Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nová jasná kometa je velkým příslibem podzimu
Marek Biely Vytisknout článek

Nová jasná kometa je velkým příslibem podzimu

Snímek komety C/2017 O1 od Rolanda Ligustriho
Autor: Rolando Ligustri

Dne 19. července 2017 byla systémem All-Sky Automated Survey for Supernovae (ASASSN) nalezena nová kometa s velmi zajímavou jasností 15,3 mag. Po několika dnech byla kometa označena jako C/2017 O1, zatím bez nějakého dalšího přívlastku, a to z politických důvodů. Ty však nebudeme příliš rozvádět, raději se zaměříme na pro nás důležitější zprávu. Tou je skutečnost, že výpočty dráhy komety pro nás dopadly mimořádně příznivě a v letošním co do komet už tak velice úspěšném roce se můžeme těšit na ještě jeden jasný přírůstek.

Kometa C/2017 O1 se jeví jako dlouhoperiodická kometa, která ovšem u Slunce už několikrát byla. Evidentně právě proto během posledních několika měsíců tolik zjasnila (kometa měla být snadno nalezitelná již na jaře, ale v té době ještě patrně nebyla v dosahu naší současné techniky). Rychlé zjasňování komety přitom pokračuje. Ačkoliv byla kometa nalezena jako objekt s jasností 15,3 mag, vizuálně měla už v době objevu 11–12 mag a nyní se její jasnost pohybuje dokonce kolem 10 mag, díky čemuž je pozorovatelná i v malých dalekohledech a obřích binokulárech. Od nás je sice zatím pozorovatelná obtížně (nachází se velmi nízko nad jižním obzorem), ale v nadcházejících týdnech a měsících se to bude zlepšovat. A co víc, kometa bude i nadále zjasňovat.

Kometa se aktuálně nachází v souhvězdí Velryby, ale její viditelnost ze střední Evropy se podstatně zlepší už za měsíc, kdy se přesune do Býka a zjasní na 9 mag. Poté se její pohyb po obloze zrychlí, na začátku října by měla dosáhnout jasnosti 8 mag a stát se cirkumpolárním objektem (bude nad obzorem 24 hodin denně, takže bude pozorovatelná celou noc - do té doby jen ráno). Dne 14. října má kometa proletět perihelem, a to ve vzdálenosti 1,51 AU od Slunce. Jen o 4 dny později bude nejblíže Zemi, obě tělesa bude dělit přibližně 0,72 AU. Zhruba v té době by kometa měla být nejjasnější, dosáhne asi 7 mag a stane se tak pohodlně viditelným objektem i v triedrech. To všechno vysoko nad obzorem a kdykoliv v průběhu noci – co více si přát...

V dalších měsících začne kometa pomalu slábnout, ale z dosahu velkých astronomických binokulárů a malých dalekohledů se dostane nejspíše až začátkem roku 2018. Vizuálně pak bude pozorovatelná až do jara či dokonce léta toho samého roku. Dobrou zprávou přitom je, že kometa od nás bude pozorovatelná jako nikdy nezapadající objekt až do svého zeslábnutí z vizuálního dosahu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Informace o kometě na stránkách Seiichiho Yoshidy

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: C/2017 O1


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »