Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objeveno 25 000 nových planetek

Objeveno 25 000 nových planetek

Pohled na galaxii M 83 v souhvězdí Hydry
Pohled na galaxii M 83 v souhvězdí Hydry
Tato fotografie, kterou zveřejnil tým NASA/JPL-Caltech/WISE, představuje pohled na blízkou galaxii M 83, jak ji zachytila astronomická družice Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE). Hlavní přednost družice WISE spočívá v tom, že je schopna vidět i skrz jinak neproniknutelné závoje prachu, jelikož registruje tepelné záření objektů, které nejsou viditelné v běžných dalekohledech. Galaxie M 83 je od Země vzdálena 15 miliónů světelných roků, její průměr je 55 500 světelných let a nachází se v souhvězdí Hydry.

Družice WISE doposud objevila 25 000 nových planetek, z nichž většina obíhá v hlavním pásu mezi drahami planet Mars a Jupiter. Avšak 95 z nich patří do kategorie tzv. blízkozemních asteroidů. V jazyku astronomů to znamená, že se k Zemi přibližují na vzdálenost menší než 45 miliónů km. Naštěstí pro nás žádná z nich nehrozí v blízké době srážkou s naší planetou.

Kosmická observatoř WISE dokončila v těchto dnech kompletní průzkum celé oblohy a současně zahájila druhé kolo průzkumu.

"Většina dalekohledů se zaměřuje na nejteplejší a nejjasnější objekty ve vesmíru," říká Richard Binzel (Massachusetts Institute of Technology, MIT). "Družice WISE je mimořádně citlivá především na záření chladných a tmavých objektů, které bychom mohli označit jako neviditelné (stealth) objekty ve vesmíru."

Tým vědců kolem družice WISE (cena 320 miliónů dolarů) je navýsost spokojen s dosavadními objevy, učiněnými od vypuštění observatoře na oběžnou dráhu kolem Země v prosinci 2009. Astronomové očekávají, že se jim podaří do konce letošního roku objevit milióny nových objektů, které umožní získat přesnější odpovědi na otázku, jak vznikaly planety, hvězdy či galaxie.

Kromě velkého počtu asteroidů objevila družice WISE rovněž 15 nových komet. Dále vypátrala stovky pravděpodobných hnědých trpaslíků - tj. hvězdných objektů, které jsou mnohem hmotnější než planety avšak mnohem lehčí než hvězdy - a u 20 z nich byla potvrzena jejich příslušnost do této kategorie těles (včetně objevu nejstudenějšího známého hnědého trpaslíka).

Kosmická observatoř WISE - Wide-field Infrared Survey Explorer
Kosmická observatoř WISE - Wide-field Infrared Survey Explorer
Kosmická observatoř WISE s objektivem o průměru 40 cm byla postavena v Utah State University's Space Dynamics Laboratory. Kolem Země obíhá ve výšce 520 km, odkud pořizuje co 11 sekund jednotlivé snímky, až postupně vyfotografuje celou oblohu (což čítá asi 1,3 miliónu fotografií).

Od okamžiku, kdy družice WISE začala pracovat, tým pracovníků z JPL oznamoval informace o nově objevených blízkozemních objektech do Minor Planet Center (International Astronomical Union), kde udržují databázi drah všech malých těles Sluneční soustavy.

"WISE objevila blízkozemní asteroidy, které jsou v průměru větší, než lze pozorovat současnými dalekohledy, což by mělo astronomům pomoci přesněji vypočítat případnou hrozbu srážky se Zemí," říká astronom Timothy B. Spahr, ředitel Minor Planet Center.

Pozorování z družice WISE přicházejí zhruba čtvrt století po vypuštění družice IRAS (Infra-red Astronomy Satellite), která v roce 1983 poprvé zmapovala oblohu v oboru infračerveného záření. Na rozdíl od svého předchůdce je družice WISE mnohem výkonnější a citlivější. Ve své činnosti bude pokračovat pravděpodobně do konce letošního roku, kdy spotřebuje veškeré chladící medium.

Zdroj: www.physorg.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



34. vesmírný týden 2026

34. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 8. do 23. 8. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nízko už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, přidává se Jupiter, a naopak mizí Merkur. Aktivita Slunce je nízká. V galerii se ohlížíme za uplynulým parádním večerním zatměním. Na ISS dojde k dalšímu výstupu do volného kosmu dvojice Američan-Francouzka. Před 380 lety se narodil významný anglický astronom John Flamsteed.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nova 2026 Tau.

Nova 2026 Tau. Detekce tohoto objektu byla oznámena 6.8.2026 na stránce CBAT-Transient Objects Confirmation Page pod označením TCP J05210763+2338194. V cirkuláři CBET 5723 ze dne 21.8.2026 bylo potvrzeno, že se jedná o novu s přidělením označení pro proměnné hvězdy V1452 Tau. Objevitelé z programu New Milky Way Survey udávali její jasnost 11.2 magnitudy. Snímek je proti originálu 2x zmenšen, pro představu o pozici na obloze je ve výřezu i Krabí mlhovina M1. V pravém dolním rohu je v rámečku detail blízkého okolí v originálním měřítku a vyznačena je i jedna ze srovnávacích hvězd AAVSO 10.8mag. Měřítko originálu je 6.8"/px. Měsíc před první čtvrtí byl od objektu vzdálen přibližně 25 stupňů.

Další informace »