Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Ohrozí nový asteroid v budoucnu Zemi?
Vít Straka Vytisknout článek

Ohrozí nový asteroid v budoucnu Zemi?

Schéma dráhy 2013 TV135 sluneční soustavou (modrá barva) Autor: NASA
Schéma dráhy 2013 TV135 sluneční soustavou (modrá barva)
Autor: NASA
Někteří čtenáři možná tento týden zaregistrovali zprávu o nově objeveném blízkozemním asteroidu, jež proběhla masmédii s tím, že by tento objekt mohl za nějakou dobu ohrozit srážkou naši planetu. Podívejme se, co na to odborníci. Americká NASA, která se vzpamatovává z dvoutýdenního přerušení provozu kvůli vládním záležitostem, vystrašené obyvatele modré planety uklidňuje.

Bylo to 16. září tohoto roku, když se z tmavých hlubin vesmíru vynořila zlověstná kosmická skála a na své pouti okolo Slunce se docela výrazně přiblížila k Zemi. Byť nás minula 17krát dále, než nás obíhá náš věrný Měsíc (asteroid byl tehdy necelých 6,7 milionů kilometrů od Země), na kosmické poměry šlo zajisté o vzdálenost poměrně malou, k objevu asteroidu tehdy přesto nestačila.

Snímek 2013 TV135 na hvězdném pozadí Autor: Gazeta.ru
Snímek 2013 TV135 na hvězdném pozadí
Autor: Gazeta.ru
To se podařilo až o několik týdnů později, konkrétně 8. října 2013, astronomům na observatoři Crimean Astrophysical Observatory na Ukrajině. Dle prvotních odhadů objekt s průměrem asi 400 metrů následně obdržel oficiální mezinárodní identifikační znak 2013 TV135 a ke 14. říjnu byl uznán a zařazen do databáze 10 332 blízkozemních asteroidů a komet, které astronomové evidují.

A teď konečně k tomu, co každého zajímá asi nejvíce: k parametrům jeho dráhy vzhledem k Zemi.

Něco přes týden uskutečněných pozorování asteroidu v porovnání s jeho skoro čtyřletou oběžnou dobou okolo Slunce nutí i zkušené vědce z NASA připustit, že zatím si nemůžeme být jistí ničím. Dle zatím dostupných dat během oběhu 2013 TV135 (poetičtější jméno zatím nedostal) okolo Slunce kolísá vzájemná vzdálenost mezi asi 150 miliony kilometry v periheliu a bezmála 600 milionů kilometrů v aféliu.

Co se týče naší planety, tak do její blízkosti se má asteroid vrátit roku 2032. Astronomové z Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně, která pro ředitelství NASA řídí program vyhledávání a studia blízkozemních kosmických objektů, běžně zvaný „Spaceguard“ (Kosmický strážce), ale tvrdí, že dle současných poznatků o dráze asteroidu je pravděpodobnost srážky se Zemí za oněch 19 roků pouze jedna ku 63 000. Hvězdáři očekávají dobrou pozorovatelnost dotyčného asteroidu v následujících měsících a jakmile budou mít v ruce podrobnější data o jeho dráze, nejpravděpodobněji posléze dramaticky sníží či úplně vyškrtnou šanci impaktu na zemský povrch.

„Jinými slovy, současná šance, že asteroid naši planetu v roce 2032 NEzasáhne je 99,998 procenta,“ řekl Donald Yeomans, manažer programu Spaceguard v JPL. „Je to poměrně nový objev. Až budeme vědět víc, jsem přesvědčen, že budeme schopni výrazně snížit nebo dokonce naprosto vyloučit možnost srážky se Zemí v dohledné budoucnosti.“

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »