Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nejpřekvapivější komety historie

Nejpřekvapivější komety historie

Halleyova kometa v roce 1986. Autor: KAO/NASA.
Halleyova kometa v roce 1986.
Autor: KAO/NASA.
Komety patří mezi nejhezčí úkazy na obloze. Pět z nich, ty které nejvíce překvapily, si přiblížíme v rozhlasovém seriálu.

Vybrat z celé dlouhé historie jenom pět komet není snadný úkol. Překvapilo mnoho komet, ať už ve středověku nebo zcela nedávno. Je to dáno především tím, že komety jsou velmi neposednými objekty Sluneční soustavy a velmi obtížně se dá předpovědět přesný vývoj jejich jasnosti. Přesto jsme se o to pokusili. Do světa komet zamíříme spolu s Ivo Míčkem, předsedou Společnosti pro meziplanetární hmotu a dr. Jiřím Grygarem z Fyzikálního ústavu AV.

1. Kometa, která dokázala, že je z vesmíru
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Velká kometa roku 1577 Autor: Wikimedia Commons
Velká kometa roku 1577
Autor: Wikimedia Commons
Píše se rok 1577. Sir Francis Drake se právě chystá obeplout svět a císař Rudolf II. je druhým rokem u moci. Na obloze se objevuje jasná kometa viditelná po několik měsíců. Kometa, která poprvé ukáže, že je z vesmíru…

Lidé ve starověku naprosto netušili, že komety by mohly být součástí vesmíru. Ostatně ani pojem vesmír jim nebyl jasný. Byla jen obloha, nebe, nebeská klenba, jako jakýsi obraz nad našimi hlavami. Velká kometa z roku 1577 hodně změnila postoj člověka ke vnímání vesmíru.


2. Kometa, která vyvolala paniku
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Halleyova kometa při návratu v roce 1910 Autor: Yerkes Observatory
Halleyova kometa při návratu v roce 1910
Autor: Yerkes Observatory
Píše se rok 1910. Vzducholodě se začínají používat v civilní dopravě a českým zemím vládne už 64 let císař František Josef I. K Zemi se blíží nejslavnější Halleyova kometa a tentokrát to má vyvolat celosvětovou paniku…

Když dostane veřejnost informace, které vyvolají dojem, že hrozí nebezpečí, těžko se pak davy uklidňují jakýmikoli byť vědeckými argumenty. Platí to i dnes a platilo to i v roce 1910, kdy měla Země prolétnout ohonem komety, ve kterém byla před tím objevena jedovatá látka.


3. Kometa, která zklamala
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Kohoutkova kometa Autor: Palomar Observatory
Kohoutkova kometa
Autor: Palomar Observatory
Píše se rok 1973. Generál Augusto Pinochet přebírá vojenským převratem moc v Chile, u nás Federální shromáždění volí podruhé prezidentem republiky Ludvíka Svobodu a koná se první ročník festivalu Politická píseň. V kontrastu s tím český emigrant objevuje kometu, pasovanou na kometu století, která má ovšem neuvěřitelně zklamat…

Největší zklamání přichází po velkém očekávání. Často se to stává i u komet, jejichž jasnost se těžko předvídá. Přesto někteří astronomové neváhají vyvolávat v lidech nadměrný optimismus. Stalo se to i v případě Kohoutkovy komety, která měla přinést neskutečný zážitek.


4. Kometa, která spadla do Slunce
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Kometa Solwind1 padající do Slunce Autor: NASA
Kometa Solwind1 padající do Slunce
Autor: NASA
Píše se rok 1979. Saddám Husajn se stává prezidentem Iráku, sovětská vojska podnikají invazi do Afghánistánu, normalizačnímu Československu vládne pevnou rukou strana a Gustáv Husák. Ve vesmíru objevují astronomové kometu, které zbývají poslední hodiny života, kometu, která se řítí přímo do Slunce…

Fakt, že Slunce přitahuje komety z obrovské dálky, byl znám několik století. Existovaly i úvahy o tom, že občas může kometa mít tak nešťastnou dráhu, že do Slunce dokonce spadne. Pozorovat takový jev poprvé mohli astronomové až roku 1979, kdy dokázali pohlédnout do blízkosti Slunce.


5. Kometa, kterou roztrhal Jupiter
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

21 úlomků komety Shoemaker-Levy 9 Autor: NASA/ESA/HST
21 úlomků komety Shoemaker-Levy 9
Autor: NASA/ESA/HST
Píše se rok 1993. Maastrichtskou smlouvou vzniká Evropská unie a tři roky po pádu komunismu vzniká samostatná Česká republika. Ve vesmíru se schyluje k události, kterou jsme nikdy neviděli. U Jupiteru je na kusy roztrhaná kometa a dokonce na něj má spadnout…

Jedinečnou příležitost pozorovat zkázu komety v přímém přenosu měli astronomové v roce 1994. Kometa Shoemaker-Levy 9 byla roztrhaná Jupiterem na desítky kusů a všechny měly do planety narazit. Dalekohledy z celého světa i z vesmíru hleděly k Jupiteru.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Luboš Kohoutek, Shoemaker-Levy 9, Halleyova kometa, Kometa 


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »