Nová kometa C/2023 P1 (Nishimura) na ranní obloze
Autor: FZU, Martin Mašek
Japonský amatérský astronom a astrofotograf Hideo Nishimura objevil v první polovině srpna svou již třetí kometu. Dříve hledal vizuálně a v roce 1994 zaznamenal svůj první amatérský objev. Později od roku 2000 se věnuje hledání komet a převážně nov fotograficky. V současnosti využívá digitální zrcadlovku s teleobjektivem. Takto objevil kometu v roce 2021 a nyní se mu povedlo objev zopakovat do třetice. Aktuálně nalezená kometa dostala označení C/2023 P1 (Nishimura) a jde o poměrně jasný objekt nízko na ranní obloze v souhvězdí Blíženců.
Amatérský objev komety je dnes už spíše vzácností. Většinu objevů totiž dělají velké robotické přehlídky oblohy ještě před tím, něž se dostanou na dosah amatérům a jejich dalekohledům. Občas se objevují výjimky, jako například tato C/2023 P1 (Nishimura), a to díky své poloze na ranní obloze, během svítání. To je část oblohy kde běžně velké dalekohledy neoperují.
Nishimura používá k lovení komet Canon 6D s 200mm teleobjektivem f/3 na paralaktické montáži. Při snímání používá také relativně krátké expozice, a to 15ti sekundové. Komety si všiml na snímcích z 12. srpna, ale také ji dohledal na snímcích z 11. srpna. Oficiální publikování objevu proběhlo 15. srpna v cirkulářích MPEC 2023-P87 a CBET 5285.
Tato kometa je specifická tím že nemohla být objevena dříve než v srpnu, protože se nacházela úhlově velice blízko u Slunce. Bude pozorovatelná jen zhruba příští tři týdny a poté se opět ztratí v záři Slunce. I teď je pozorovatelná brzo ráno nízko nad východním obzorem, respektive na konci astronomické noci a na začátku svítání.
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Kometa C/2023 P1 (Nishimura) měla v době objevu 12. srpna jasnost kolem 9,5 magnitudy, což je na kometu při objevení poměrně velký jas – většina komet má totiž při objevení robotickými přehlídkami 19-21 mag. Jedna z dalších věcí je také jak blízko má přísluní ke Slunci, 18. září 2023 prolétne přísluním ve vzdálenosti 0,2215 AU od Slunce. To je dokonce o třetinu blíže Slunci než Merkur.
Je tedy otázka, zda tato nově objevená kometa přežije takto blízký průlet kolem Slunce. Podle tzv. Bortleho limitu, který udává šanci komety na přežití, to vypadá velice špatně. Komety s malou absolutní magnitudou a blízkým přísluním jako je například tato C/2023 P1 (Nishimura) nepřežijí. Je to velice hraniční, ale spíše se očekává, že se tato kometa rozpadne a nedosáhne v maximu velkého jasu.
Autor: Czsky.cz/V. Dvořák
Ovšem pokud by tato kometa přežila průlet kolem Slunce mohla by dosáhnout přibližně 3. hvězdné velikosti (3 mag). Ovšem ve chvíli, když by jí měla dosáhnout, se kometa bude nacházet 12° úhlově od Slunce, takže její pozorování v tu chvíli asi nebude možné. Ovšem ráno 11. září by mohla dosahovat 4,9 mag (některé zdroje uvádějí 5 až 5,1 mag), bude se nacházet nízko nad východním obzorem, a také v nedaleké blízkosti jí bude provázet Venuše a Měsíc osvětlený jen ze 13 %.
Nejblíže Zemi se bude nacházet ráno 13. září a bude se nacházet 0,29 AU od Země. 15. září se bude nacházet 10 úhlových vteřin od hvězdy Denebola ze souhvězdí Lva, zároveň ale 12 stupňů od Slunce, takže bude velmi těžce pozorovatelná. V půlce října se kometa C/2023 P1 (Nishimura) bude nacházet už dále od Slunce, a to 20 stupňů, ovšem její magnituda bude 9,7. Údaje o jasnosti jsou ale předběžné a vychází ze současné pozorované jasnosti a faktu, že se nerozpadne.
Děkujeme za konzultaci textu a snímek Martinu Maškovi.
Autor: Martin Gembec
Autor: Martin Gembec
Autor: Martin Gembec
Autor: Miroslav Lošťák
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astro-forum.cz
[2] Starwalk.space
[3] Earthsky.org
O autorovi
Jakub Kuřák
Narodil se v roce 2008 na Liberecku, v současné době studuje na gymnáziu v Jablonci nad Nisou. Pracuje v planetáriu v liberecké iQLandii. Věnuje se baseballu, rád fotí sport a zkouší astrofotografii.
