Nový solární teleskop pořídil nejdetailnější snímky slunečního povrchu
Autor: NSO/NSF/AURA
Snímky s vysokým rozlišením z dalekohledu National Science Foundation’s Daniel K. Inouye Solar Telescope na vrcholu Haleakala, Havaj, ukazují záběry sluneční fotosféry, které mohou poskytnout důležité informace pro sluneční astronomy a fyziky. Snímky zachycují strukturu a turbulence „vařící“ plazmy, která pokrývá celý povrch Slunce. Tato buněčná struktura je důsledkem mocných proudů, které přenášejí teplo z nitra naší hvězdy k jejímu povrchu. Horká sluneční plazma stoupá vzhůru v jasnějších centrech „buněk“ v procesu známém jako konvekce, pomalu chladne a následně klesá dolů v tmavších liniích.
„Inouye Solar Telescope bude rovněž schopen mapovat magnetická pole uvnitř sluneční koróny, kde se vyskytují sluneční erupce, které mohou mít dopad i na pozemský život,“ říká France Córdova, ředitel nadace National Science Foundation. „Tento dalekohled zlepší naše znalosti o tom, co řídí kosmické počasí a nakonec pomůže zlepšit předpovědi slunečních bouří.“
„Je to vzrušující doba být slunečním fyzikem,“ říká Valentin Pillet, ředitel NSF’s National Solar Observatory. „Inouye Solar Telescope bude na dálku snímat vnější vrstvy Slunce a studovat magnetické procesy, které v nich probíhají. Tyto procesy se rozšiřují dovnitř Sluneční soustavy, kde budou sluneční sondy Parker Solar Probe a Solar Orbiter měřit jejich důsledky.“ Celkem vzato, představují opravdu mnohočetné posly k pochopení toho, jak jsou hvězdy a jejich planety magneticky svázány.
„Tyto první snímky jsou teprve začátek,“ říká David Boboltz, programový ředitel divize astronomických věd v National Science Foundation. „V průběhu příštích šesti měsíců vědecký tým kolem teleskopu Inouye Solar Telescope včetně inženýrů a techniků bude průběžně testovat a uvádět do provozu dalekohled, aby byl připraven pro využití mezinárodní komunitou slunečních fyziků.“
Dalekohled Inouye Solar Telescope bude schopen shromáždit během prvních pěti let své činnosti mnohem více informací o našem Slunci, než činí všechna sluneční data shromážděná až do současnosti od prvního namíření primitivního teleskopu na Slunce, což uskutečnil Galileo Galilei v roce 1612.
15. prosince 2013 byl teleskop, který byl dříve znám jako Advanced Technology Solar Telescope (ATST), přejmenován na Daniel K. Inouye Solar Telescope na počest bývalého senátora za stát Havaj. Senátor Inouye byl neúnavným zastáncem vědy, technologií, techniky a matematiky, zejména když to vedlo k obohacení života lidí na Havaji.
Autor: NSO Integrated Synoptic Program/GONG
Při fokusaci záření dojde k soustředění 13 kW energie, což generuje velké množství tepla, které musí být odstraněno. Specializovaný chladící systém poskytuje ochranu před kritickým množstvím tepla pro zajištění správné funkce dalekohledu a jeho optiky. Více než 10 km potrubí distribuuje chladivo po celé observatoři.
Kopule ukrývající dalekohled je pokryta tenkými chladícími fóliemi, které stabilizují teplotu v okolí teleskopu a poskytují stín a cirkulaci vzduchu. Dalekohled také využívá nejmodernější adaptivní optiku za účelem kompenzace rozostření způsobovaného zemským ovzduším. Popisovaný systém je nejdokonalejší sluneční aplikací v současné době.
„S největším průměrem mezi solárními teleskopy, s jeho unikátní konstrukcí a s nejmodernějším přístrojovým vybavením bude Inouye Solar Telescope – vůbec poprvé – schopen vykonávat nejvíce náročná měření Slunce,“ říká Thomas Rimmele, ředitel Inouye Solar Telescope.
„Po více než 20 letech práce rozsáhlého týmu věnované konstrukci a zhotovení přední sluneční výzkumné observatoře jsme blízko cílové čáry. Jsem nanejvýš nadšený, že mohu být přítomen pozorování prvních slunečních skvrn nového slunečního cyklu právě teď s tímto neuvěřitelným teleskopem,“ dodává Thomas Rimmele.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com
[3] scientificamerican.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
