Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Největší Češi na nebesích

Největší Češi na nebesích

Blížící se finále ankety České televize o největšího Čecha vzbuzuje v nejednom televizním koncesionáři smíšené pocity. Anketa totiž spíše vypovídá o stavu mysli a předsudcích současné české společnosti, než abychom ji mohli přijmout za směrodatné vodítko pro nalezení skutečných největších Čechů.

Jelikož čeští astronomové mají už řadu desetiletí možnost navrhovat Mezinárodní astronomické unii pojmenování planetek, které objevili, připojuji srovnání výsledků ankety s touto dlouhodobou "dvoranou slávy na nebesích", Z povahy věci vyplývá, že to astronomické ocenění je díky trvanlivosti a nedostupnosti planetek mnohem dlouhodobější připomínkou významných osobností české historie i současnosti než jedna nepříliš zdařilá anketa.

Co je dobré vědět předem

Vůbec první planetku objevil na přelomu let 1800/1801 italský astronom Giuseppe Piazzi.

V souvislosti s českými zeměmi ještě v dobách dalekohledného objevování vynikl opavský rodák Johann Palisa, který našel přes stovku nových asteroidů (pojmenoval je např. Oppavia a Silesia) včetně té nejdéle "ztracené" - tu objevil roku 1911 jako 719. v pořadí, pokřtil ji Albert, ale po měsíci ji ztratil. Alberta znovunašel (samozřejmě už fotograficky) až před pěti lety jeden arizonský astronom. (Připomeňme jen, že většina planetek - a v zachytitelných rozměrech jsou jich dobře statisíce - sice obíhá kolem Slunce mezi drahami Marsu a Jupitera, ale některé se zatoulají a dokonce křižují dráhu Země, pročež má smysl se jimi zabývat.)

První "opravdu českou" planetku (s pořadovým číslem 1055) objevil v roce 1925 (arci při studijním pobytu na jedné alžírské observatoři) tehdy čtyřiadvacetiletý Emil Buchar a nazval ji podle křestního jména své maminky - Tynka. Platí totiž, že objevitel má právo planetku pojmenovat. Asteroidy se sice původně nazývaly podle všelikých božstev, kupříkladu vůbec první se jmenuje Ceres (podle nebeské patronky Sicílie, kde ležela Piazziho observatoř), ale po nějakých třech stovkách jako kdyby bohové došli a na řadu přišla místní jména (máme mimo jiné Vltavu, Šumavu, Karolinum nebo třeba Třeboň), příbuzní, kolegové, kamarádi - a nakonec i osobnosti obecně významné. Z českých astronomů v této oblasti vynikli zejména Luboš Kohoutek (působící od roku 1970 v Hamburku), dále kleťská skupina konstituovaná kolem Antonína Mrkose (vedená nyní Janou Tichou) a skupinka v ondřejovské hvězdárně Akademie věd reprezentovaná především Petrem Pravcem a Lenkou Šarounovou.

"Tato vlastně nevelká sestava, dohromady snad jen tucet pozorovatelů, dokázala na oblohu dostat více než půl tisíce českých a slovenských jmen! Když si vezmeme, že dosud je pojmenováno asi deset tisíc planetek, je to docela úctyhodné zastoupení," říká Jiří Grygar.Podle mezinárodních regulí však nesmějí být takto zvěčněni politici, vojáci a náboženské osobnosti, pokud od jejich smrti neuplyne alespoň sto let.

Od roku 2003 je předsedkyní názvoslovné komise Mezinárodní astronomické unie Jana Tichá z observatoře na Kleti. Mimochodem, i ona a Jiří Grygar už své planetky mají - za zásluhy o (nejen) českou astronomii jim je "věnovali" jejich kolegové.

Více, ba takřka všechno důležité o planetkách neboli asteroidech visí na webové adrese planetky.astro.cz.

Největší Češi 2005 a planetky

Podrobnosti o těchto planetkách na adrese: planetky.astro.cz

Tabulka má tři sloupce:

  1. jméno osobnosti, popřípadě v závorce jméno planetky, pokud zní jinak
  2. redukované pořadí v anketě Největší Čech (bez těch, kteří planetku nemají, aby byl údaj líp srovnatelný s třetím sloupcem)
  3. chronologické pořadí, v jakém se naše osobnosti, řečeno s Jiřím Grygarem, do oné "dlouhodobé dvorany slávy na nebesích" dostaly.
 Jméno Číslo planetky /název (pokud se liší od příjmení)
 Karel Čapek 1931
 Antonín Dvořák 2055
 Václav Havel P
 Jan Hus 1840
 Karel IV. 16951 Carolus Quartus
 Jan Amos Komenský 1861
 T. G. Masaryk 1841
 Božena Němcová 3628 Božněmcová
 Jan Werich 2418 Voskovec-Werich
 Jan Žižka z Trocnova -
11.Bedřich Smetana 2047
12.Emil Zátopek 5910
13.Karel Gott -
14.Jiří z Poděbrad -
15.František Palacký 40444
16.Přemysl Otakar II. 7695
17.sv. Václav 8740
18.Václav Klaus P
19.Jaroslav Heyrovský 3069
20.sv. Anežka -
21.Tomáš Baťa 4318
22.Edvard Beneš P
23.Otto Wichterle 3899
24.Jaroslav Seifert 4369
25.Zdeněk Svěrák 7796 Járacimrman
26.Ema Destinnová 6583 Destinn
27.Jaromír Jágr -
28.Marie Terezie -
29.Karel Kryl 7226
30.Miloš Forman 11333
31.Vlasta Burian -
32.Roman Šebrle -
33.Ivan Hlinka -
34.Karel Havlíček Borovský -
35.Daniel Landa -
36.Milada Horáková P
37.Vladimír Menšík -
38.Jaroslav Hašek 2734
39.Alfons Mucha 5122
40.Jan Evangelista Purkyně 3701
41.Pavel Nedvěd -
42.Jan Janský -
43.František Křižík 5719
44.Jan Železný 9224
45.Jan Palach 1834
46.Věra Čáslavská 26986
47.Leoš Janáček 2073
48.Alois Jirásek -
49.Jaromír Nohavica 6539
50.Jan Masaryk P
51.Bohumil Hrabal 4112
52.Jan Neruda 1875
53.Josef Jungmann 40441
54.Johann Gregor Mendel 3313
55.Franz Kafka 3412
56.František Tomášek N
57.sv. Vojtěch -
58.Josef Bican 10634 Pepibican
59.Josef Kajetán Tyl -
60.Lucie Bílá -
61.Karel Hynek Mácha -
62.sv. Ludmila -
63.Boleslav Polívka -
64.Rudolf II. 44613
65.Josef Dobrovský 40440
66.Josef Lada 17625 Joseflada
67.Rudolf Hrušínský -
68.Václav II. 8740
69.Madeleine Albrightová P
70.Aneta Langerová -
71.Přemysl Otakar I. 7695
72.Ludvík Svoboda P
73.Dominik Hašek 8217 Dominikhašek
74.Jan Lucemburský -
75.Milan Baroš -
76.Karel Jaromír Erben 40106
77.sv. Zdislava 5275
78.Jaroslav Foglar 9102
79.Ladislav Smoljak 7796 Járacimrman
80.Olga Havlová -
81.Martina Navrátilová -
82.Helena Růžičková -
83.Pavel Tigrid P
84.Eliška Přemyslovna -
85.Milan Kundera 7390
86.Vladímír Remek 2552
87.Boleslav I. -
88.Magdalena D. Rettigová -
89.Mikoláš Aleš -
90.Emil Holub -
91.František Fajtl V
92.Klement Gottwald P
93.Zdeněk Matějček -
94.Jiří Voskovec 2418 Voskovec-Werich
95.Marta Kubišová 6700
96.Jiřina Bohdalová -
97.Miloslav Šimek -
98.Sigmund Freud 4342
99.kníže Sámo 20969
100.Miloš Zeman P

Pozn. planetky nelze pojmenovat po náboženských osobnostech (N), politicích (P) resp. vojácích (V), pokud od jejich smrti ještě neuplynulo století. Některé planetky jsou poctou pro více osobností (Přemysl, Václav atd.)

Padouši

1.Klement Gottwald
2.Stanislav Gross
3.Václav Klaus
4.Vladimír Železný
5.Miroslav Kalousek
6.Miroslav Grebeníček
7.Viktor Kožený
8.Milouš Jakeš
9.Zdeněk Škromach
10.Gustáv Husák

Nejen planetky

Jak vidno z tabulky, "nejstarší" českou planetkou mezi stovkou největších Čechů je Palach. Má číslo 1834, objevil ji v srpnu 1969 Luboš Kohoutek a pokřtil pod ještě čerstvým dojmem z Palachovy oběti (tady doba objevu výjimečně dominuje nad úvahou o historické významnosti). Pojmenování značně rozběsnilo české normalizátory, ale jediné, co mohli udělat, bylo zakázat jeho publikaci v českých časopisech. Další v našem pořadí jsou planetky Jan Hus (číslo 1840), T. G. Masaryk (č. 1841), Jan Amos Komenský (1861), Jan Neruda (1875) a Karel Čapek (1931). Pro ilustraci: planetka Einstein má číslo 2001! V první "astronomické" desítce největších Čechů figurují ještě Bedřich Smetana (2047), Antonín Dvořák 2055), Leoš Janáček (2073) a Voskovec-Werich (2418). Některé planetky totiž pokrývají víc osobností (Voskovce s Werichem, Smoljaka se Svěrákem, dva Přemysly a dva Václavy), Masaryk se tam dostal "pouze" jako filosof a humanista. Jiné zase nepojmenovali Češi (Kafka, Freud, ale taky Zátopek a Hašek).

Planetku pro Boženu Němcovou sice objevila česká astronomka Zdenka Vávrová z Kleti, která také navrhla jméno, avšak nakonec se ujal návrh jejího anglo-amerického kolegy Briana Marsdena, a tak máme Božněmcovou, zato s kompletní českou diakritikou. Takto roztomile zkomolená Babiččina vnučka pak vstoupila do astronomie jaksepatří razantně - její planetka se totiž díky svému unikátnímu spektru stala celosvětově slavnou a podle nepotvrzených zpráv zlomila jazyk několika desítkám zahraničních astronomů. Mimochodem, podle Boženy Němcové se jmenuje i jeden kráter na Venuši...

A když už jednou jsme v tom vesmíru, tak na Měsíci z první stovky Čechů mají své krátery Heyrovský, Mendel a Purkyně.

Prehled planetek byl doplen o text Frantiska Houdka podle clanku, ktery vysel 11. června ve vědecké příloze Mladé fronty DNES.




O autorovi

Jiří Grygar

Jiří Grygar

Jiří Grygar (*1936) studoval fyziku na MU v Brně a astronomii na UK v Praze. Vědeckou aspiranturu v astrofyzice absolvoval v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově, kde pak pracoval ve stelárním odd. do r. 1981. Od té doby až dosud je zaměstnán ve Fyzikálním ústavu ČSAV/AV v Řeži/Praze, v současné době v odd. astročásticové fyziky. Web: www.astronom.cz/grygar/



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »