Nové úvahy o možném životě na Titanu
Podle názoru vědců tyto bakterie potřebují k životu vodík a organické látky, které vznikají v horních vrstvách atmosféry a vlivem gravitace pomalu klesají k povrchu měsíce. Jako potravu nejspíše konzumují etan, acetylén a další produkty, vznikající působením ultrafialového záření na jednotlivé molekuly v atmosféře.
Životaschopnost bakterií je umožňována teplem, vznikajícím při reakcích těchto látek s vodíkem. Jestli zjistíme, jak se mění množství vodíku v závislosti na vzdálenosti od povrchu měsíce, bude možné tuto hypotézu buď potvrdit nebo vyvrátit. V souladu s touto teorií musely bakterie ochudit spodní vrstvy atmosféry o podstatnou část vodíku.
Vědci upřesnili, že nové experimenty za účelem prověření této hypotézy nejsou nutné. Všechny důležité údaje byly získány v průběhu sestupu průzkumného modulu Huygens na povrch Titanu po jeho oddělení od mateřské sondy Cassini. Během sestupu jednotlivé přístroje modulu prováděly analýzu atmosféry a určovaly její chemické složení. Problém je v tom, že stále ještě zůstává velké množství nezpracovaných dat. Jejich kompletní analýza si vyžádá ještě několik měsíců, možná i několik let.
Atmosféra Titanu obsahuje asi 5 % metanu a vědci předpokládají, že zde mohou existovat nějaké poměrně složité organické sloučeniny či mikroorganismy, které "vyrobily" alespoň část přítomného metanu.
Chris McKay a Heather Smithová se domnívají, že na Titanu mohou existovat živé organismy, které k dýchání nepotřebují kyslík jako většina živých tvorů na Zemi, ale dýchají vodík. A živí se organickými molekulami, které se nacházejí v atmosféře. Patří mezi ně etan, acetylén a další složitější organické sloučeniny, jako je například tholin, vznikající především na Titanu. Jestliže se v laboratořích ozáří vzorek Titanovy atmosféry (tj. směsi uhlovodíků a dusíku), vznikne červenohnědý prášek, který byl nazván tholin. Je to neobyčejně složitá organická látka. Ve vodě se rozpouští a uvolňuje aminokyseliny - základní složky bílkovin. Tholin je zřejmě původcem červenohnědého smogu v Titanově atmosféře. Jeho částice zvolna padají k povrchu.
V důsledku "dýchání" mikroorganismů, přítomných ve spodní vrstvě atmosféry Titanu, bude v těchto oblastech snížen obsah vodíku na jednu tisícinu množství ve zbývajících částech ovzduší. Zjištění tohoto rozdílu může být považováno za důkaz existence života, neboť zatím není znám žádný jiný nebiologický proces, který by mohl způsobit takovýto rozdíl v koncentraci vodíku na Titanu.
Zdroj: spacenews.ru a www.newscientist
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
