Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objev ledu ve středních planetárních šířkách Marsu

Objev ledu ve středních planetárních šířkách Marsu

Led na Marsu v představách malíře.
Led na Marsu v představách malíře.
Kosmická sonda NASA s názvem Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) odhalila rozlehlé marťanské ledovce pod ochrannou přikrývkou nánosů drobných úlomků kamení v oblasti mnohem nižších planetárních šířek, než byl kdy doposud led na rudé planetě identifikován.

Vědci analyzovali data z radaru, umístěného na palubě sondy a zprávu o výsledcích pozorování publikovali 21. listopadu 2008 v časopise Science. Zjistili, že ukryté ledovce se rozkládají do vzdálenosti několika desítek kilometrů od okraje pohoří či útesů. Vrstvy nahromaděných kamenných úlomků a prachu zakrývající led chrání podzemní ledovce jako zbytky ledové pokrývky, která se rozkládala ve středních planetárních šířkách v období poslední doby ledové na Marsu. Tento objev lze přirovnat k mohutným ledovcům, které byly objeveny pod kamennou pokrývkou Antarktidy.

"Je zřejmé, že tyto ledovce téměř určitě představují největší zásoby vodního ledu na Marsu mimo oblast tzv. polárních čepiček," říká John W. Holt (University of Texas, Austin), který je hlavním autorem článku. "Jedna z oblastí, které jsme zkoumali, je třikrát větší než město Los Angeles a je asi 800 m tlustá. A je jich zde mnohem více. Kromě jejich vědecké hodnoty mohou v budoucnu posloužit jako zdroj vody při pilotovaném výzkumu Marsu."

Takovéto útvary - pozvolna se svažující oblasti obsahující kamenné depozity - jsou známy od té doby, co družicové části amerických sond Viking zkoumaly v 70. letech minulého století povrch Marsu. Jedna z teorií byla, že tyto plochy představují toky drobného kamení, pokrytého malým množstvím ledu. Nyní radar s dosahem do malé hloubky pod povrch, umístěný na palubě sondy MRO, poskytl vědcům odpověď na tuto marťanskou hádanku.

"Tyto výsledky jsou jako kouřový signál, ukazující na přítomnost velkého množství vodního ledu v těchto planetárních šířkách," říká Ali Safaenili (NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena), člen týmu palubního radaru sondy MRO.

Radarové ozvěny zachycené sondou naznačují, že rádiové vlny pronikly přes ochrannou vrstvu a odrazily se od hlouběji položené vrstvy bez významné ztráty intenzity. To je očekáváno v případě, že pozorované nánosy jsou složeny z tlusté vrstvy ledu pod relativně tenkou pokrývkou. Radar nedetekoval odrazy od vnitřních částí těchto depozitů, což by nastalo v případě, že by vrstva ledu obsahovala významné množství kamení. Zjištěná rychlost rádiových vln procházejících skrz vrstvu je v souladu s předpokladem vodního ledu.

Radar vyvinuli vědci k výzkumu podpovrchových vrstev při výzkumu vzhledu středních geografických šířek a uložených depozitů v oblasti marťanských pólů z oběžné dráhy. Přístroj poskytla Italská kosmická agentura (Italian Space Agency).

"Vyvinuli jsme přístroj, který může studovat tento druh terénu," říká Roberto Seu, vedoucí vědeckého týmu radaru z římské univerzity La Sapienza. "Nyní je prioritou pozorování dalších příkladů těchto nánosů za účelem zjištění, zda také obsahují vodní led."

John W. Holt s 11 spoluautory uvedl, že ukryté ledovce leží v oblasti pojmenované Hellas Basin na jižní polokouli Marsu. Pomocí radaru byly také objeveny podobně vypadající nánosy, rozprostírající se do určité vzdálenosti od skalních útesů na severní polokouli.

"Velký objem vodního ledu je rovněž v depozitech na severní polokouli," říká Jeffrey J. Plaut, geolog z JPL, který bude publikovat výsledky o objevu depozitů vodního ledu v časopise Geophysical Research Letters, který vydává Americká geofyzikální unie. <>"Skutečnost, že podobný charakter mají oblasti Marsu planetárních šířek 35° až 60° na obou stranách rovníku, ukazuje na mechanismus klimatických změn, které zde probíhaly."

Nánosy drobných kamenných úlomků, pokrývající ledovce, patrně ochránily zásoby ledu před vypařením, ke kterému by došlo, pokud by se led v těchto planetárních šířkách dostal do kontaktu s atmosférou.

"Klíčová otázka zní, jak se sem led vůbec dostal?" říká James W. Head (Brown University, Providence). "Sklon rotační osy Marsu je v určitých obdobích mnohem větší než dnes. Modelování klimatických změn nám říká, že ledová vrstva může pokrývat regiony ve středních planetárních šířkách Marsu právě v obdobích s velkým sklonem rotační osy Marsu. Skryté ledovce dávají smysl jako chráněné fragmenty vodního ledu z období doby ledové, která zde panovala zhruba před 100 milióny roků. Na Zemi takovéto ledovce skryté v Antarktidě uchovávají záznamy stop dávných organismů a informace o historii klimatu."

Zdroj: NASA
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »