Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nové informace o Saturnových prstencích

Nové informace o Saturnových prstencích

Prstence.jpg
Saturnovy prstence představují obrovskou komplexní strukturu kolem druhé největší planety ve Sluneční soustavě. Od vnitřního k vnějšímu okraji měří tolik, že by se ani nevešly do prostoru mezi Zemí a Měsícem. Celkem sedm hlavních částí prstence bylo označeno v pořadí podle data objevu. Ve směru od povrchu planety se nacházejí prstence D, C, B, A, F, G a E.

Prstenec D je velmi slabý a nevýrazný - nachází se nejblíže k povrchu planety. Hlavními a nejvýraznějšími jsou prstence A, B a C. Z nich je nejvíce vzdálen prstenec A, který je snadno pozorovatelný pozemními dalekohledy. Cassiniho dělení je velká mezera mezi prstenci B a A. Vně prstence A se nachází velice úzký prstenec F, který leží mezi drahami měsíců Pandora a Prometheus. Tyto měsíce označují astronomové jako "pastýřské", neboť svojí gravitací udržují částice prstence pohromadě (stejně jako pastýřští psi hlídají stádo ovcí). Nejdále od planety se rozprostírají dva velice slabé prstence G a E. Difúzní prstenec E je vůbec největším prstencem u planet v naší Sluneční soustavě. Rozprostírá se od dráhy měsíce Mimas až téměř ke dráze měsíce Titan (což je zhruba 1 milión kilometrů).

Saturnovy prstence jsou složeny především z částic vodního ledu o rozměrech od tisíciny milimetru až po desítky metrů. V prstencích obíhají i některé měsíce. Například měsíček Pan o průměru 20 km se pohybuje uvnitř prstence A, v prostoru označovaném jako Enckeovo dělení, jehož šířka je 330 km. Tloušťka hlavních prstenců (A, B a C) je na většině místech menší než 100 m (přitom jejich šířka je 62 120 km - ve směru od planety).

Tyto hlavní prstence jsou mnohem mladší, než je stáří Sluneční soustavy, snad pouze několik set miliónů roků. Mohly se zformovat například rozbitím některého z mnoha Saturnových měsíců (dnes je jich u Saturna známo 47), a nebo mohly vzniknout roztrháním komety či velkého meteoroidu, který se dostal do gravitačního pole planety.

Zajímavé informace se týkají prstence D. Bylo zjištěno, že vnitřní část tohoto nejbližšího Saturnova prstence poněkud ztmavla a posunula se o 200 km blíže k povrchu planety. Vyplývá to ze srovnání údajů ze sondy Cassini s údaji, které na Zemi vyslala před 25 roky sonda Voyager. "Snímky s vysokým rozlišením ze sondy Cassini, které zachycují prstenec D, poskytují nové informace o dynamice a životnosti částic v prstencích, nacházejících se velmi blízko planety," prohlásil Matt Hedman (Cornell University, Ithaca, New York).

Prstenec_F.jpg

Další zajímavost se týká velmi úzkého prstence F. Horní dva obrázky zachycují jeho část, kde se nachází jasný útvar, označený jako S/2004 S6 - pravděpodobně se jedná o nový malý měsíček planety Saturn. Z dřívějších pozorování objektu se zdá, že může křižovat prstenec F. Toto neočekávané chování je v současné době předmětem velkého zájmu astronomů, kteří se zabývají studiem prstenců.

Obrázek vlevo nahoře byl pořízen 21. 6. 2005 a zachycuje jasný objekt ve vnější části prstence F. Obrázek vpravo nahoře byl pořízen 29. 6. 2005 a je na něm zřetelně vidět jasný objekt ve vnitřní části prstence.

Na dvou spodních obrázcích je zachycen zřetelný objekt, označený jako S/2004 S3. Snímky byly pořízeny 2. 8. 2005 (vlevo dole) a 13. 4. 2005.

Zdroj: saturn.jpl.nasa a saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »