Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objeveno 25 000 nových planetek

Objeveno 25 000 nových planetek

Pohled na galaxii M 83 v souhvězdí Hydry
Pohled na galaxii M 83 v souhvězdí Hydry
Tato fotografie, kterou zveřejnil tým NASA/JPL-Caltech/WISE, představuje pohled na blízkou galaxii M 83, jak ji zachytila astronomická družice Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE). Hlavní přednost družice WISE spočívá v tom, že je schopna vidět i skrz jinak neproniknutelné závoje prachu, jelikož registruje tepelné záření objektů, které nejsou viditelné v běžných dalekohledech. Galaxie M 83 je od Země vzdálena 15 miliónů světelných roků, její průměr je 55 500 světelných let a nachází se v souhvězdí Hydry.

Družice WISE doposud objevila 25 000 nových planetek, z nichž většina obíhá v hlavním pásu mezi drahami planet Mars a Jupiter. Avšak 95 z nich patří do kategorie tzv. blízkozemních asteroidů. V jazyku astronomů to znamená, že se k Zemi přibližují na vzdálenost menší než 45 miliónů km. Naštěstí pro nás žádná z nich nehrozí v blízké době srážkou s naší planetou.

Kosmická observatoř WISE dokončila v těchto dnech kompletní průzkum celé oblohy a současně zahájila druhé kolo průzkumu.

"Většina dalekohledů se zaměřuje na nejteplejší a nejjasnější objekty ve vesmíru," říká Richard Binzel (Massachusetts Institute of Technology, MIT). "Družice WISE je mimořádně citlivá především na záření chladných a tmavých objektů, které bychom mohli označit jako neviditelné (stealth) objekty ve vesmíru."

Tým vědců kolem družice WISE (cena 320 miliónů dolarů) je navýsost spokojen s dosavadními objevy, učiněnými od vypuštění observatoře na oběžnou dráhu kolem Země v prosinci 2009. Astronomové očekávají, že se jim podaří do konce letošního roku objevit milióny nových objektů, které umožní získat přesnější odpovědi na otázku, jak vznikaly planety, hvězdy či galaxie.

Kromě velkého počtu asteroidů objevila družice WISE rovněž 15 nových komet. Dále vypátrala stovky pravděpodobných hnědých trpaslíků - tj. hvězdných objektů, které jsou mnohem hmotnější než planety avšak mnohem lehčí než hvězdy - a u 20 z nich byla potvrzena jejich příslušnost do této kategorie těles (včetně objevu nejstudenějšího známého hnědého trpaslíka).

Kosmická observatoř WISE - Wide-field Infrared Survey Explorer
Kosmická observatoř WISE - Wide-field Infrared Survey Explorer
Kosmická observatoř WISE s objektivem o průměru 40 cm byla postavena v Utah State University's Space Dynamics Laboratory. Kolem Země obíhá ve výšce 520 km, odkud pořizuje co 11 sekund jednotlivé snímky, až postupně vyfotografuje celou oblohu (což čítá asi 1,3 miliónu fotografií).

Od okamžiku, kdy družice WISE začala pracovat, tým pracovníků z JPL oznamoval informace o nově objevených blízkozemních objektech do Minor Planet Center (International Astronomical Union), kde udržují databázi drah všech malých těles Sluneční soustavy.

"WISE objevila blízkozemní asteroidy, které jsou v průměru větší, než lze pozorovat současnými dalekohledy, což by mělo astronomům pomoci přesněji vypočítat případnou hrozbu srážky se Zemí," říká astronom Timothy B. Spahr, ředitel Minor Planet Center.

Pozorování z družice WISE přicházejí zhruba čtvrt století po vypuštění družice IRAS (Infra-red Astronomy Satellite), která v roce 1983 poprvé zmapovala oblohu v oboru infračerveného záření. Na rozdíl od svého předchůdce je družice WISE mnohem výkonnější a citlivější. Ve své činnosti bude pokračovat pravděpodobně do konce letošního roku, kdy spotřebuje veškeré chladící medium.

Zdroj: www.physorg.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »