Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Obrazem: Dotkněte se Saturnových prstenců

Obrazem: Dotkněte se Saturnových prstenců

Saturnův prstenec B je nasnímán 2× podrobněji, než kdy dříve.
Autor: Cassini/JPL/NASA.

Americká sonda Cassini má před sebou jen poslední měsíce, ale to neznamená, že by její mise byla nudná. V žádném případě, právě naopak! Cassini momentálně obíhá po dráze, která vede jen v těsné blízkosti planetárních prstenců. Na Zemi tak chodí dechberoucí fotky těchto působivých útvarů. Vychutnejte si nejnovější snímky prstenců, které byly pořízeny takřka na kosmický dotek:Obrázky dosahují rozlišení až 550 metrů! Jde proto o zatím nejpodrobnější fotky vnějších částí hlavních prstenců...

Samotná sonda momentálně každý týden prolétá kolem vnějších oblastí Saturnových prstenců a sbírá informace nejen o tomhle tenkém souboru ledu a kamenů, ale i o měsících, které zde obíhají. Sonda už poslala třeba fotky měsíců Daphnis a Pandora. Některé struktury, které jsou nyní vidět, jsou pro vědce úplně nové. Cassini je sice u Saturnu již od roku 2004, ale teprve až v posledních týdnech obíhá po dráze, která jí umožňuje detailně prozkoumat prstence.

Cassini se nachází zhruba v polovině své předposlední vědecké mise, která obnáší průzkum vnějšího okraje prstencového systému. Tato poslední fáze začala už vloni v listopadu a má probíhat do konce dubna, kdy sondě začne velké finále. Během závěrečných 22 oběhů se bude prosmýkat mezerou mezi prstenci a Saturnem. První takový průlet je naplánován na 26. dubna 2017. Máme se tedy ještě na co těšit!

Vlevo je vidět zvlnění v prstenci A. Jedná se o důsledek nahromadění materiálu na jednom místě, což je důsledek gravitace měsíců Janus a Epimetheus. Autor: Cassini/JPL/NASA.
Vlevo je vidět zvlnění v prstenci A. Jedná se o důsledek nahromadění materiálu na jednom místě, což je důsledek gravitace měsíců Janus a Epimetheus.
Autor: Cassini/JPL/NASA.

Podrobnější snímky prstence B umožňují prozkoumat jeho jemnou strukturu. Autor: Cassini/JPL/NASA.
Podrobnější snímky prstence B umožňují prozkoumat jeho jemnou strukturu.
Autor: Cassini/JPL/NASA.

Nejen na snímku prstence A jsou vidět bílé tečky – jde o důsledek nabitých částic, které zasáhly snímací čip. Ovšem jemné hustotní vlny v prstenci jsou úchvatné. Autor: Cassini/JPL/NASA.
Nejen na snímku prstence A jsou vidět bílé tečky – jde o důsledek nabitých částic, které zasáhly snímací čip. Ovšem jemné hustotní vlny v prstenci jsou úchvatné.
Autor: Cassini/JPL/NASA.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Mise Cassini - oficiální stránky NASA

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Planeta Saturn, Sonda Cassini, Prstence Saturnu, Saturnovy prstence


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Venuše v konjunkci

Další informace »