Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objeveno 25 000 nových planetek

Objeveno 25 000 nových planetek

Pohled na galaxii M 83 v souhvězdí Hydry
Pohled na galaxii M 83 v souhvězdí Hydry
Tato fotografie, kterou zveřejnil tým NASA/JPL-Caltech/WISE, představuje pohled na blízkou galaxii M 83, jak ji zachytila astronomická družice Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE). Hlavní přednost družice WISE spočívá v tom, že je schopna vidět i skrz jinak neproniknutelné závoje prachu, jelikož registruje tepelné záření objektů, které nejsou viditelné v běžných dalekohledech. Galaxie M 83 je od Země vzdálena 15 miliónů světelných roků, její průměr je 55 500 světelných let a nachází se v souhvězdí Hydry.

Družice WISE doposud objevila 25 000 nových planetek, z nichž většina obíhá v hlavním pásu mezi drahami planet Mars a Jupiter. Avšak 95 z nich patří do kategorie tzv. blízkozemních asteroidů. V jazyku astronomů to znamená, že se k Zemi přibližují na vzdálenost menší než 45 miliónů km. Naštěstí pro nás žádná z nich nehrozí v blízké době srážkou s naší planetou.

Kosmická observatoř WISE dokončila v těchto dnech kompletní průzkum celé oblohy a současně zahájila druhé kolo průzkumu.

"Většina dalekohledů se zaměřuje na nejteplejší a nejjasnější objekty ve vesmíru," říká Richard Binzel (Massachusetts Institute of Technology, MIT). "Družice WISE je mimořádně citlivá především na záření chladných a tmavých objektů, které bychom mohli označit jako neviditelné (stealth) objekty ve vesmíru."

Tým vědců kolem družice WISE (cena 320 miliónů dolarů) je navýsost spokojen s dosavadními objevy, učiněnými od vypuštění observatoře na oběžnou dráhu kolem Země v prosinci 2009. Astronomové očekávají, že se jim podaří do konce letošního roku objevit milióny nových objektů, které umožní získat přesnější odpovědi na otázku, jak vznikaly planety, hvězdy či galaxie.

Kromě velkého počtu asteroidů objevila družice WISE rovněž 15 nových komet. Dále vypátrala stovky pravděpodobných hnědých trpaslíků - tj. hvězdných objektů, které jsou mnohem hmotnější než planety avšak mnohem lehčí než hvězdy - a u 20 z nich byla potvrzena jejich příslušnost do této kategorie těles (včetně objevu nejstudenějšího známého hnědého trpaslíka).

Kosmická observatoř WISE - Wide-field Infrared Survey Explorer
Kosmická observatoř WISE - Wide-field Infrared Survey Explorer
Kosmická observatoř WISE s objektivem o průměru 40 cm byla postavena v Utah State University's Space Dynamics Laboratory. Kolem Země obíhá ve výšce 520 km, odkud pořizuje co 11 sekund jednotlivé snímky, až postupně vyfotografuje celou oblohu (což čítá asi 1,3 miliónu fotografií).

Od okamžiku, kdy družice WISE začala pracovat, tým pracovníků z JPL oznamoval informace o nově objevených blízkozemních objektech do Minor Planet Center (International Astronomical Union), kde udržují databázi drah všech malých těles Sluneční soustavy.

"WISE objevila blízkozemní asteroidy, které jsou v průměru větší, než lze pozorovat současnými dalekohledy, což by mělo astronomům pomoci přesněji vypočítat případnou hrozbu srážky se Zemí," říká astronom Timothy B. Spahr, ředitel Minor Planet Center.

Pozorování z družice WISE přicházejí zhruba čtvrt století po vypuštění družice IRAS (Infra-red Astronomy Satellite), která v roce 1983 poprvé zmapovala oblohu v oboru infračerveného záření. Na rozdíl od svého předchůdce je družice WISE mnohem výkonnější a citlivější. Ve své činnosti bude pokračovat pravděpodobně do konce letošního roku, kdy spotřebuje veškeré chladící medium.

Zdroj: www.physorg.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Růžový úplněk 24. 4. 2024 Praha, Pražského povstání

Růžový úplněk 24. 4. 2024 Praha, Pražského povstání foceno od stanice Metra

Další informace »