Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nový Saturnův měsíček v prstenci G

Nový Saturnův měsíček v prstenci G

Nový měsíček Saturnu v prstenci G.
Nový měsíček Saturnu v prstenci G.
Tato sekvence tří snímků, pořízených kosmickou sondou Cassini během deseti minut, ukazuje dráhu nově objeveného měsíčku v jasnějším oblouku uvnitř málo zřetelného prstence G. Měsíček obdržel předběžné označení S/2008 S1 a kolem planety obíhá ve vzdálenosti 167 500 km.

Na každém snímku je vidět uvnitř prstence malá zřetelná světlá skvrna. Na rozdíl od světlých proužků na pozadí, což jsou vzdálené hvězdy, jejichž obraz je rozmazaný v důsledku dlouhé expozice 46 sekund, světlá skvrna uvnitř prstence je orientována stejně jako prstenec a pohybuje se podél prstence, jak se sluší a patří na objekt, který je součástí prstence G. Oblast prstence s měsíčkem je na snímcích vyznačena čtverečkem.

Astronomové interpretovali tento pohybující se útvar jako odraz světla od povrchu malého měsíčku o průměru zhruba 0,5 km, který je pravděpodobně hlavním dodavatelem materiálu prstence G. Prachová zrníčka a drobné úlomky bombardují jeho povrch, přičemž dochází k uvolňování nových částic, které vytvářejí relativně světlý oblouk materiálu na vnitřní straně prstence G, který je na pořízených fotografiích dobře vidět jako součást prstence. Materiál z tohoto oblouku se postupně rozptyluje a doplňuje celý prstenec.

Tyto publikované fotografie byly pořízeny kamerou na palubě sondy Cassini 27. 10. 2008. První fotografie (vlevo) byla pořízena ve viditelném světle, druhá fotografie (uprostřed) byla pořízena v červeném světle a třetí fotografie (vpravo) v oboru blízkého infračerveného záření v okolí vlnové délky 750 nanometrů. Rozlišení na prvním snímku dosahuje 7 km/pixel, rozlišovací schopnost dalších dvou snímků je nižší. Kamera se dívala směrem na neosvětlenou stranu prstenců pod úhlem 5° nad rovinou prstenců. Fotografie byly pořízeny ze vzdálenosti přibližně 1,2 miliónu km, přičemž úhel Slunce-Saturn-Cassini byl 23°.

Saturnovy prstence byly pojmenovávány v pořadí, jak byly postupně objevovány. Ve směru od planety se nacházejí prstence D, C, B, A, F, G a E. Prstenec G je jedním z vnějších difúzních prstenců. Uvnitř slabého prstence G se nachází relativně jasný a úzký oblouk o šířce 250 km, složený z materiálu rozprostírajícího se do vzdálenosti 150 000 km, což je zhruba jedna šestina obvodu prstence.

Již dřívější měření výskytu plazmy a prachu přístroji na palubě sondy Cassini naznačovala, že tato část prstence vzniká z relativně velké ledové částice (jež je součástí prstence) jako je tento objevený měsíček.

Nový měsíc je příliš malý na to, aby byl přímo vyfotografován kamerou. Jeho velikost byla určena nepřímo na základě porovnání jeho jasnosti s jinými známými malými měsíci planety Saturn, jako je například Pallene.

Nově objevený Saturnův měsíc nemusí být jediným větším tělesem uvnitř prstence G. Již dřívější měření pomocí jiných přístrojů na palubě sondy Cassini naznačovala existenci populace částic, jejichž rozměry se mohou pohybovat v rozmezí 1 až 100 m. "Dopady meteoroidů nebo vzájemné srážky těchto těles a malých měsíčků mohou vytvářet částice pro formování pozorovaného oblouku v prstenci G," říká Matthew Hedman (Cornell University, Ithaca, New York).

Zdroj: saturn.jpl.nasa a solarsystem.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »