Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nejedna slavná kometa mohla vzniknout mimo Sluneční soustavu

Nejedna slavná kometa mohla vzniknout mimo Sluneční soustavu

Známá kometa Hale-Bopp. Autor: A. Dimai, R. Volcan, D. Ghirardo
Známá kometa Hale-Bopp.
Autor: A. Dimai, R. Volcan, D. Ghirardo
Nejedna z velmi dobře známých komet včetně Halleyovy komety, Hale-Bopp či poslední komety McNaught se mohla vytvořit na oběžné dráze kolem jiné hvězdy než Slunce. Vyplývá to z nové teorie, kterou vypracoval mezinárodní tým astronomů pod vedením vědců ze Southwest Research Institute (SwRI), Boulder, Colorado.

Dr. Hal Levison (SwRI), Dr. Martin Duncan (Queen's University, Kingston, Canada), Dr. Ramon Brasser (Observatoire de la Côte d'Azur, France) a Dr. David Kaufmann (SwRI) použili počítačové simulace ke zjištění, zda Slunce mohlo zachytit malá ledová tělesa z okolí blízkých hvězd v době, kdy se nacházelo se svými "sourozenci" uvnitř rodné hvězdokupy, čímž by mohlo dojít k vytvoření zásobárny pozorovaných komet.

Přestože Slunce nemá v současné době žádného hvězdného průvodce, předpokládá se, že vzniklo ve hvězdokupě společně se stovkami dalších blízkých hvězd, které byly obklopeny hustým plynným oblakem. Postupně každá z hvězd kolem sebe vytvořila velké množství malých ledových těles (komet) na okraji protoplanetárních disků, v nichž se zformovaly planety. Většina těchto komet byla gravitačně vypuzena z prenatálního planetárního systému právě zrozenými obřími planetami, čímž se staly volně se pohybujícími drobnými obyvateli hvězdokupy.

Hvězdná asociace, jejímž členem Slunce bylo, brzy přestala existovat, když byl její zbývající plynný stavební materiál odfouknut zářením horkých mladých hvězd, které se vlivem vnějších sil během krátké doby rovněž rozutekly do okolí. Tento nový model ukazuje, že Slunce následně mohlo svojí gravitací zachytit velký oblak komet ještě před tím, než se hvězdokupa zcela rozptýlila.

"Když bylo Slunce mladé, sdílelo stejný prostor s velkým množstvím svých sourozenců a my můžeme pozorovat pozůstatky této hvězdokupy ještě dnes," říká hlavní autor článku Hal Levison.

"Proces zachycení je kupodivu velmi účinný a vede ke zvýšení pravděpodobnosti, že kometární oblak obsahoval směsici vzorků materiálu z velkého počtu hvězdných sourozenců našeho Slunce," říká spoluautor výzkumu Martin Duncan.

Vznikající planetární soustava v představě malíře
Vznikající planetární soustava v představě malíře
Svědectví pro toto tvrzení vyplývá z přibližně sférického oblaku komet, známého jako Oortův oblak, který obklopuje Slunce a sahá přibližně do poloviny vzdálenosti k nejbližší hvězdě. Doposud se předpokládalo, že tento oblak vznikl z protoplanetárního disku obklopujícího Slunce. Avšak protože detailní modely vzniku planetárních soustav ukazují, že komety vytvářejí mnohem řidší oblak, než je ve skutečnosti pozorováno, je k jejich vysvětlení nutný další zdroj původu.

"Pokud využijeme modely vzniku planetárních soustav k odhadu počtu původní populace těles Oortova oblaku, dospějeme nakonec k závěru, že více než 90 % komet pozorovaných v této oblasti má svůj původ mimo Sluneční soustavu," dodává Hal Levison.

"Vznik Oortova oblaku je záhadou více než 60 let a naše výzkumná práce pravděpodobně vyřešila tento dlouhodobý problém," říká Ramon Brasser.

Financování tohoto výzkumu zajistily následující instituce: NASA's Astrobiology Institute, Outer Planets Research and Origins of Solar Systems programs, the Natural Science and Engineering Research Council of Canada a Germany's Helmholtz Alliance.

Závěry výzkumu pod názvem "Capture of the Sun's Oort Cloud from Stars in its Birth Cluster" byly publikovány 10. 6. 2010 ve vědeckém časopise Science Express.

Zdroj: www.swri.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »