Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objeveno 25 000 nových planetek

Objeveno 25 000 nových planetek

Pohled na galaxii M 83 v souhvězdí Hydry
Pohled na galaxii M 83 v souhvězdí Hydry
Tato fotografie, kterou zveřejnil tým NASA/JPL-Caltech/WISE, představuje pohled na blízkou galaxii M 83, jak ji zachytila astronomická družice Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE). Hlavní přednost družice WISE spočívá v tom, že je schopna vidět i skrz jinak neproniknutelné závoje prachu, jelikož registruje tepelné záření objektů, které nejsou viditelné v běžných dalekohledech. Galaxie M 83 je od Země vzdálena 15 miliónů světelných roků, její průměr je 55 500 světelných let a nachází se v souhvězdí Hydry.

Družice WISE doposud objevila 25 000 nových planetek, z nichž většina obíhá v hlavním pásu mezi drahami planet Mars a Jupiter. Avšak 95 z nich patří do kategorie tzv. blízkozemních asteroidů. V jazyku astronomů to znamená, že se k Zemi přibližují na vzdálenost menší než 45 miliónů km. Naštěstí pro nás žádná z nich nehrozí v blízké době srážkou s naší planetou.

Kosmická observatoř WISE dokončila v těchto dnech kompletní průzkum celé oblohy a současně zahájila druhé kolo průzkumu.

"Většina dalekohledů se zaměřuje na nejteplejší a nejjasnější objekty ve vesmíru," říká Richard Binzel (Massachusetts Institute of Technology, MIT). "Družice WISE je mimořádně citlivá především na záření chladných a tmavých objektů, které bychom mohli označit jako neviditelné (stealth) objekty ve vesmíru."

Tým vědců kolem družice WISE (cena 320 miliónů dolarů) je navýsost spokojen s dosavadními objevy, učiněnými od vypuštění observatoře na oběžnou dráhu kolem Země v prosinci 2009. Astronomové očekávají, že se jim podaří do konce letošního roku objevit milióny nových objektů, které umožní získat přesnější odpovědi na otázku, jak vznikaly planety, hvězdy či galaxie.

Kromě velkého počtu asteroidů objevila družice WISE rovněž 15 nových komet. Dále vypátrala stovky pravděpodobných hnědých trpaslíků - tj. hvězdných objektů, které jsou mnohem hmotnější než planety avšak mnohem lehčí než hvězdy - a u 20 z nich byla potvrzena jejich příslušnost do této kategorie těles (včetně objevu nejstudenějšího známého hnědého trpaslíka).

Kosmická observatoř WISE - Wide-field Infrared Survey Explorer
Kosmická observatoř WISE - Wide-field Infrared Survey Explorer
Kosmická observatoř WISE s objektivem o průměru 40 cm byla postavena v Utah State University's Space Dynamics Laboratory. Kolem Země obíhá ve výšce 520 km, odkud pořizuje co 11 sekund jednotlivé snímky, až postupně vyfotografuje celou oblohu (což čítá asi 1,3 miliónu fotografií).

Od okamžiku, kdy družice WISE začala pracovat, tým pracovníků z JPL oznamoval informace o nově objevených blízkozemních objektech do Minor Planet Center (International Astronomical Union), kde udržují databázi drah všech malých těles Sluneční soustavy.

"WISE objevila blízkozemní asteroidy, které jsou v průměru větší, než lze pozorovat současnými dalekohledy, což by mělo astronomům pomoci přesněji vypočítat případnou hrozbu srážky se Zemí," říká astronom Timothy B. Spahr, ředitel Minor Planet Center.

Pozorování z družice WISE přicházejí zhruba čtvrt století po vypuštění družice IRAS (Infra-red Astronomy Satellite), která v roce 1983 poprvé zmapovala oblohu v oboru infračerveného záření. Na rozdíl od svého předchůdce je družice WISE mnohem výkonnější a citlivější. Ve své činnosti bude pokračovat pravděpodobně do konce letošního roku, kdy spotřebuje veškeré chladící medium.

Zdroj: www.physorg.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »