Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nitro Měsíce je stále žhavé

Nitro Měsíce je stále žhavé

Nitro Měsíce je pravděpodobně ještě žhavé Autor: National Astronomical Observatory of Japan
Nitro Měsíce je pravděpodobně ještě žhavé
Autor: National Astronomical Observatory of Japan
Mezinárodní tým vědců, jehož vedoucím byl Yuji Harada z Planetary Science Institute, objevil, že v nitru Měsíce existují tekuté vrstvy a že jejich ohřev je generován gravitací Země. Tyto závěry byly odvozeny na základě porovnání deformací Měsíce, které přesně změřila japonská kosmická sonda Kaguya (původně SELENE – Selenological and Engineering Explorer) a některé další sondy. Tyto objevy naznačují, že nitro Měsíce ještě zcela nevychladlo a neutuhlo, a také to, že je stále ještě teplé v důsledku působení Země. Tento výzkum poskytnul možnost znovu prověřit, jak se Země a Měsíc vyvíjely od svého vzniku v důsledku vzájemného ovlivňování až do současné doby.

Když astronomové již dříve vysvětlili, jak planety a jejich přirozené satelity vznikly a postupně se vyvíjely, je nezbytné také vědět, jaká je jejich pravděpodobná vnitřní struktura a teplotní profil. Jak však můžeme studovat vnitřní strukturu nebeských těles, která jsou od nás vzdálena? Jako vodítko můžeme využít vnitřní strukturu a stav těles na základě podrobného studia změn jejich tvaru působením vnějších sil. Tvar tělesa se mění působením gravitačních sil (slapů) jiných těles. Například příliv a odliv moří a oceánů na Zemi je jedním z jevů způsobovaných gravitačním působením Slunce a Měsíce. Mořská hladina je deformována takovým způsobem, že její vydutí je snadno pozorovatelné. Jaká nebeská tělesa mohou být slapovými silami deformována podobným způsobem, závisí na jejich vnitřní struktuře a především na tuhosti tělesa. Jinými slovy to znamená, že pozorování míry deformace tělesa nám umožňuje více se dozvědět o jeho nitru, které za normálních okolností není přímo pozorovatelné pouhým okem.

Tvar Měsíce je ovlivňován gravitací Země Autor: National Astronomical Observatory of Japan
Tvar Měsíce je ovlivňován gravitací Země
Autor: National Astronomical Observatory of Japan
Měsíc není výjimkou; nitro přirozeného průvodce Země můžeme studovat na základě deformací způsobených slapovými silami naší planety. Tyto deformace jsou již dobře známy na základě dřívějších pozorování. Nicméně modely vnitřní struktury Měsíce odvozené na základě těchto výzkumů nezapočítávaly deformace velmi pečlivě změřené v rámci výzkumného programu pomocí nejnovějších kosmických sond. Proto astronomové provedli teoretické výpočty k pochopení, jaký typ vnitřní struktury Měsíce vede k pozorovaným změnám jeho tvaru.

Výzkumný tým se zaměřil na vnitřní strukturu hluboko pod povrchem Měsíce. Během programu Apollo byla na jeho povrchu uskutečněna seismologická měření. Jeden z výsledků analýzy ohledně vnitřní struktury Měsíce založených na seismických údajích naznačoval, že náš satelit je složen především ze dvou částí: z jádra – z vnitřní oblasti obsahující především kovy, a z pláště – z vnější oblasti tvořené především horninou. Vědci zjistili, že pozorované deformace Měsíce v důsledku slapových sil lze dobře vysvětlit, jestliže budeme předpokládat, že v jeho nitru existují mimořádně poddajné vrstvy v nejhlubších částech měsíčního pláště. Dřívější výzkumy naznačovaly, že část hornin v nejhlubších partiích měsíčního pláště může být natavena. Tento vědecký závěr podporuje výše uvedenou možnost, protože částečně roztavená hornina se stává poddajnější. Výzkum za prvé prokázal, že nejhlubší oblasti měsíčního pláště jsou tekuté, což je ve shodě mezi pozorovanými závěry a teoretickými výpočty.

Rozvrstvení nitra Měsíce Autor: National Astronomical Observatory of Japan
Rozvrstvení nitra Měsíce
Autor: National Astronomical Observatory of Japan
Vědecký tým také vysvětlil, že teplo je efektivně generováno slapovými silami v nejhlubších částech pláště. Část energie zůstává uvnitř nebeského tělesa, které je slapovými silami zahříváno. Vytvořené teplo závisí na vlastnostech nitra tělesa. Zatímco dřívější výzkumy napovídaly, že určitá část energie uvnitř Měsíce se v důsledku slapových deformací mění na teplo, současné výzkumy napovídají, že tento typ přeměny energie není rovnoměrný, ale nejintenzivnější je v nejhlubších vrstvách pláště. Vědecký tým se domnívá, že tekutá vrstva nyní ohřívá vnější jádro Měsíce, které navazuje na nejhlubší části pláště, a která účinně generuje teplo. Rovněž očekávají, že tekuté vrstvy mohly efektivně zahřívat jádro stejně dobře i v minulosti.

V řeči čísel má vnitřní (tuhé) jádro poloměr zhruba 240 km, na něj navazující vnější kapalné jádro sahá do vzdálenosti 330 km od středu Měsíce. Vnější jádro je obaleno tekutou vrstvou spodního pláště. Rozhraní mezi tekutou a tuhou částí pláště leží ve vzdálenosti asi 500 km od lunárního středu. Nejsvrchnější část povrchu Měsíce představuje měsíční kůra, jejíž tloušťka osciluje kolem 50 km.

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

24P/Schaumasse

Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »