Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nová jasná kometa je velkým příslibem podzimu
Marek Biely Vytisknout článek

Nová jasná kometa je velkým příslibem podzimu

Snímek komety C/2017 O1 od Rolanda Ligustriho
Autor: Rolando Ligustri

Dne 19. července 2017 byla systémem All-Sky Automated Survey for Supernovae (ASASSN) nalezena nová kometa s velmi zajímavou jasností 15,3 mag. Po několika dnech byla kometa označena jako C/2017 O1, zatím bez nějakého dalšího přívlastku, a to z politických důvodů. Ty však nebudeme příliš rozvádět, raději se zaměříme na pro nás důležitější zprávu. Tou je skutečnost, že výpočty dráhy komety pro nás dopadly mimořádně příznivě a v letošním co do komet už tak velice úspěšném roce se můžeme těšit na ještě jeden jasný přírůstek.

Kometa C/2017 O1 se jeví jako dlouhoperiodická kometa, která ovšem u Slunce už několikrát byla. Evidentně právě proto během posledních několika měsíců tolik zjasnila (kometa měla být snadno nalezitelná již na jaře, ale v té době ještě patrně nebyla v dosahu naší současné techniky). Rychlé zjasňování komety přitom pokračuje. Ačkoliv byla kometa nalezena jako objekt s jasností 15,3 mag, vizuálně měla už v době objevu 11–12 mag a nyní se její jasnost pohybuje dokonce kolem 10 mag, díky čemuž je pozorovatelná i v malých dalekohledech a obřích binokulárech. Od nás je sice zatím pozorovatelná obtížně (nachází se velmi nízko nad jižním obzorem), ale v nadcházejících týdnech a měsících se to bude zlepšovat. A co víc, kometa bude i nadále zjasňovat.

Kometa se aktuálně nachází v souhvězdí Velryby, ale její viditelnost ze střední Evropy se podstatně zlepší už za měsíc, kdy se přesune do Býka a zjasní na 9 mag. Poté se její pohyb po obloze zrychlí, na začátku října by měla dosáhnout jasnosti 8 mag a stát se cirkumpolárním objektem (bude nad obzorem 24 hodin denně, takže bude pozorovatelná celou noc - do té doby jen ráno). Dne 14. října má kometa proletět perihelem, a to ve vzdálenosti 1,51 AU od Slunce. Jen o 4 dny později bude nejblíže Zemi, obě tělesa bude dělit přibližně 0,72 AU. Zhruba v té době by kometa měla být nejjasnější, dosáhne asi 7 mag a stane se tak pohodlně viditelným objektem i v triedrech. To všechno vysoko nad obzorem a kdykoliv v průběhu noci – co více si přát...

V dalších měsících začne kometa pomalu slábnout, ale z dosahu velkých astronomických binokulárů a malých dalekohledů se dostane nejspíše až začátkem roku 2018. Vizuálně pak bude pozorovatelná až do jara či dokonce léta toho samého roku. Dobrou zprávou přitom je, že kometa od nás bude pozorovatelná jako nikdy nezapadající objekt až do svého zeslábnutí z vizuálního dosahu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Informace o kometě na stránkách Seiichiho Yoshidy

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: C/2017 O1


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »