Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nová předpověď příštího slunečního maxima

Nová předpověď příštího slunečního maxima

Sluneční cykly č. 23 a 24
Sluneční cykly č. 23 a 24
Mezinárodní tým expertů vedený pracovníky NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) ve spolupráci s NASA publikoval novou předpověď pro následující sluneční cyklus. Podle expertů nastane maximum příštího cyklu č. 24 v květnu 2013 s nízkou úrovní maximálního relativního čísla slunečních skvrn.

Na připojeném grafu je zachyceno maximum posledního cyklu slunečních skvrn (modrá křivka) a předpokládané maximum následujícího slunečního cyklu (červená křivka). Credit: NOAA/Space Weather Prediction Center.

"Pokud je naše předpověď správná, sluneční cyklus č. 24 bude mít průměrné maximum relativního čísla slunečních skvrn kolem 90, což je nejnižší hodnota od roku 1928, kdy sluneční cyklus č. 16 dosáhl na maximální hodnotu 78," říká šéf skupiny vědců Doug Biesecker, NOAA Space Weather Prediction Center. Z předpovědi vyplývá, že to bude "slabý" a "klidný" sluneční cyklus, avšak může se jednat o chybnou představu.

"Stejný cyklus s nízkou průměrnou hodnotou relativního čísla je schopen produkovat bouřlivé kosmické počasí," podotýká Doug Biesecker. "Velká geomagnetická bouře z roku 1859 například nastala v průběhu slunečního cyklu, který dosahoval stejných hodnot jako u očekávaného maxima v roce 2013."

Geomagnetická bouře z roku 1859 známá jako "Carringtonova událost", pojmenovaná podle Richarda Carringtona, který pozoroval a popsal tuto podněcující sluneční erupci, po níž následovala magnetická bouře, jež postihla celou zeměkouli. Přerušila telegrafní spojení a naopak ve vedeních, která nebyla připojena k bateriím, vznikly indukcí takové proudy, že je bylo možné použít k telegrafování. Od pólů až po tropy osvětlovaly noční oblohu polární záře tak jasné, že lidé mohli číst noviny při jejich červené a zelené záři.

Lawrence Townsend (University of Tennessee) se svými spolupracovníky vypočítal, že velmi energetické částice, vyvržené při obdobných explozích na Slunci by mohly způsobit i smrt kosmonautů na Měsíci.

Ze zprávy National Academy of Sciences vyplývá, že pokud by obdobná bouře nastala v současné době, mohla by na Zemi způsobit škodu ve výši 1 až 2 biliónů dolarů na technologiích a technické infrastruktuře, jejíž uvedení do původního stavu by si vyžádalo 4 až 10 let. Pro porovnání: Hurikán Katrina způsobil škody ve výši "pouhých" 80 až 125 miliard dolarů.

Poslední prognóza koriguje předcházející předpověď sluneční aktivity z roku 2007. V té době se ostře rozdělená skupina odborníků domnívala, že minimum sluneční činnosti nastane v březnu 2008, které bude následovat buď vysoké maximum sluneční činnosti v roce 2011 nebo slabé maximum v roce 2012. Konkurenční modely dávaly rozdílné předpovědi a astronomové byli netrpěliví, který model předpovědi sluneční aktivity bude nakonec správný.

"Nyní je zřejmé, že žádný z těchto modelů nebyl zcela správný," říká Dean Pesnell, Goddard Space Flight Center, NASA, hlavní vedoucí skupiny odborníků. "Slunce se chová neočekávaně ale velmi zajímavě."

Graf sluneční činnosti
Graf sluneční činnosti
Astronomové sledují pečlivě cykly sluneční činnosti od poloviny 18. století. Graf počtu slunečních skvrn se podobá toboganu (horské dráze) - dosahuje maximálních a minimálních hodnot v průměru jednou za 11 let. Na první pohled vypadá jako pravidelný vzor, avšak předpovídání "vrcholů" a "údolí" je velmi obtížné. Jednotlivé cykly jsou proměnné co do délky trvání v rozmezí 9 až 14 roků. Některá maxima jsou vysoká, jiná naopak nízká. Minima jsou obvykle krátká v trvání pouhých dvou let, avšak někdy se protáhnou na mnohem delší dobu. Například v 17. století se Slunce pohroužilo do 70 let trvajícího období beze skvrn, známého jako Maunderovo minimum, ze kterého vědci stále ještě nejsou moudří.

Právě nyní je sluneční cyklus ve svém minimu - nejhlubším za posledních sto let. V letech 2008 a 2009 Slunce ustanovilo nové rekordy pro nejnižší počet slunečních skvrn, intenzitu slunečního větru a množství slunečního záření. Slunce je již déle než dva roky téměř beze skvrn a významných slunečních erupcí.

"V mojí profesionální kariéře jsem nikdy nic podobného nepozoroval," říká Dean Pesnell. "Minimum sluneční činnosti trvá mnohem déle, než jsme v roce 2007 předpokládali."

Slunce 3.6.2009
Slunce 3.6.2009
V posledních měsících však Slunce začalo vykazovat nepatrné signály života. Malé sluneční skvrny a "protoskvrny" se objevují se zvyšující se frekvencí. Obrovské proudy plazmy na povrchu Slunce (tzv. zonální proudění) získávají na intenzitě a pomalu driftují směrem ke slunečnímu rovníku. Radioastronomové detekovali slabé avšak významné signály rádiové emise. Všechna tato zjištění předznamenávají probuzení slunečního cyklu č. 24 a na jejich základě byla vytvořena nová jednotná předpověď budoucí sluneční aktivity.

Podle této prognózy by mělo Slunce zůstat celkově klidné alespoň ještě jeden rok. Podle názoru vědců to je dobrá zpráva, protože sluneční minimum by tak bylo mnohem zajímavější, než jsme si dokázali představit. Nízká sluneční aktivita měla velký vliv na zemskou atmosféru, která se částečně ochladila a splaskla (zmenšila svůj objem). Kosmické smetí se nahromadilo na oběžné dráze kolem Země, protože na ně nepůsobil tak velký odpor atmosféry. Slabý sluneční vítr generuje méně magnetických bouří v okolí zemských pólů. Kosmické záření, které je obvykle odráženo zpět slunečním větrem, se místo toho dostává do prostředí v blízkosti naší Země. A existují ještě další průvodní jevy, které můžeme studovat pouze tak dlouho, pokud Slunce zůstane klidné.

Zdroj: www.physorg
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »