Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Ohrozí nový asteroid v budoucnu Zemi?
Vít Straka Vytisknout článek

Ohrozí nový asteroid v budoucnu Zemi?

Schéma dráhy 2013 TV135 sluneční soustavou (modrá barva) Autor: NASA
Schéma dráhy 2013 TV135 sluneční soustavou (modrá barva)
Autor: NASA
Někteří čtenáři možná tento týden zaregistrovali zprávu o nově objeveném blízkozemním asteroidu, jež proběhla masmédii s tím, že by tento objekt mohl za nějakou dobu ohrozit srážkou naši planetu. Podívejme se, co na to odborníci. Americká NASA, která se vzpamatovává z dvoutýdenního přerušení provozu kvůli vládním záležitostem, vystrašené obyvatele modré planety uklidňuje.

Bylo to 16. září tohoto roku, když se z tmavých hlubin vesmíru vynořila zlověstná kosmická skála a na své pouti okolo Slunce se docela výrazně přiblížila k Zemi. Byť nás minula 17krát dále, než nás obíhá náš věrný Měsíc (asteroid byl tehdy necelých 6,7 milionů kilometrů od Země), na kosmické poměry šlo zajisté o vzdálenost poměrně malou, k objevu asteroidu tehdy přesto nestačila.

Snímek 2013 TV135 na hvězdném pozadí Autor: Gazeta.ru
Snímek 2013 TV135 na hvězdném pozadí
Autor: Gazeta.ru
To se podařilo až o několik týdnů později, konkrétně 8. října 2013, astronomům na observatoři Crimean Astrophysical Observatory na Ukrajině. Dle prvotních odhadů objekt s průměrem asi 400 metrů následně obdržel oficiální mezinárodní identifikační znak 2013 TV135 a ke 14. říjnu byl uznán a zařazen do databáze 10 332 blízkozemních asteroidů a komet, které astronomové evidují.

A teď konečně k tomu, co každého zajímá asi nejvíce: k parametrům jeho dráhy vzhledem k Zemi.

Něco přes týden uskutečněných pozorování asteroidu v porovnání s jeho skoro čtyřletou oběžnou dobou okolo Slunce nutí i zkušené vědce z NASA připustit, že zatím si nemůžeme být jistí ničím. Dle zatím dostupných dat během oběhu 2013 TV135 (poetičtější jméno zatím nedostal) okolo Slunce kolísá vzájemná vzdálenost mezi asi 150 miliony kilometry v periheliu a bezmála 600 milionů kilometrů v aféliu.

Co se týče naší planety, tak do její blízkosti se má asteroid vrátit roku 2032. Astronomové z Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně, která pro ředitelství NASA řídí program vyhledávání a studia blízkozemních kosmických objektů, běžně zvaný „Spaceguard“ (Kosmický strážce), ale tvrdí, že dle současných poznatků o dráze asteroidu je pravděpodobnost srážky se Zemí za oněch 19 roků pouze jedna ku 63 000. Hvězdáři očekávají dobrou pozorovatelnost dotyčného asteroidu v následujících měsících a jakmile budou mít v ruce podrobnější data o jeho dráze, nejpravděpodobněji posléze dramaticky sníží či úplně vyškrtnou šanci impaktu na zemský povrch.

„Jinými slovy, současná šance, že asteroid naši planetu v roce 2032 NEzasáhne je 99,998 procenta,“ řekl Donald Yeomans, manažer programu Spaceguard v JPL. „Je to poměrně nový objev. Až budeme vědět víc, jsem přesvědčen, že budeme schopni výrazně snížit nebo dokonce naprosto vyloučit možnost srážky se Zemí v dohledné budoucnosti.“

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »