Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Obří skvrny na Slunci viditelné i okem

Obří skvrny na Slunci viditelné i okem

Obří sluneční skvrny 4. září 2017
Autor: NASA/SDO

Slunce jako by se chtělo zavděčit i těm, kteří nemohli 21. srpna pozorovat jeho úplné zatmění. Stačí si nasadit sluneční brýle nebo například svářečský filtr, zaklonit hlavu a sledovat pihy na sluneční kráse vyvolané magnetickým polem.

Sluneční aktivita kolísá v jedenáctiletém cyklu. To je známá věc doložená pozorováními už od roku 1755. Právě probíhající cyklus má pořadové číslo už 24. Díky téměř nepřetržitému pozorování Slunce pozemskými i kosmickými dalekohledy máme naši hvězdu pod dozorem a nemůžeme si stěžovat na nedostatek dat. Z nich vyplývá, že posledního maxima dosáhla sluneční aktivita v dubnu 2014. Proto je neobvyklé, když se obří skvrny na Slunci objeví i během minima aktivity, které prožíváme v současné době. O to větší potěšení astronomům současná situace přináší.

Skupiny skvrn označené čísly 2673 a 2674 se pomalu pohybují přes sluneční kotouč. Protože se Slunce otáčí kolem své osy, mění se i pozice skvrn vůči nám. Na rovníku se Slunce otáčí nejrychleji, zhruba jednou za 25 dní, zatímco blízko pólu jednou za 35 dní. Trvá to tedy zhruba dva týdny, než při pohledu ze Země přeletí skvrna celou polokouli. Dnes 4. září jsou zhruba v polovině své cesty, uprostřed kotouče a zároveň nejlépe pozorovatelné.

Současné skvrny na Slunci jsou několikrát větší než planeta Země. Velká sluneční aktivita, o níž přítomnost skvrn svědčí, by mohla za určitých okolností vyvolat na Zemi polární záři.

Sluneční skvrny jsou viditelné i okem. Samozřejmě bez ochrany zraku je nebezpečné se do Slunce dívat a bolest nám to ani nedovolí. Speciální sluneční brýle prodávané např. na hvězdárnách (nikoli obyčejné sluneční brýle!) nebo svářečské sklo třídy alespoň 13 umožňují bezpečné pozorování. Takto vyzbrojeným okem spatříte na Slunci větší a menší skvrnu. Žádné detaily ale nečekejte, oko ukáže skutečně jen tečky.

Bezpečné je dívat se na skvrny dalekohledem jenom ve dvou případech – buď si budete obraz promítat na papír, nebo musíte mít speciální ochranný filtr. Dalekohled pak ukáže zajímavé detaily. Zjistíte, že skvrny nejsou po celém svém povrchu stejně tmavé. Tmavší část se nazývá umbra (stín) a světlejší penumbra (polostín). Kolem skvrn bývají naopak vůči průměru slunečního povrchu světlejší místa.

Magnetogram slunečního povrchu ukazuje na souvislost magnetického pole a skvrn. Autor: SDO/NASA
Magnetogram slunečního povrchu ukazuje na souvislost magnetického pole a skvrn.
Autor: SDO/NASA

Stručně řečeno, skvrny vznikají na Slunci v místě, kde magnetické pole brání horkému plazmatu dostat se z nitra až na povrchu.  Nejsou tedy nic jiného, než chladnějšími místy (asi o 1500 stupňů) než je zbytek slunečního kotouče. I tak jsou rozpálené na asi 3500 stupňů Celsia. Kdyby celé Slunce zhaslo a zbyla z něj jen jedna obří sluneční skvrna, stejně byste si při jejím svitu mohli číst!

Stále se objevují spekulace, jestli mají sluneční skvrny vliv na člověka. Nebylo nic takového prokázáno. Skvrny budou na Slunci ještě několik dní. Pokud se vám něco během té doby přihodí, nesvádějte to prosím na ně...




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Sluneční skvrny, Slunce


39. vesmírný týden 2020

39. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko nad jihovýchodem Mars a nad ránem je vidět jasná Venuše. Na ranní obloze je vidět slabý kužel zvířetníkového světla. Nastává rovnodennost, začíná astronomický podzim. Aktivita Slunce je nízká. Zaznamenán byl jeden úspěšný čínský start, dva americké potkal odklad. Před 90 lety se narodil americký astronaut John Young, který letěl v lodích Gemini a Apollo a stihl i první lety raketoplánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Expedícia Perzeidy 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2020 získal snímek „Expedícia Perzeidy 2020“, jehož autorem je Robert Barsa   Slzy svatého Vavřince. Pravděpodobně jste toto pojmenování někdy slyšeli. Kdo byl svatý Vavřinec a proč o něm píšeme v tomto textu? Každý rok, okolo

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Startrails nad Šacberkem

Canon EOS 5D MIII, Sigma 150-600mm C, složeno ve Startrails 2.3

Další informace »