicích a naráželi do tmy ponořených kulturních památek. Je až podezřelé, kolik reportáží v televizi a článků v novinách se objevilo. Je to možná tím, že to, co se děje ve vesmíru, je těžko ovlivnitelné naší civilizací. Ale do dění na naší planetě může přispět kde kdo, ať už v dobrém či špatném.

Jak tuto situaci trochu osvětlit (ale ne do nebe). V reportážích zaznělo mnoho argumentů pro i proti. Zvláště se operovalo s cenou, nakolik přijde výměna starých neekonomických svítidel pouličního osvětlení za nová. Nikde se však nehovořilo o sumě peněz, která se ušetří za nespotřebovanou elektrickou energii. Zřejmě není zájem o snížení spotřeby a tak i šetřit naši přírodu. Těžko se i slovně vysvětluje, že lampy, které svítí nejenom dolů, ale i do všech stran, člověka oslňují a ve svém důsledku vidí vlastně hůře. Jeden příklad za všechny. Když půjdete v noci na zahradu nebo po cestě, co vám pomůže více? Klasická baterka, která vytvoří kužel světla a posvítí tam, kam potřebujete, nebo samotná žárovka v objímce, svítící do všech stran. Posuďte sami.

Zdá se, že poslanci tentokrát dali přednost rozumným argumentům a zákon ponechali v původním znění i s odstavcem o světelném znečištění. Poslední překážkou byl už tedy pouze Pražský hrad, respektive podpis pana prezidenta na tomto zákoně. To se také projevilo v jedné televizní reportáži jako poslední zteč proti zákonu. Byl použit i ten argument, že se bude muset omezit osvětlení Pražského hradu, takže tuto památku si bude možné prohlédnout jenom ve dne. Zde však lidé, kteří reportáž připravovali, použili špatný příklad. Pražský hrad patří právě mezi jednu z mála dobře nasvícených památek, a tedy světlo nemíří k nebesům.

Možná i proto pan prezident zákon 27. 2. 2002 podepsal. Chci ubezpečit, že tímto podpisem nenastává žádná doba temna. Pouze začne dlouhý postupný proces výměny starých pouličních svítidel a snad i období, kdy se bude trochu přemýšlet při návrzích osvětlení památek. Nejsme první na světě, kde se taková změna provádí (a někde to jde i bez zákona). Osobně si myslím, že to pomůže nejen uspořit mnoho energie, zvýšit světelnou pohodu v našich městech, ale i astronomům stejně jako všem dalším lidem. Budeme tak moci společně obdivovat krásy noční oblohy.

Ladislav Šmelcer -Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

Ladislav Šmelcer

Ladislav Šmelcer

Narozen v roce 1966 v Liberci, kde byl také zasažen astronomií již za raného mládí. Hlubšího vzdělání v astronomii se mu dostalo na pomaturitním studiu ve Valašském Meziříčí v letech 1988 - 1990. Prostředí se mu natolik zalíbilo, že na Hvězdárně Valašské Meziříčí pracuje od roku 1996 doposud. Hlavním jeho zájmem je fotometrie proměnných hvězd.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »