Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Obří mrak v okolí severního pólu měsíce Titan

Obří mrak v okolí severního pólu měsíce Titan

Sonda Cassini vyfotografovala obrovský mrak v blízkosti severního pólu měsíce Titan.
Sonda Cassini vyfotografovala obrovský mrak v blízkosti severního pólu měsíce Titan.
Kosmická sonda Cassini vyfotografovala v atmosféře Saturnova měsíce Titan obrovský mrak velikostí srovnatelný s polovinou rozlohy USA. Tento oblak může být zdrojem tekutin, které plní jezera, objevená nedávno pomocí palubního radaru sondy Cassini. Vyfotografovaný oblak zasahuje až k 62. stupni severní šířky, jeho průměr je zhruba 2400 km a pokrývá téměř celou polární oblast Titanu. Tato nová fotografie byla pořízena 29. 12. 2006 ze vzdálenosti 90 000 km pomocí přístroje VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer), což je zobrazující spektrometr, pracující ve viditelném světle a v oboru infračerveného záření.

„Oblak nás ohromil svými rozměry a strukturou,“ říká Dr. Christophe Sotin (University of Nantes, Francie), člen vědeckého týmu, zpracovávajícího data z přístroje VIMS a spolupracovník Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, California, NASA. „Tento oblačný systém může být klíčovým prvkem v globálním formování organických látek a jejich interakce s povrchem Titanu.“

Tentýž oblačný systém, vyfotografovaný 29. 12. 2006, byl o dva týdny později stále ještě na svém místě, během průletu sondy Cassini 13. 1. 2007, ačkoliv pozorovací podmínky byly poněkud méně příznivé než v prosinci 2006.

Radarový snímek jezer kapalného metanu v okolí severního pólu měsíce Titan.
Radarový snímek jezer kapalného metanu v okolí severního pólu měsíce Titan.

Členové týmu pracujícího s radarem na sondě Cassini informovali v minulém roce, že některá jezera v okolí severního pólu měsíce Titan jsou částečně zaplněná a vypadají, jako by se zčásti vypařila – pravděpodobně tím přispěla k vytvoření pozorovaného oblaku. Jezera mohou být tvořena kapalným etanem, metanem a dalšími organickými látkami.

Tento objev podporuje představu, že kapky metanu padají atmosférou dolů na povrch měsíce Titan v podobě deště, kde vytvářejí jezera, která se následně vypařují, čímž opět vznikají oblaka. Vědci přirovnávají tento metanový cyklus ke koloběhu vody na Zemi – jen místo vody zde cirkuluje metan. Pozemní pozorování ukazují, že tento oblačný systém vykazuje sezónní změny – postupně se objevuje a mizí. Toto „roční období“ trvá na Titanu přibližně 7 pozemských let. Modely založené na globální cirkulaci předpovídají, že taková oblačná aktivita může trvat asi 25 let, než téměř vymizí na dobu 4 až 5 let, a pak se znovu objevuje na 25 let.

Astronomové očekávají, že tento pozorovaný oblak bude existovat na Titanu několik let. Jak bude docházet k sezónním změnám, vědci očekávají přesun oblaků ze severní polokoule do oblasti kolem jižního pólu měsíce. Zatím v okolí jižního pólu spatřili astronomové na snímcích ze sondy Cassini pouze jedno jezero tvarem připomínající ledvinu, kdežto v oblasti kolem severního pólu jich bylo objeveno velké množství – viz například článek „Na Titanu jsou jezera kapalného metanu“.

„V průběhu 16 průletů sondy Cassini kolem měsíce Titan v roce 2007 budeme mít mnoho příležitostí monitorovat změny ve vývoji tohoto oblačného systému v čase,“ říká Dr. Stephane Le Mouelic (University of Nantes).

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



43. vesmírný týden 2019

43. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 21. 10. do 27. 10. 2019. V neděli se vrací Středoevropský čas. Měsíc mění fázi od poslední čtvrti k novu. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je rekordně nízká. Proběhl první čistě ženský výstup do volného kosmu z paluby ISS. Před 50 lety se narodil čínský amatérský astronom, který je spoluobjevitelem komety Ikeya-Zhang, jež nás potěšila na jaře 2002.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíční momentka

Neni co dodat :-)

Další informace »