Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Opportunity na začátku další dvouleté mise

Opportunity na začátku další dvouleté mise

Opportunity
Autor: NASA

Nedávno uplynulo 4444 marsovských dnů, které už vozítko Opportunity strávilo na povrchu Marsu. Od přistání v lednu 2004 na plánovanou tříměsíční misi, zvládl rover cestu od kráteru ke kráteru a dlouhá léta také studoval duny při cestě pláněmi Meridiani. Vědci se už v podstatě dostali všude tam, kde chtěli. Především jsme mohli zblízka pozorovat menší i velké krátery a horniny na valech obřího kráteru Endeavour. Podrobný průzkum prokázal, že marsovské horniny v této oblasti byly kdysi ovlivněny vodou a o to šlo především. Během cesty vozítko překonalo řadu rekordů, jako třeba v překonání prvního maratónu na Marsu, nebo že jde o nejdéle trvající misi na povrchu. Dnes už to považujeme za samozřejmost, ale když přišla první marsovská zima a nebo první velká bouře, panovaly oprávněné obavy o přežití roveru, ale pokaždé se ukázalo, že vozítko je nezlomné a dokonce prodělává samočistící procesy. Nyní začíná další dvouletá prodloužená mise.

Tým dostal nedávno zelenou k již 10. prodloužení mise o další dva roky, což je skvělá zpráva už i s ohledem na naše obavy v loňském roce. Slavilo se také 40 let od přistání Vikingu. Jednička přistála 20. července 1976, dvojka 7. srpna. Mezitím však dorazilo na pláně Meridiani jaro a robot se dal do další intenzivnější činnosti. Pomalu končíme s průzkumem údolí Maratónu a už se chystá jízda za dalšími zážitky. A máme se na co těšit. V plánu je prý návštěva míst, která dosud žádný marsovský robot nenavštívil a čeká nás prý další náročné testování vozítka. Předtím ještě Opportunity dokončí svou práci v Marathon Valley.

Mapa polohy Opportunity k solu 4453 v srpnu 2016 Autor: NASA/JPL/MSSS/Phil Stooke
Mapa polohy Opportunity k solu 4453 v srpnu 2016
Autor: NASA/JPL/MSSS/Phil Stooke

Během července ještě vozítko studovalo horniny na podkladu údolí Maratónu, ale s koncem měsíce se přesunulo blíže severnímu okraji údolí a fotografovalo zde nejvíce východně položené skalní výchozy panoramatickou kamerou. Jakmile bude fotografování dokončeno, čeká nás zmíněná nová prodloužená mise.

Červené zóny v horninách Marathon Valley na Marsu Autor: NASA/JPL-Caltech/Cornell/ASU
Červené zóny v horninách Marathon Valley na Marsu
Autor: NASA/JPL-Caltech/Cornell/ASU
Maratónské údolí bylo vybráno jako vhodná lokalita pro výzkum během poslední marsovské zimy. Jednak mělo vhodně orientované svahy k tomu, aby mohlo být solárními panely napájené vozítko co nejvíce nakloněno ke slunci a také proto, že orbitální družice Mars Reconnaissance Orbiter zde pozorovalo zvýšený výskyt jílovitých minerálů, které vznikají za působení vody (smektity ze skupiny fylosilikátů). Minerály, které zde Opportunity objevila byly nejen nejstaršími takovými horninami, jaké byly dosud na povrchu Marsu zkoumány, ale vozítko vyfotografovalo zóny, kde voda pronikala na povrch (viz červené zóny na obrázku vpravo). Když v období mezi třemi a čtyřmi miliardami let nazpět vznikl kráter Endeavour, vznikaly zde jílovité usazeniny v přítomnosti relativně malého množství vody. V těchto horninách však můžeme pozorovat červené pruhy, kde voda prýštila ve velkém množství a zůstávala zde po dlouhou dobu.

Carl Sagan u modelu přistávacího modulu Vikingu Autor: NASA
Carl Sagan u modelu přistávacího modulu Vikingu
Autor: NASA
S koncem mise v Marathon Valley se přešlo i ke změně v názvech zkoumaných míst. Dosud názvy souvisely s americkými průzkumníky Lewisem a Clarkem, nyní se na počest Vikingů z let sedmdesátých přešlo na názvy podle kamenů v okolí míst přistání těchto sond. Mezi prvními úspěšnými sondami na povrchu Marsu a posledními vozítky je jedno významné pojítko. V týmu Viking a mnoha dalších sond na oběžné dráze i na povrchu Marsu (včetně Opportunity a Curiosity) je totiž významně zapojen Raymond Arvidson, geolog a dnes jeden ze zástupců šéfa mise. Nejznámější jméno spojené s Vikingy je však bezpochyby člověk na obrázku, Carl Sagan.

Další plán je následující. Vozítko by se mělo vydat na jih k okraji údolí (Knudsen Ridge) a mělo by se pokusit proniknout jeho okrajem a zatočit vlevo, což v praxi znamená z kopce dolů směrem k plochému dnu kráteru Endeavour. Kdyby se mezera v okraji údolí (zvaná Lewis & Clark Gap) ukázala jako příliš obtížná na opuštění údolí, jelo by se dále na jih a teprve poté podél údolí z kopce dolů. Pokud půjde vše dobře, vozítko bude při cestě z kopce zároveň cestovat v čase marsovskou geologickou minulostí.

Cape Byron, kráter Endeavour Autor: HiRISE/NASA/JPL
Cape Byron, kráter Endeavour
Autor: HiRISE/NASA/JPL
A dál? Opportunity by měla dostat příležitost opustit část valů kráteru s vrcholkem Tribulation a popojet k dalšímu, zvanému Cape Byron. A mohli bychom se opakovat, ale i zde by mělo navštívit horniny, jaké žádný robot na Marsu dosud nespatřil. Nachází se zde velmi staré, vodou utvářené strouhy z Noachianské éry (před 3,7 až 4 miliardami let). Když vezmeme v potaz, že podle našich představ byl v té době Mars velmi podobný Zemi, máme se jistě na co těšit.

Mimochodem, na Univerzitě John Hopkins v Laboratoři aplikované fyziky (JHUAPL), proběhla právě 29. července tisková konference, na které bylo prezentováno, že v současnosti pozorované strouhy na valech kráterů by neměly být utvářeny vodními bahnotoky, protože zde nejsou stopy po působení vody, ani vhodné minerály. Předpokládá se, že je utváří namrzající a poté uvolňovaný led oxidu uhličitého. Samozřejmě strouha v oblasti Cape Byron je úplně jiná, ale o to napínavější další průzkum může být. Ani vědci, geologové, si nejsou dnes jisti, jak vznikla. Zda rychlým nebo pomalým proudem vody, náhlým bahnotokem a podobně.

Úplně nejzazší výhled mise naznačuje, že Opportunity by se poté měla vydat na úplné dno kráteru a snad studovat obří dunové pole, které se zde nachází. Navíc se po cestě nachází čerstvé impaktní krátery. Vozítko je úměrně svému věku ve velmi dobré kondici a všichni se shodují, že nás čeká možná nejnapínavější část celé mise.

Kameny Bashful a Bashful II na Marsu. Viking 1 a Opportunity Autor: NASA
Kameny Bashful a Bashful II na Marsu. Viking 1 a Opportunity
Autor: NASA

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Emily Lakdawalla, The Planetary Society Blogs
[2] Fórum Unmannedspaceflight.com

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Mars, Opportunity


26. vesmírný týden 2019

26. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 24. 6. do 30. 6. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Od soumraku můžeme pozorovat Jupiter směřující nad jižní obzor a Saturn na jihovýchodě, ráno se objevuje Uran. Aktivita Slunce je velmi nízká. Mezosférická noční svítící oblaka nad Evropou doslova explodovala během první letní noci. Kromě úspěšného letu rakety Ariane 5 jsme zaznamenali i odklad startu rakety Proton na červenec. Falcon Heavy má za sebou statický zážeh a měl by odstartovat v úterý nad ránem. Týden bude bohatý i na starty dalších raket. Carolyn Shoemaker(ová) se dožívá 90 let a před 45 lety startoval Saljut 3.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Lobster

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2019 obdržel snímek „Humří mlhovina“, jehož autorem je Pavol Kollarik Humří maso je považováno za pochoutku. Rozlousknout mohutná klepeta tohoto mořského korýše speciálními kleštičkami chodí gastronomičtí gurmáni do restaurací, objednat si ho můžeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NLC 24. 6. ráno z Jablonce n. N.

Pěkné struktury v NLC

Další informace »