Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nový Saturnův měsíček v prstenci G

Nový Saturnův měsíček v prstenci G

Nový měsíček Saturnu v prstenci G.
Nový měsíček Saturnu v prstenci G.
Tato sekvence tří snímků, pořízených kosmickou sondou Cassini během deseti minut, ukazuje dráhu nově objeveného měsíčku v jasnějším oblouku uvnitř málo zřetelného prstence G. Měsíček obdržel předběžné označení S/2008 S1 a kolem planety obíhá ve vzdálenosti 167 500 km.

Na každém snímku je vidět uvnitř prstence malá zřetelná světlá skvrna. Na rozdíl od světlých proužků na pozadí, což jsou vzdálené hvězdy, jejichž obraz je rozmazaný v důsledku dlouhé expozice 46 sekund, světlá skvrna uvnitř prstence je orientována stejně jako prstenec a pohybuje se podél prstence, jak se sluší a patří na objekt, který je součástí prstence G. Oblast prstence s měsíčkem je na snímcích vyznačena čtverečkem.

Astronomové interpretovali tento pohybující se útvar jako odraz světla od povrchu malého měsíčku o průměru zhruba 0,5 km, který je pravděpodobně hlavním dodavatelem materiálu prstence G. Prachová zrníčka a drobné úlomky bombardují jeho povrch, přičemž dochází k uvolňování nových částic, které vytvářejí relativně světlý oblouk materiálu na vnitřní straně prstence G, který je na pořízených fotografiích dobře vidět jako součást prstence. Materiál z tohoto oblouku se postupně rozptyluje a doplňuje celý prstenec.

Tyto publikované fotografie byly pořízeny kamerou na palubě sondy Cassini 27. 10. 2008. První fotografie (vlevo) byla pořízena ve viditelném světle, druhá fotografie (uprostřed) byla pořízena v červeném světle a třetí fotografie (vpravo) v oboru blízkého infračerveného záření v okolí vlnové délky 750 nanometrů. Rozlišení na prvním snímku dosahuje 7 km/pixel, rozlišovací schopnost dalších dvou snímků je nižší. Kamera se dívala směrem na neosvětlenou stranu prstenců pod úhlem 5° nad rovinou prstenců. Fotografie byly pořízeny ze vzdálenosti přibližně 1,2 miliónu km, přičemž úhel Slunce-Saturn-Cassini byl 23°.

Saturnovy prstence byly pojmenovávány v pořadí, jak byly postupně objevovány. Ve směru od planety se nacházejí prstence D, C, B, A, F, G a E. Prstenec G je jedním z vnějších difúzních prstenců. Uvnitř slabého prstence G se nachází relativně jasný a úzký oblouk o šířce 250 km, složený z materiálu rozprostírajícího se do vzdálenosti 150 000 km, což je zhruba jedna šestina obvodu prstence.

Již dřívější měření výskytu plazmy a prachu přístroji na palubě sondy Cassini naznačovala, že tato část prstence vzniká z relativně velké ledové částice (jež je součástí prstence) jako je tento objevený měsíček.

Nový měsíc je příliš malý na to, aby byl přímo vyfotografován kamerou. Jeho velikost byla určena nepřímo na základě porovnání jeho jasnosti s jinými známými malými měsíci planety Saturn, jako je například Pallene.

Nově objevený Saturnův měsíc nemusí být jediným větším tělesem uvnitř prstence G. Již dřívější měření pomocí jiných přístrojů na palubě sondy Cassini naznačovala existenci populace částic, jejichž rozměry se mohou pohybovat v rozmezí 1 až 100 m. "Dopady meteoroidů nebo vzájemné srážky těchto těles a malých měsíčků mohou vytvářet částice pro formování pozorovaného oblouku v prstenci G," říká Matthew Hedman (Cornell University, Ithaca, New York).

Zdroj: saturn.jpl.nasa a solarsystem.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Soví mlhovia

Newton 1000/200 + kamera ZWO ASI 183 MC

Další informace »