Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nově objevená větev meteorického roje Taurid obsahuje i nebezpečné planetky

Nově objevená větev meteorického roje Taurid obsahuje i nebezpečné planetky

Část celooblohového snímku s nejjasnější Tauridou, který byl pořízen digitální automatickou kamerou na stanici Polom 31. října 2015 v 18:05:20 UT (délka expozice 35 sekund).
Autor: Oddělení MPH AsÚ.

Čeští astronomové podrobně analyzovali 144 bolidů meteorického roje Taurid zachycených v roce 2015 Evropskou bolidovou sítí řízenou z observatoře v Ondřejově. Ukázalo se, že zvýšená aktivita Taurid v roce 2015 byla způsobena meteoroidy, které dohromady tvořily dobře definovanou strukturu ve Sluneční soustavě. Porovnání drah navíc ukázalo,  že tato „nová větev Taurid“  obsahuje  také přinejmenším dvě planetky o velikosti 200 – 300 metrů. Je velmi pravděpodobné, že je v ní přítomno i mnoho dosud neobjevených planetek o rozměrech desítek metrů nebo i větších. Nebezpečí srážky s planetkou tudíž výrazně narůstá každých několik let, když se Země s tímto proudem meziplanetárního materiálu potkává.

Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR ze 6. června 2017.

Stanice Evropské bolidové sítě v České republice, Rakousku a Slovensku, kde jsou umístěny automatické bolidové kamery, které zaznamenaly zvýšenou aktivitu Taurid v roce 2015 (stav v listopadu 2015). Autor: Oddělení MPH AsÚ.
Stanice Evropské bolidové sítě v České republice, Rakousku a Slovensku, kde jsou umístěny automatické bolidové kamery, které zaznamenaly zvýšenou aktivitu Taurid v roce 2015 (stav v listopadu 2015).
Autor: Oddělení MPH AsÚ.
Meteorický proud Taurid způsobuje na Zemi přinejmenším čtyři meteorické roje. Dva jsou aktivní v noci od konce září do začátku prosince a dva ve dne od konce května do poloviny července. Ačkoliv nejpravděpodobnějším mateřským tělesem je kometa 2P/Encke, existuje teorie, že tato kometa je jen úlomkem mnohem větší komety, která se rozpadla před tisíci let a vytvořila celý komplex těles, včetně řady planetek. Je ale také dobře možné, že řada planetek má podobnou dráhu jako Tauridy čistě náhodou.

V některých letech je aktivita Taurid vyšší než normálně. Zejména se to týká většího počtu jasných meteorů (bolidů). Poslední zvýšená aktivita nastala v roce 2015. Důkladně jsme analyzovali 144 bolidů pozorovaných v tomto roce novými automatickými digitálními bolidovými kamerami Evropské bolidové sítě. Kamery jsou rozmístěny v České republice (na 13 stanicích), v Rakousku (1 stanice) a na Slovensku (1 stanice). Dráhy 113 bolidů měly obdobné charakteristiky a tvořily dobře definovanou strukturu ve Sluneční soustavě. Délky přísluní ležely mezi 155,9 – 160 stupni a šířky přísluní mezi 4,2 – 5,7 stupni. Dráhy tvoří soustředný prstenec ve vnitřní části Sluneční soustavy. Velké poloosy se pohybují mezi 2,23 a 2,28 astronomickými jednotkami a skutečně spadají do rezonance 7:2 s Jupiterem, jak již dříve předpokládali jiní autoři. Zjistili jsme ale, že dráhy se k sobě vzájemně přibližují ve vzdálenosti 3,6 astronomické jednotky od Slunce, což naznačuje, že celá větev mohla vzniknout rozpadem většího tělesa v těchto místech. Hmotnosti pozorovaných meteoroidů ležely v širokém rozmezí od desetiny gramu do více než jedné tuny. Meteoroidy větší než 300 gramů byly velmi křehké, zatímco tělesa s hmotností pod 30 gramů byla mnohem kompaktnější.

Detailní pohled na dvě nejjasnější Tauridy nad Polskem vyfotografované analogovou automatickou kamerou na stanici Polom v noci z 31. října na 1. listopadu 2015 (celonoční expozice). Autor: Oddělení MPH AsÚ.
Detailní pohled na dvě nejjasnější Tauridy nad Polskem vyfotografované analogovou automatickou kamerou na stanici Polom v noci z 31. října na 1. listopadu 2015 (celonoční expozice).
Autor: Oddělení MPH AsÚ.

Námi publikovaná data dokazují přítomnost metrových těles patřících k nové větvi Taurid. Navíc na základě dráhové podobnosti ukazujeme, že k této nové větvi Taurid patří taktéž mnohem větší asteroidy o průměru až několik set metrů. Je to téměř jisté pro asteroid 2015 TX24, velmi pravděpodobné pro těleso 2005 UR a taktéž možné i pro asteroid 2005 TF50. Přitom nehovoříme o nějaké vzdálené příbuznosti. Tato nově objevená a popsaná větev Taurid prostě obsahuje tělesa od velikostí několika milimetrů až do přinejmenším několika set metrů, která se všechna pohybují společně kolem Slunce. Úzký rozsah určených dráhových elementů nové větve činí spojení Taurid s těmito asteroidy mnohem spolehlivějším, než bylo možné kdykoliv předtím. Každých několik let se Země potkává s touto větví po dobu přibližně 3 týdnů. Během tohoto období je pravděpodobnost srážky s rozměrnějším tělesem (řádově desítek metrů v průměru) významně zvýšená. Přestože, jak jsme ukázali, se jedná o velmi křehká tělesa, při takové velikosti již mohou proniknout hluboko do atmosféry a představovat reálné nebezpečí pro zemský povrch.

Dráhy asteroidů 2005 UR a 2015 TX24 (silné přerušované čáry) v porovnání s vybranými Tauridami z nové větve (tenké různobarevné čáry). Všechny dráhy se téměř protínají poblíž odsluní. Autor: Oddělení MPH AsÚ.
Dráhy asteroidů 2005 UR a 2015 TX24 (silné přerušované čáry) v porovnání s vybranými Tauridami z nové větve (tenké různobarevné čáry). Všechny dráhy se téměř protínají poblíž odsluní.
Autor: Oddělení MPH AsÚ.
Další výzkum vedoucí k lepšímu popisu tohoto reálného zdroje potenciálně nebezpečných těles, která mohou být dostatečně velká na to, aby způsobila místní nebo dokonce kontinentální katastrofu, je proto velmi žádoucí. Nalezení těchto temných kometárních těles v meziplanetárním prostoru je však komplikováno jejich nízkým albedem (poměrná část z celkového dopadajícího slunečního světla odražená tělesem zpět do prostoru). Pro tuto úlohu jsou tedy potřebné velké dalekohledy a vhodné geometrické podmínky pozorování, tj. malá vzdálenost od Země a velká úhlová vzdálenost od Slunce.

 

Publikováno:
Spurný P., Borovička J., Mucke H. and Svoreň J. 2017, Discovery of a new branch of the Taurid meteoroid stream as a real source of potentially hazardous bodies, Astronomy & Astrophysics, v tisku, DOI 10.1051/0004-6361/201730787

Volný přístup na článek: www.aanda.org/10.1051/0004-6361/201730787

Kontakty a další informace

Dr. Pavel Spurný and Dr. Jiří Borovička
Oddělení Meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR
Adresa: Astronomický ústav AV ČR, Fričova 298, 251 65 Ondřejov
Email: pavel.spurny@asu.cas.cz, jiri.borovicka@asu.cas.cz
Telefon: +420 323 620 153

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Bolidy a meteorické roje na Astro.cz

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Štítky: Tauridy, Meteoroidy, Asteroid, Tisková zpráva, Astronomický ústav AV ČR, Evropská bolidová síť


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »