Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Návrat komety 218P/LINEAR skončil velkým zklamáním
Marek Biely Vytisknout článek

Návrat komety 218P/LINEAR skončil velkým zklamáním

Fotografie komety 218P/LINEAR od Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Po jasných kometách je obří poptávka. Bohužel máme dlouhodobou smůlu. Jednou nadějí mohla být 218P LINEAR. Tato perspektivní kometa nakonec nenaplnila optimistické scénáře, podle kterých měla zjasnit až do dosahu malých dalekohledů. A co hůře, její maximální jasnost zůstala dokonce pod očekávanými 13 mag.

V roce 2012 se razantně změnila dráha této krátkoperiodické komety, vzdálenost perihelu, která byla předtím 1,70 AU daleko od Slunce, se zásadním způsobem zmenšila na 1,17 AU. Proto panovalo všeobecné očekávání, že kometa zjasní do vizuálního dosahu a s maximem jasnosti 13 mag se dostane možná i do dosahu středních dalekohledů. Optimisté předpokládali maximální jasnost až 11 mag, díky čemuž by objekt byl viditelný snad i malými dalekohledy či obřími binokuláry. Realita však nakonec byla někde úplně jinde.

Negativní snímek komety 218P/LINEAR od Michaela Jägera Autor: Michael Jäger
Negativní snímek komety 218P/LINEAR od Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger
Jak dokazuje snímek v negativu, kometa zůstala i v tomto návratu poměrně slabým objektem. Kometa zjasňovala mnohem pomaleji než bylo očekáváno a v maximu jasnosti nakonec dosáhla nějakých 14-15 mag. O jediné vizuální pozorování se postaral Chris Wyatt z Austrálie, který kometu odhadl na 13,9 mag. Nikdo jiný ji v aktuálním návratu neviděl takto jasnou. CCD měření poukazovala na maximum jasnosti spíše u 15 mag, a to na začátku května. Z chování komety jde zjistit, že se jedná o starší, opotřebovanou, málo aktivní a možná i malou kometu, jež toho má za sebou již opravdu dost. Díky těmto poznatkům lze usoudit, že nějaké rapidní zjasňování a viditelnost komety v malých dalekohledech se nejspíše neuskuteční ani v následujících návratech.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichi Yoshidy

Převzato: Společnost pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa LINEAR, 218P LINEAR


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »