Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Obří mrak v okolí severního pólu měsíce Titan

Obří mrak v okolí severního pólu měsíce Titan

Sonda Cassini vyfotografovala obrovský mrak v blízkosti severního pólu měsíce Titan.
Sonda Cassini vyfotografovala obrovský mrak v blízkosti severního pólu měsíce Titan.
Kosmická sonda Cassini vyfotografovala v atmosféře Saturnova měsíce Titan obrovský mrak velikostí srovnatelný s polovinou rozlohy USA. Tento oblak může být zdrojem tekutin, které plní jezera, objevená nedávno pomocí palubního radaru sondy Cassini. Vyfotografovaný oblak zasahuje až k 62. stupni severní šířky, jeho průměr je zhruba 2400 km a pokrývá téměř celou polární oblast Titanu. Tato nová fotografie byla pořízena 29. 12. 2006 ze vzdálenosti 90 000 km pomocí přístroje VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer), což je zobrazující spektrometr, pracující ve viditelném světle a v oboru infračerveného záření.

„Oblak nás ohromil svými rozměry a strukturou,“ říká Dr. Christophe Sotin (University of Nantes, Francie), člen vědeckého týmu, zpracovávajícího data z přístroje VIMS a spolupracovník Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, California, NASA. „Tento oblačný systém může být klíčovým prvkem v globálním formování organických látek a jejich interakce s povrchem Titanu.“

Tentýž oblačný systém, vyfotografovaný 29. 12. 2006, byl o dva týdny později stále ještě na svém místě, během průletu sondy Cassini 13. 1. 2007, ačkoliv pozorovací podmínky byly poněkud méně příznivé než v prosinci 2006.

Radarový snímek jezer kapalného metanu v okolí severního pólu měsíce Titan.
Radarový snímek jezer kapalného metanu v okolí severního pólu měsíce Titan.

Členové týmu pracujícího s radarem na sondě Cassini informovali v minulém roce, že některá jezera v okolí severního pólu měsíce Titan jsou částečně zaplněná a vypadají, jako by se zčásti vypařila – pravděpodobně tím přispěla k vytvoření pozorovaného oblaku. Jezera mohou být tvořena kapalným etanem, metanem a dalšími organickými látkami.

Tento objev podporuje představu, že kapky metanu padají atmosférou dolů na povrch měsíce Titan v podobě deště, kde vytvářejí jezera, která se následně vypařují, čímž opět vznikají oblaka. Vědci přirovnávají tento metanový cyklus ke koloběhu vody na Zemi – jen místo vody zde cirkuluje metan. Pozemní pozorování ukazují, že tento oblačný systém vykazuje sezónní změny – postupně se objevuje a mizí. Toto „roční období“ trvá na Titanu přibližně 7 pozemských let. Modely založené na globální cirkulaci předpovídají, že taková oblačná aktivita může trvat asi 25 let, než téměř vymizí na dobu 4 až 5 let, a pak se znovu objevuje na 25 let.

Astronomové očekávají, že tento pozorovaný oblak bude existovat na Titanu několik let. Jak bude docházet k sezónním změnám, vědci očekávají přesun oblaků ze severní polokoule do oblasti kolem jižního pólu měsíce. Zatím v okolí jižního pólu spatřili astronomové na snímcích ze sondy Cassini pouze jedno jezero tvarem připomínající ledvinu, kdežto v oblasti kolem severního pólu jich bylo objeveno velké množství – viz například článek „Na Titanu jsou jezera kapalného metanu“.

„V průběhu 16 průletů sondy Cassini kolem měsíce Titan v roce 2007 budeme mít mnoho příležitostí monitorovat změny ve vývoji tohoto oblačného systému v čase,“ říká Dr. Stephane Le Mouelic (University of Nantes).

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »