Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nová jasná kometa je velkým příslibem podzimu
Marek Biely Vytisknout článek

Nová jasná kometa je velkým příslibem podzimu

Snímek komety C/2017 O1 od Rolanda Ligustriho
Autor: Rolando Ligustri

Dne 19. července 2017 byla systémem All-Sky Automated Survey for Supernovae (ASASSN) nalezena nová kometa s velmi zajímavou jasností 15,3 mag. Po několika dnech byla kometa označena jako C/2017 O1, zatím bez nějakého dalšího přívlastku, a to z politických důvodů. Ty však nebudeme příliš rozvádět, raději se zaměříme na pro nás důležitější zprávu. Tou je skutečnost, že výpočty dráhy komety pro nás dopadly mimořádně příznivě a v letošním co do komet už tak velice úspěšném roce se můžeme těšit na ještě jeden jasný přírůstek.

Kometa C/2017 O1 se jeví jako dlouhoperiodická kometa, která ovšem u Slunce už několikrát byla. Evidentně právě proto během posledních několika měsíců tolik zjasnila (kometa měla být snadno nalezitelná již na jaře, ale v té době ještě patrně nebyla v dosahu naší současné techniky). Rychlé zjasňování komety přitom pokračuje. Ačkoliv byla kometa nalezena jako objekt s jasností 15,3 mag, vizuálně měla už v době objevu 11–12 mag a nyní se její jasnost pohybuje dokonce kolem 10 mag, díky čemuž je pozorovatelná i v malých dalekohledech a obřích binokulárech. Od nás je sice zatím pozorovatelná obtížně (nachází se velmi nízko nad jižním obzorem), ale v nadcházejících týdnech a měsících se to bude zlepšovat. A co víc, kometa bude i nadále zjasňovat.

Kometa se aktuálně nachází v souhvězdí Velryby, ale její viditelnost ze střední Evropy se podstatně zlepší už za měsíc, kdy se přesune do Býka a zjasní na 9 mag. Poté se její pohyb po obloze zrychlí, na začátku října by měla dosáhnout jasnosti 8 mag a stát se cirkumpolárním objektem (bude nad obzorem 24 hodin denně, takže bude pozorovatelná celou noc - do té doby jen ráno). Dne 14. října má kometa proletět perihelem, a to ve vzdálenosti 1,51 AU od Slunce. Jen o 4 dny později bude nejblíže Zemi, obě tělesa bude dělit přibližně 0,72 AU. Zhruba v té době by kometa měla být nejjasnější, dosáhne asi 7 mag a stane se tak pohodlně viditelným objektem i v triedrech. To všechno vysoko nad obzorem a kdykoliv v průběhu noci – co více si přát...

V dalších měsících začne kometa pomalu slábnout, ale z dosahu velkých astronomických binokulárů a malých dalekohledů se dostane nejspíše až začátkem roku 2018. Vizuálně pak bude pozorovatelná až do jara či dokonce léta toho samého roku. Dobrou zprávou přitom je, že kometa od nás bude pozorovatelná jako nikdy nezapadající objekt až do svého zeslábnutí z vizuálního dosahu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Informace o kometě na stránkách Seiichiho Yoshidy

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: C/2017 O1


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »