Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nejdelší řeka na měsíci Titan

Nejdelší řeka na měsíci Titan

Radarový snímek části toku řeky na Titanu Autor: NASA/JPL–Caltech/ASI
Radarový snímek části toku řeky na Titanu
Autor: NASA/JPL–Caltech/ASI
Mezinárodní mise sondy Cassini zkoumající planetu Saturn s prstenci a jejími měsíci vedla k objevu řeky, která vypadá jako zmenšená mimozemská verze africké řeky Nil; říční koryto se nachází na Saturnově měsíci Titan a rozprostírá se v délce více než 400 km (měřeno od „pramene“ až po ústí do velkého jezera).

Jedná se o první snímek s vysokým rozlišením, na kterém byl zachycen tak obrovský říční systém – kromě naší planety.

Vědci usoudili, že tato řeka je zaplněna kapalinou, protože se na radarovém snímku s vysokým rozlišením jeví tmavá po celé své délce, což signalizuje hladký „povrch“ toku řeky. Podobně by se jevily na radarových snímcích i velké pozemské řeky.

„Ačkoliv je zde patrno několik přítoků a místních meandrů, relativně rovné koryto řeky naznačuje, že její tok sleduje trasu pravděpodobného zlomu a nakonec se vlévá do jižního okraje velkého jezera,“ říká Jani Radebaughová, členka radarového týmu sondy Cassini na Brigham Young University, USA.

Titan je jediným dalším tělesem ve Sluneční soustavě kromě Země, o kterém víme, že na jeho povrchu stabilně existuje kapalná látka. Zatímco na Zemi se hydrologický cyklus spoléhá na vodu, odpovídající cykly na Titanu zahrnují kapalné uhlovodíky, jako je etan a metan.

Snímky ve viditelném světle pořízené v průběhu roku 2010 kamerou na palubě sondy Cassini odhalily oblasti, které ztmavly následně po intenzivním dešti. Na Titanu tedy občas prší.

Vizuální pozorování a mapování pomocí infračerveného spektrometru v roce 2008 potvrdila přítomnost kapalných uhlovodíků na jižní polokouli měsíce Titan, například v jezeru pojmenovaném Ontario Lacus.

Radarový snímek toku nejdelší řeky na Titanu Autor: NASA/JPL–Caltech/ASI
Radarový snímek toku nejdelší řeky na Titanu
Autor: NASA/JPL–Caltech/ASI
„Tento radarový snímek řeky na Titanu poskytuje další skvělou momentku měnícího se tělesa, na kterém byly poprvé objeveny stopy říčních koryt na základě snímků z evropského modulu Huygens, které byly pořízeny během přistání na povrchu Saturnova měsíce v roce 2005,“ říká Nicolas Altobelli, vědecký pracovník ESA, který se podílel na projektu Cassini.

Publikovaný radarový snímek řeky byl pořízen 26. 9. 2012 na 87. těsném průletu sondy Cassini kolem měsíce Titan. Koryto této dlouhé řeky se nachází na severní polokouli měsíce a ústí do velkého jezera Ligeia Mare, jednoho ze tří největších známých jezer ve vysokých šířkách severní polokoule Titanu. Rozměry jezera jsou zhruba 420 x 350 km.

Sonda Cassini byla vypuštěna 15. 10. 1997. Po urychlení při průletu kolem planety Jupiter 30. 12. 2000 zamířila ke svému cíli – k planetě Saturn. Na oběžnou dráhu byla navedena 1. 7. 2004. Její mise byla již několikrát prodloužena – měla by fungovat až do září 2017, kdy bude navedena do atmosféry Saturnu, kde definitivně ukončí svoji existenci.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Sonda Cassini, Titan


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »