Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nedávná sopečná činnost v oblasti Valles Marineris na Marsu
Petr Brož Vytisknout článek

Nedávná sopečná činnost v oblasti Valles Marineris na Marsu

Valles Marineris na Marsu

Jedním z nejvýraznějších útvarů na povrchu Marsu je obrovská štítová sopka Olympus Mons tyčící se 26 kilometrů nad okolní pláně v oblasti Tharsis – v rozsáhlé sopečně-tektonické provincii dosahující svými rozměry velikosti Evropy. Existence Tharsis, společně s několika menšími sopečnými centry, dokládá, že sopečná činnost byla na Marsu dříve široce rozšířena. Další rozsáhlý geologický útvar se nachází na východním okraji této provincie. Jedná se o přibližně 4000 kilometrů dlouhý a až 10 kilometrů hluboký systém kaňonů Valles Marineris, jehož vznik není dosud uspokojivě vysvětlen. Sice je často označován za rift, lineární zónu, ve které je litosféra roztahována do stran, ale přesvědčivý důkaz chybí. U pozemských riftů je běžné, že jejich vznik a vývoj je doprovázen sopečnou činností. To vedlo vědce k předpokladu, že by tomu mělo být podobně i v případě Marsu. Jenže se po desetiletí nedařilo přítomnost sopek uvnitř Valles Marineris přesvědčivě prokázat. Změnu přinesl až výzkum mezinárodního týmu vědců pod vedením Petra Brože z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR v. v. i., kterému se podařilo doložit, že se na dně nejhlubšího kaňonu Valles Marineris, v Coprates Chasma, nachází rozsáhlé pole tvořené malými sopkami a lávovými proudy.

Skupina malých sopek a lávových proudů na dně Coprates Chasma, nejhlubší části Valles Marineris. Sopky jsou velmi podobné pozemských sypaným kuželům (snímek byl pořízen americkou sondou Mars Reconnaissance Orbiter). Autor: NASA/JPL/University of Arizona
Skupina malých sopek a lávových proudů na dně Coprates Chasma, nejhlubší části Valles Marineris. Sopky jsou velmi podobné pozemských sypaným kuželům (snímek byl pořízen americkou sondou Mars Reconnaissance Orbiter).
Autor: NASA/JPL/University of Arizona

Tento objev, publikovaný v odborném časopise Earth and Planetary Science Letters, je založen na analýze satelitních fotografií povrchu Marsu ve vysokém rozlišení pořízených americkou sondou Mars Reconnaissance Orbiter. Fotografie totiž umožnily prozkoumat rozsáhlé pole tvořené více než 130 malými kuželovitými útvary a doprovodnými proudy. „Na základě nově dostupných snímků se nám podařilo odhalit doposud neznámé podrobnosti o jejich vzhledu. Objevili jsme útvary, které jsou velice dobře známé z pozemských lávových polí. Jedná se například o charakteristický vzhled povrchu jednotlivých lávových proudů, včetně projevů ztlušťování těchto proudů vlivem vtlačení dalšího množství tekoucí lávy pod již ztuhlý povrch. Tato pozorování naznačují, že důvodem vzniku kuželů a proudů byla sopečná činnost spojená s výstupem roztavených hornin, nikoliv tzv. bahenní vulkanismus, jak bylo dříve navrhováno,“ uvádí Petr Brož, hlavní autor studie.

Tento závěr, podporují i výsledky prostorové analýzy distribuce kuželů,“ doplňuje Ernst Hauber z Německého střediska pro letectví a kosmonautiku, který je spoluautorem studie. „Ty totiž ukazují, že jejich rozmístění je řízeno podpovrchovými útvary – zřejmě zlomy a puklinami – se shodnou orientací, jako má kaňon Coprates Chasma. To naznačuje, že materiál musel vystoupit z oblasti hluboko pod povrchem, tedy že šlo spíše o magma.“ Kužele v oblasti Coprates Chasma jsou také velice podobné dalším marsovským kuželům, které se nacházejí v oblastech, kde je existence bahenních sopek nepravděpodobná. Sdílí i významnou podobnost s pozemskými sypanými kužely. Vědci se proto domnívají, že pozorované kužele představují sypané a tufové kužele – typy sopek vznikajících ukládáním drobných úlomků sopečných hornin. Na Zemi se jedná o nejběžnější druh sopečných těles, v případě Marsu jsou ale poměrně vzácné.

Příklad sypaných kuželů, nejhojnějšího druhu sopek na Zemi (oblast Harrát Lunajjir, Saúdská Arábie). Autor: John Pallister z U.S. Geological Surve
Příklad sypaných kuželů, nejhojnějšího druhu sopek na Zemi (oblast Harrát Lunajjir, Saúdská Arábie).
Autor: John Pallister z U.S. Geological Surve

Překvapující stáří sopek

Kromě samotné přítomnosti sopek ve Valles Marineris je pozoruhodné i jejich stáří. „Z pohledu geologického času jsou sopky totiž velice mladé, vznikly před pouhými 200 až 400 milióny let,“ dodává další spoluautor studie Gregory Michael z německé Svobodné univerzity Berlín. K určení stáří sopek využili vědci metodu počítání množství impaktních kráterů nacházejících se na určitě geologické jednotce, v tomto případě na dně kaňonu Coprates Chasma. Tato metoda je založena na skutečnosti, že mladší povrch byl vystaven menšímu množství srážek s cizími objekty než povrch starší. Výsledkem toho je rozdílná četnost impaktních kráterů. Pokud pak má nějaká oblast nízké množství impaktních kráterů, svědčí to o jejím mladém věku.

Přitom na Marsu k většině známé sopečné činnosti došlo mnohem dříve, přibližně před 3,5 miliardy let, tedy relativně krátce po zformování rudé planety. Vědci sice měli k dispozici důkazy, že Mars byl sopečně činný i později, v podstatě po celou dobu své historie, nicméně mladší sopečná činnost byla mnohem méně četná a vázaná většinou na velká sopečná centra. Objevení relativně mladého sopečného pole v jihovýchodní části Valles Marineris, tedy daleko od Tharsis, proto naznačuje, že sopečná aktivita nebyla omezena pouze na rozsáhlé sopečné provincie Tharsis a Elysium, jak se vědci dříve domnívali, ale zasahovala také do mnohem vzdálenějších oblastí.

Vzrušující místo pro hledání stop případného života

Ve snaze dozvědět se více o chemickém složení hornin, které tvoří pozorované sopky a lávové proudy, využil čtyřčlenný tým data získaná spektrometrem CRISM umístěným na palubě již zmiňované sondy Mars Reconnaissance Orbiter. „Zjistili jsme, že se v oblasti nachází minerály bohaté na křemík, dokonce jsme zaznamenali i opál,“ uvádí další spoluautor výzkumu James Wray z amerického Georgijského technického institutu. Přítomnost opálu, beztvarého minerálu bohatého na vodu a na křemík, přitom naznačuje, že v oblasti mohlo docházet k hydrotermálním procesům, během kterých proudila k povrchu Marsu směs horké vody a rozpuštěných chemických látek. To vede k závěru, že by oblast Coprates Chasma mohla představovat astrobiologicky velice zajímavé prostředí. Na Zemi totiž poskytují hydrotermální procesy bohatý zdroj energie, a tedy ideální prostředí pro různá společenství mikrobů. Pokud by případně na Marsu existoval život, měl by v oblasti Coprates Chasma vhodné podmínky pro svůj rozkvět. Předchozí výzkumy hydrotermálních procesů na Zemi odhalily, že opál vzniklý vysrážením z křemičitého roztoku má vysoký potenciál pro uchování biologických známek případného života. Navíc by byl opál v této oblasti o řád mladší než v jiných částech Marsu, kde byl již dříve detekován. Proto se naskýtá možnost, že pokud na dně kaňonu Coprates Chasma existovala společenství mikrobů, mohly by jejich pozůstatky být zachovány v relativně původním stavu. Je tak zřejmé, že na dně kaňonu Coprates Chasma čekají různorodé a vzrušující vědecké příležitosti pro případné budoucí robotické mise.

Citace

Brož, P., Hauber, E., Wray, J., Michael, G. (2017). Amazonian volcanism inside Valles Marineris on Mars. Earth and Planetary Science Letters, 473, 122–130, doi: 10.1016/j.epsl.2017.06.003.

Část kaňonu Coprates Chasma na počítačem vygenerovaném snímku vytvořeném na základě dat evropské sondy Mars Express. Autor: ESA/DLR/FU Berlin, licence CC-BY-SA 3.0 IGO
Část kaňonu Coprates Chasma na počítačem vygenerovaném snímku vytvořeném na základě dat evropské sondy Mars Express.
Autor: ESA/DLR/FU Berlin, licence CC-BY-SA 3.0 IGO




O autorovi

Petr Brož

Petr Brož

Pracuje jako vědecký pracovník na Geofyzikálním ústavu AV ČR v. v. i., kde se věnuje výzkumu sopečné činnosti napříč sluneční soustavou. Specializuje se na projevy sopečné činnosti na povrchu Marsu; převážně na malá sopečná tělesa vznikající při krátkodobé sopečné aktivitě vlivem odplyňování magmatu; na základně morfologické a morfometrické analýzy satelitních fotografií a topografických dat. Věnuje se popularizaci geovědních oborů ve spojitosti s průzkumem sluneční soustavy formou přednášek, i psaním populárně-naučných textů pro různá tištěná i internetová média.

Štítky: Sopky, Valles Marineris, Planeta Mars


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »