Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nové úvahy o možném životě na Titanu

Nové úvahy o možném životě na Titanu

Huygens.jpg
Na Titanu, největším měsíci planety Saturn, kde počátkem roku 2005 přistála kosmická sonda Huygens, může být objeven život. Předpokládají to ve výzkumném středisku NASA - Ames Research Center (Moffet Field, California, USA). Spolupracovník centra Chris McKay a Heather Smithová (International Space University, Strasbourg, Francie) vypracovali novou teorii, vysvětlující přítomnost metanu v atmosféře. Teorie předpokládá aktivní účast bakterií, vzdáleně připomínajících obyvatele hydrotermálních zdrojů v pozemských oceánech.

Podle názoru vědců tyto bakterie potřebují k životu vodík a organické látky, které vznikají v horních vrstvách atmosféry a vlivem gravitace pomalu klesají k povrchu měsíce. Jako potravu nejspíše konzumují etan, acetylén a další produkty, vznikající působením ultrafialového záření na jednotlivé molekuly v atmosféře.

Životaschopnost bakterií je umožňována teplem, vznikajícím při reakcích těchto látek s vodíkem. Jestli zjistíme, jak se mění množství vodíku v závislosti na vzdálenosti od povrchu měsíce, bude možné tuto hypotézu buď potvrdit nebo vyvrátit. V souladu s touto teorií musely bakterie ochudit spodní vrstvy atmosféry o podstatnou část vodíku.

Vědci upřesnili, že nové experimenty za účelem prověření této hypotézy nejsou nutné. Všechny důležité údaje byly získány v průběhu sestupu průzkumného modulu Huygens na povrch Titanu po jeho oddělení od mateřské sondy Cassini. Během sestupu jednotlivé přístroje modulu prováděly analýzu atmosféry a určovaly její chemické složení. Problém je v tom, že stále ještě zůstává velké množství nezpracovaných dat. Jejich kompletní analýza si vyžádá ještě několik měsíců, možná i několik let.

Atmosféra Titanu obsahuje asi 5 % metanu a vědci předpokládají, že zde mohou existovat nějaké poměrně složité organické sloučeniny či mikroorganismy, které "vyrobily" alespoň část přítomného metanu.

Chris McKay a Heather Smithová se domnívají, že na Titanu mohou existovat živé organismy, které k dýchání nepotřebují kyslík jako většina živých tvorů na Zemi, ale dýchají vodík. A živí se organickými molekulami, které se nacházejí v atmosféře. Patří mezi ně etan, acetylén a další složitější organické sloučeniny, jako je například tholin, vznikající především na Titanu. Jestliže se v laboratořích ozáří vzorek Titanovy atmosféry (tj. směsi uhlovodíků a dusíku), vznikne červenohnědý prášek, který byl nazván tholin. Je to neobyčejně složitá organická látka. Ve vodě se rozpouští a uvolňuje aminokyseliny - základní složky bílkovin. Tholin je zřejmě původcem červenohnědého smogu v Titanově atmosféře. Jeho částice zvolna padají k povrchu.

V důsledku "dýchání" mikroorganismů, přítomných ve spodní vrstvě atmosféry Titanu, bude v těchto oblastech snížen obsah vodíku na jednu tisícinu množství ve zbývajících částech ovzduší. Zjištění tohoto rozdílu může být považováno za důkaz existence života, neboť zatím není znám žádný jiný nebiologický proces, který by mohl způsobit takovýto rozdíl v koncentraci vodíku na Titanu.

Zdroj: spacenews.ru a www.newscientist
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars

Foceno mobilem dalekohled AR 152/760 mm okular 5 mm plus baarlow 2x

Další informace »