Obří skvrny na Slunci viditelné i okem

Sluneční aktivita kolísá v jedenáctiletém cyklu. To je známá věc doložená pozorováními už od roku 1755. Právě probíhající cyklus má pořadové číslo už 24. Díky téměř nepřetržitému pozorování Slunce pozemskými i kosmickými dalekohledy máme naši hvězdu pod dozorem a nemůžeme si stěžovat na nedostatek dat. Z nich vyplývá, že posledního maxima dosáhla sluneční aktivita v dubnu 2014. Proto je neobvyklé, když se obří skvrny na Slunci objeví i během minima aktivity, které prožíváme v současné době. O to větší potěšení astronomům současná situace přináší.

Skupiny skvrn označené čísly 2673 a 2674 se pomalu pohybují přes sluneční kotouč. Protože se Slunce otáčí kolem své osy, mění se i pozice skvrn vůči nám. Na rovníku se Slunce otáčí nejrychleji, zhruba jednou za 25 dní, zatímco blízko pólu jednou za 35 dní. Trvá to tedy zhruba dva týdny, než při pohledu ze Země přeletí skvrna celou polokouli. Dnes 4. září jsou zhruba v polovině své cesty, uprostřed kotouče a zároveň nejlépe pozorovatelné.

Současné skvrny na Slunci jsou několikrát větší než planeta Země. Velká sluneční aktivita, o níž přítomnost skvrn svědčí, by mohla za určitých okolností vyvolat na Zemi polární záři.

Sluneční skvrny jsou viditelné i okem. Samozřejmě bez ochrany zraku je nebezpečné se do Slunce dívat a bolest nám to ani nedovolí. Speciální sluneční brýle prodávané např. na hvězdárnách (nikoli obyčejné sluneční brýle!) nebo svářečské sklo třídy alespoň 13 umožňují bezpečné pozorování. Takto vyzbrojeným okem spatříte na Slunci větší a menší skvrnu. Žádné detaily ale nečekejte, oko ukáže skutečně jen tečky.

Bezpečné je dívat se na skvrny dalekohledem jenom ve dvou případech – buď si budete obraz promítat na papír, nebo musíte mít speciální ochranný filtr. Dalekohled pak ukáže zajímavé detaily. Zjistíte, že skvrny nejsou po celém svém povrchu stejně tmavé. Tmavší část se nazývá umbra (stín) a světlejší penumbra (polostín). Kolem skvrn bývají naopak vůči průměru slunečního povrchu světlejší místa.

Stručně řečeno, skvrny vznikají na Slunci v místě, kde magnetické pole brání horkému plazmatu dostat se z nitra až na povrchu.  Nejsou tedy nic jiného, než chladnějšími místy (asi o 1500 stupňů) než je zbytek slunečního kotouče. I tak jsou rozpálené na asi 3500 stupňů Celsia. Kdyby celé Slunce zhaslo a zbyla z něj jen jedna obří sluneční skvrna, stejně byste si při jejím svitu mohli číst!

Stále se objevují spekulace, jestli mají sluneční skvrny vliv na člověka. Nebylo nic takového prokázáno. Skvrny budou na Slunci ještě několik dní. Pokud se vám něco během té doby přihodí, nesvádějte to prosím na ně...