Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Ohrozí nový asteroid v budoucnu Zemi?
Vít Straka Vytisknout článek

Ohrozí nový asteroid v budoucnu Zemi?

Schéma dráhy 2013 TV135 sluneční soustavou (modrá barva) Autor: NASA
Schéma dráhy 2013 TV135 sluneční soustavou (modrá barva)
Autor: NASA
Někteří čtenáři možná tento týden zaregistrovali zprávu o nově objeveném blízkozemním asteroidu, jež proběhla masmédii s tím, že by tento objekt mohl za nějakou dobu ohrozit srážkou naši planetu. Podívejme se, co na to odborníci. Americká NASA, která se vzpamatovává z dvoutýdenního přerušení provozu kvůli vládním záležitostem, vystrašené obyvatele modré planety uklidňuje.

Bylo to 16. září tohoto roku, když se z tmavých hlubin vesmíru vynořila zlověstná kosmická skála a na své pouti okolo Slunce se docela výrazně přiblížila k Zemi. Byť nás minula 17krát dále, než nás obíhá náš věrný Měsíc (asteroid byl tehdy necelých 6,7 milionů kilometrů od Země), na kosmické poměry šlo zajisté o vzdálenost poměrně malou, k objevu asteroidu tehdy přesto nestačila.

Snímek 2013 TV135 na hvězdném pozadí Autor: Gazeta.ru
Snímek 2013 TV135 na hvězdném pozadí
Autor: Gazeta.ru
To se podařilo až o několik týdnů později, konkrétně 8. října 2013, astronomům na observatoři Crimean Astrophysical Observatory na Ukrajině. Dle prvotních odhadů objekt s průměrem asi 400 metrů následně obdržel oficiální mezinárodní identifikační znak 2013 TV135 a ke 14. říjnu byl uznán a zařazen do databáze 10 332 blízkozemních asteroidů a komet, které astronomové evidují.

A teď konečně k tomu, co každého zajímá asi nejvíce: k parametrům jeho dráhy vzhledem k Zemi.

Něco přes týden uskutečněných pozorování asteroidu v porovnání s jeho skoro čtyřletou oběžnou dobou okolo Slunce nutí i zkušené vědce z NASA připustit, že zatím si nemůžeme být jistí ničím. Dle zatím dostupných dat během oběhu 2013 TV135 (poetičtější jméno zatím nedostal) okolo Slunce kolísá vzájemná vzdálenost mezi asi 150 miliony kilometry v periheliu a bezmála 600 milionů kilometrů v aféliu.

Co se týče naší planety, tak do její blízkosti se má asteroid vrátit roku 2032. Astronomové z Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně, která pro ředitelství NASA řídí program vyhledávání a studia blízkozemních kosmických objektů, běžně zvaný „Spaceguard“ (Kosmický strážce), ale tvrdí, že dle současných poznatků o dráze asteroidu je pravděpodobnost srážky se Zemí za oněch 19 roků pouze jedna ku 63 000. Hvězdáři očekávají dobrou pozorovatelnost dotyčného asteroidu v následujících měsících a jakmile budou mít v ruce podrobnější data o jeho dráze, nejpravděpodobněji posléze dramaticky sníží či úplně vyškrtnou šanci impaktu na zemský povrch.

„Jinými slovy, současná šance, že asteroid naši planetu v roce 2032 NEzasáhne je 99,998 procenta,“ řekl Donald Yeomans, manažer programu Spaceguard v JPL. „Je to poměrně nový objev. Až budeme vědět víc, jsem přesvědčen, že budeme schopni výrazně snížit nebo dokonce naprosto vyloučit možnost srážky se Zemí v dohledné budoucnosti.“

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »