Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nejistá budoucnost komety 73P/Schwassmann-Wachmann
Marek Biely Vytisknout článek

Nejistá budoucnost komety 73P/Schwassmann-Wachmann

Hlavní složka komety 73P/Schwassmann-Wachmann při velmi příznivém návratu v roce 2006 na snímku Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Kometa 73P/Schwassmann-Wachmann byla objevena v roce 1930. Tento kometární objekt s periodou lehce pod 5,5 let nebyl pro veřejnost nikdy příliš zajímavý, ale to jen do té doby, než nastal návrat komety v roce 1995. Kometa nás potom uchvátila především v roce 2006 a i letos se s jejím jádrem dějí podivuhodné věci. Pro kometu samotnou by to však mohlo znamenat potenciální katastrofu. Pojďme se teď na příběh komety podívat trochu podrobněji.

Psal se rok 1995 a dne 22. září mířila do perihelu poměrně neznámá kometa 73P/Schwassmann-Wachmann. V maximu jasnosti měla dosáhnout přibližně 12 mag, díky čemuž se mohla stát i vizuálně viditelným objektem ve středních dalekohledech s průměrem objektivu 20 cm a více. Kometa ale předvedla něco nečekaného. Její jádro se jen několik málo dnů před průletem přísluním rozdělilo na několik fragmentů, což přineslo i outburst. Kometa tak nakonec dosáhla jasnosti až 6 mag a byla pozorovatelná i menšími triedry, naneštěstí v ne úplně příznivých pozorovacích podmínkách. Kometa pak slábla pomaleji a na začátku roku 1996, kdy měla být už úplně mimo vizuální dosah, měla ještě stále jasnost zhruba 8-9 mag.

Další návrat komety přinesl rok 2001. Kometa si udržela aktivitu z outburstu o 6 let dříve a její hlavní složka zjasnila na 9 mag. Vizuálně pozorovatelné už ale byly i dva její úlomky, které se dostatečně vzdálily od hlavního jádra.

Doslova legendární byl návrat komety v roce 2006. Kometa zjasnila až na 5 mag díky těsnému průletu okolo Země, a co víc, fragment B v jasnosti skoro o 1 mag předčil hlavní složku (ta dosáhla 6 mag) a byl tak pozorovatelný i malými triedry v jednom zorném poli s mateřským tělesem! Vizuálně šlo spatřit ještě několik dalších úlomků, celkem se kometa rozdělila minimálně na 65 částí! Tohle číslo je navíc nutné brát jako nejmenší možný počet, fragmentů muselo být zajisté mnohem více, akorát jsme je kvůli nízké jasnosti nemohli objevit. Návrat komety v roce 2006 se tak opravdu vydařil.

Poněkud slabší návrat přišel v roce 2011. Hlavní složka komety dosáhla jasnosti asi 12 mag. Předpovídána byla i pozorovatelnost fragmentu B, jenže ten, dle všeho - stejně jako všechny další úlomky - mezi lety 2006 a 2011 zanikl.

Dostáváme se k návratu v roce 2017, tedy k tomu letošnímu. Maximální jasnost komety byla opět předpovězena na 12 mag, a to konkrétně pro březen, kdy kometa prolétne perihelem. Kometa ale překvapila již 10. února, když byl objeven nový úlomek jádra (později označený jako BT), který se navíc o několik dnů později dostal do outburstu. Už v únoru tedy kometa zjasnila na hodnotu okolo 11 mag, ale opět, podobně jako v roce 2006, to nebyla hlavní složka jádra, která by byla nejjasnější. U ní se očekává (pokud se také nedočká outburstu), že v březnu dosáhne předpovězené jasnosti 12 mag (nyní je asi o 1 mag slabší). Jak to bude dále vypadat s fragmentem BT, není úplně jasné, ale měl by podle všeho spíše slábnout. My, se severní polokoule, se to naneštěstí dozvíme pouze z internetu, protože kometa přestává být v těchto dnech pozorovatelná na ranní obloze a pro tento návrat se s námi definitivně loučí (vizuálně jsme ji mohli pozorovat pouze v lednu a v únoru). Je ale v předchozí větě správně použito slovní spojení "pro tento návrat"?

Nemusí to být tak úplně pravda. Mnoho odborníků odhaduje, že po štěpení v roce 1995 už hlavní složce komety nezbyla dostatečná hmota pro další přežití. Průměr jádra komety 73P/Schwassmann-Wachmann se podle nich před letošním návratem pohyboval už jen v řádu stovek metrů. Co s kometou udělá další rozpad? Co když se rozdělila na dva zhruba stejně velké fragmenty? Na tyto otázky zatím neexistuje hodnotná odpověď. A v letošním návratu se jí už pravděpodobně ani nedočkáme. Musíme si tedy podle všeho počkat na další návrat komety v roce 2022. Možností pro něj je hned několik. Kometa a ani její fragment už vůbec nemusí existovat, nebo naopak obě složky zjasní a předvedou nám pěknou nebeskou podívanou. A nebo se nestane ani jedna z těchto věcí a kometa (ať už s a nebo bez fragmentu BT) dosáhne jasnosti podle předem připravených efemerid. Jedno je jisté. S kometou 73P/Schwassmann-Wachmann, jistě již velmi starou a opotřebovanou, nás čekají ještě zajímavé věci...

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kometa v databázi komet Seiichiho Yoshidy

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa Schwassmann-Wachmann, Kometa 73P


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »