Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Návrat komety 218P/LINEAR skončil velkým zklamáním
Marek Biely Vytisknout článek

Návrat komety 218P/LINEAR skončil velkým zklamáním

Fotografie komety 218P/LINEAR od Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Po jasných kometách je obří poptávka. Bohužel máme dlouhodobou smůlu. Jednou nadějí mohla být 218P LINEAR. Tato perspektivní kometa nakonec nenaplnila optimistické scénáře, podle kterých měla zjasnit až do dosahu malých dalekohledů. A co hůře, její maximální jasnost zůstala dokonce pod očekávanými 13 mag.

V roce 2012 se razantně změnila dráha této krátkoperiodické komety, vzdálenost perihelu, která byla předtím 1,70 AU daleko od Slunce, se zásadním způsobem zmenšila na 1,17 AU. Proto panovalo všeobecné očekávání, že kometa zjasní do vizuálního dosahu a s maximem jasnosti 13 mag se dostane možná i do dosahu středních dalekohledů. Optimisté předpokládali maximální jasnost až 11 mag, díky čemuž by objekt byl viditelný snad i malými dalekohledy či obřími binokuláry. Realita však nakonec byla někde úplně jinde.

Negativní snímek komety 218P/LINEAR od Michaela Jägera Autor: Michael Jäger
Negativní snímek komety 218P/LINEAR od Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger
Jak dokazuje snímek v negativu, kometa zůstala i v tomto návratu poměrně slabým objektem. Kometa zjasňovala mnohem pomaleji než bylo očekáváno a v maximu jasnosti nakonec dosáhla nějakých 14-15 mag. O jediné vizuální pozorování se postaral Chris Wyatt z Austrálie, který kometu odhadl na 13,9 mag. Nikdo jiný ji v aktuálním návratu neviděl takto jasnou. CCD měření poukazovala na maximum jasnosti spíše u 15 mag, a to na začátku května. Z chování komety jde zjistit, že se jedná o starší, opotřebovanou, málo aktivní a možná i malou kometu, jež toho má za sebou již opravdu dost. Díky těmto poznatkům lze usoudit, že nějaké rapidní zjasňování a viditelnost komety v malých dalekohledech se nejspíše neuskuteční ani v následujících návratech.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichi Yoshidy

Převzato: Společnost pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa LINEAR, 218P LINEAR


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »