Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nová jasná kometa je velkým příslibem podzimu
Marek Biely Vytisknout článek

Nová jasná kometa je velkým příslibem podzimu

Snímek komety C/2017 O1 od Rolanda Ligustriho
Autor: Rolando Ligustri

Dne 19. července 2017 byla systémem All-Sky Automated Survey for Supernovae (ASASSN) nalezena nová kometa s velmi zajímavou jasností 15,3 mag. Po několika dnech byla kometa označena jako C/2017 O1, zatím bez nějakého dalšího přívlastku, a to z politických důvodů. Ty však nebudeme příliš rozvádět, raději se zaměříme na pro nás důležitější zprávu. Tou je skutečnost, že výpočty dráhy komety pro nás dopadly mimořádně příznivě a v letošním co do komet už tak velice úspěšném roce se můžeme těšit na ještě jeden jasný přírůstek.

Kometa C/2017 O1 se jeví jako dlouhoperiodická kometa, která ovšem u Slunce už několikrát byla. Evidentně právě proto během posledních několika měsíců tolik zjasnila (kometa měla být snadno nalezitelná již na jaře, ale v té době ještě patrně nebyla v dosahu naší současné techniky). Rychlé zjasňování komety přitom pokračuje. Ačkoliv byla kometa nalezena jako objekt s jasností 15,3 mag, vizuálně měla už v době objevu 11–12 mag a nyní se její jasnost pohybuje dokonce kolem 10 mag, díky čemuž je pozorovatelná i v malých dalekohledech a obřích binokulárech. Od nás je sice zatím pozorovatelná obtížně (nachází se velmi nízko nad jižním obzorem), ale v nadcházejících týdnech a měsících se to bude zlepšovat. A co víc, kometa bude i nadále zjasňovat.

Kometa se aktuálně nachází v souhvězdí Velryby, ale její viditelnost ze střední Evropy se podstatně zlepší už za měsíc, kdy se přesune do Býka a zjasní na 9 mag. Poté se její pohyb po obloze zrychlí, na začátku října by měla dosáhnout jasnosti 8 mag a stát se cirkumpolárním objektem (bude nad obzorem 24 hodin denně, takže bude pozorovatelná celou noc - do té doby jen ráno). Dne 14. října má kometa proletět perihelem, a to ve vzdálenosti 1,51 AU od Slunce. Jen o 4 dny později bude nejblíže Zemi, obě tělesa bude dělit přibližně 0,72 AU. Zhruba v té době by kometa měla být nejjasnější, dosáhne asi 7 mag a stane se tak pohodlně viditelným objektem i v triedrech. To všechno vysoko nad obzorem a kdykoliv v průběhu noci – co více si přát...

V dalších měsících začne kometa pomalu slábnout, ale z dosahu velkých astronomických binokulárů a malých dalekohledů se dostane nejspíše až začátkem roku 2018. Vizuálně pak bude pozorovatelná až do jara či dokonce léta toho samého roku. Dobrou zprávou přitom je, že kometa od nás bude pozorovatelná jako nikdy nezapadající objekt až do svého zeslábnutí z vizuálního dosahu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Informace o kometě na stránkách Seiichiho Yoshidy

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: C/2017 O1


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »