Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Obrazem: Dotkněte se Saturnových prstenců

Obrazem: Dotkněte se Saturnových prstenců

Saturnův prstenec B je nasnímán 2× podrobněji, než kdy dříve.
Autor: Cassini/JPL/NASA.

Americká sonda Cassini má před sebou jen poslední měsíce, ale to neznamená, že by její mise byla nudná. V žádném případě, právě naopak! Cassini momentálně obíhá po dráze, která vede jen v těsné blízkosti planetárních prstenců. Na Zemi tak chodí dechberoucí fotky těchto působivých útvarů. Vychutnejte si nejnovější snímky prstenců, které byly pořízeny takřka na kosmický dotek:Obrázky dosahují rozlišení až 550 metrů! Jde proto o zatím nejpodrobnější fotky vnějších částí hlavních prstenců...

Samotná sonda momentálně každý týden prolétá kolem vnějších oblastí Saturnových prstenců a sbírá informace nejen o tomhle tenkém souboru ledu a kamenů, ale i o měsících, které zde obíhají. Sonda už poslala třeba fotky měsíců Daphnis a Pandora. Některé struktury, které jsou nyní vidět, jsou pro vědce úplně nové. Cassini je sice u Saturnu již od roku 2004, ale teprve až v posledních týdnech obíhá po dráze, která jí umožňuje detailně prozkoumat prstence.

Cassini se nachází zhruba v polovině své předposlední vědecké mise, která obnáší průzkum vnějšího okraje prstencového systému. Tato poslední fáze začala už vloni v listopadu a má probíhat do konce dubna, kdy sondě začne velké finále. Během závěrečných 22 oběhů se bude prosmýkat mezerou mezi prstenci a Saturnem. První takový průlet je naplánován na 26. dubna 2017. Máme se tedy ještě na co těšit!

Vlevo je vidět zvlnění v prstenci A. Jedná se o důsledek nahromadění materiálu na jednom místě, což je důsledek gravitace měsíců Janus a Epimetheus. Autor: Cassini/JPL/NASA.
Vlevo je vidět zvlnění v prstenci A. Jedná se o důsledek nahromadění materiálu na jednom místě, což je důsledek gravitace měsíců Janus a Epimetheus.
Autor: Cassini/JPL/NASA.

Podrobnější snímky prstence B umožňují prozkoumat jeho jemnou strukturu. Autor: Cassini/JPL/NASA.
Podrobnější snímky prstence B umožňují prozkoumat jeho jemnou strukturu.
Autor: Cassini/JPL/NASA.

Nejen na snímku prstence A jsou vidět bílé tečky – jde o důsledek nabitých částic, které zasáhly snímací čip. Ovšem jemné hustotní vlny v prstenci jsou úchvatné. Autor: Cassini/JPL/NASA.
Nejen na snímku prstence A jsou vidět bílé tečky – jde o důsledek nabitých částic, které zasáhly snímací čip. Ovšem jemné hustotní vlny v prstenci jsou úchvatné.
Autor: Cassini/JPL/NASA.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Mise Cassini - oficiální stránky NASA

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Planeta Saturn, Sonda Cassini, Prstence Saturnu, Saturnovy prstence


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »