Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nejpřekvapivější komety historie

Nejpřekvapivější komety historie

Halleyova kometa v roce 1986. Autor: KAO/NASA.
Halleyova kometa v roce 1986.
Autor: KAO/NASA.
Komety patří mezi nejhezčí úkazy na obloze. Pět z nich, ty které nejvíce překvapily, si přiblížíme v rozhlasovém seriálu.

Vybrat z celé dlouhé historie jenom pět komet není snadný úkol. Překvapilo mnoho komet, ať už ve středověku nebo zcela nedávno. Je to dáno především tím, že komety jsou velmi neposednými objekty Sluneční soustavy a velmi obtížně se dá předpovědět přesný vývoj jejich jasnosti. Přesto jsme se o to pokusili. Do světa komet zamíříme spolu s Ivo Míčkem, předsedou Společnosti pro meziplanetární hmotu a dr. Jiřím Grygarem z Fyzikálního ústavu AV.

1. Kometa, která dokázala, že je z vesmíru
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Velká kometa roku 1577 Autor: Wikimedia Commons
Velká kometa roku 1577
Autor: Wikimedia Commons
Píše se rok 1577. Sir Francis Drake se právě chystá obeplout svět a císař Rudolf II. je druhým rokem u moci. Na obloze se objevuje jasná kometa viditelná po několik měsíců. Kometa, která poprvé ukáže, že je z vesmíru…

Lidé ve starověku naprosto netušili, že komety by mohly být součástí vesmíru. Ostatně ani pojem vesmír jim nebyl jasný. Byla jen obloha, nebe, nebeská klenba, jako jakýsi obraz nad našimi hlavami. Velká kometa z roku 1577 hodně změnila postoj člověka ke vnímání vesmíru.


2. Kometa, která vyvolala paniku
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Halleyova kometa při návratu v roce 1910 Autor: Yerkes Observatory
Halleyova kometa při návratu v roce 1910
Autor: Yerkes Observatory
Píše se rok 1910. Vzducholodě se začínají používat v civilní dopravě a českým zemím vládne už 64 let císař František Josef I. K Zemi se blíží nejslavnější Halleyova kometa a tentokrát to má vyvolat celosvětovou paniku…

Když dostane veřejnost informace, které vyvolají dojem, že hrozí nebezpečí, těžko se pak davy uklidňují jakýmikoli byť vědeckými argumenty. Platí to i dnes a platilo to i v roce 1910, kdy měla Země prolétnout ohonem komety, ve kterém byla před tím objevena jedovatá látka.


3. Kometa, která zklamala
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Kohoutkova kometa Autor: Palomar Observatory
Kohoutkova kometa
Autor: Palomar Observatory
Píše se rok 1973. Generál Augusto Pinochet přebírá vojenským převratem moc v Chile, u nás Federální shromáždění volí podruhé prezidentem republiky Ludvíka Svobodu a koná se první ročník festivalu Politická píseň. V kontrastu s tím český emigrant objevuje kometu, pasovanou na kometu století, která má ovšem neuvěřitelně zklamat…

Největší zklamání přichází po velkém očekávání. Často se to stává i u komet, jejichž jasnost se těžko předvídá. Přesto někteří astronomové neváhají vyvolávat v lidech nadměrný optimismus. Stalo se to i v případě Kohoutkovy komety, která měla přinést neskutečný zážitek.


4. Kometa, která spadla do Slunce
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Kometa Solwind1 padající do Slunce Autor: NASA
Kometa Solwind1 padající do Slunce
Autor: NASA
Píše se rok 1979. Saddám Husajn se stává prezidentem Iráku, sovětská vojska podnikají invazi do Afghánistánu, normalizačnímu Československu vládne pevnou rukou strana a Gustáv Husák. Ve vesmíru objevují astronomové kometu, které zbývají poslední hodiny života, kometu, která se řítí přímo do Slunce…

Fakt, že Slunce přitahuje komety z obrovské dálky, byl znám několik století. Existovaly i úvahy o tom, že občas může kometa mít tak nešťastnou dráhu, že do Slunce dokonce spadne. Pozorovat takový jev poprvé mohli astronomové až roku 1979, kdy dokázali pohlédnout do blízkosti Slunce.


5. Kometa, kterou roztrhal Jupiter
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

21 úlomků komety Shoemaker-Levy 9 Autor: NASA/ESA/HST
21 úlomků komety Shoemaker-Levy 9
Autor: NASA/ESA/HST
Píše se rok 1993. Maastrichtskou smlouvou vzniká Evropská unie a tři roky po pádu komunismu vzniká samostatná Česká republika. Ve vesmíru se schyluje k události, kterou jsme nikdy neviděli. U Jupiteru je na kusy roztrhaná kometa a dokonce na něj má spadnout…

Jedinečnou příležitost pozorovat zkázu komety v přímém přenosu měli astronomové v roce 1994. Kometa Shoemaker-Levy 9 byla roztrhaná Jupiterem na desítky kusů a všechny měly do planety narazit. Dalekohledy z celého světa i z vesmíru hleděly k Jupiteru.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Luboš Kohoutek, Shoemaker-Levy 9, Halleyova kometa, Kometa 


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »