čisté solární panely Opportunity sol 3611-3613 Autor: NASA/JPL-CaltechPoslední týdny zastihly „nestárnoucí“ vozítko Opportunity v dobré kondici. Solární panely jsou ve výborném stavu, vozítko stoupá po hřebeni, který tvoří okraj velkého kráteru Endeavour, a my se můžeme těšit na další výzkumy.
sol 3644 kráter Lunochod 2 Autor: NASA/JPL-CaltechAčkoli v únoru vrcholila zima na jižní marsovské polokouli, pro Opportunity, která je prakticky na rovníku, to neznamenalo velké omezení. Je to tím, že momentálně jezdí po severně nakloněných svazích táhlého kopce tvořícího okraj velkého kráteru Endeavour a především – od ledna došlo k několika očistným procesům solárních panelů. Zdá se to až neuvěřitelné, ale nyní, kdy počítáme více než 3650 dnů na Marsu, stav solárních panelů je stejně dobrý, jako byl naposledy někdy kolem solu 1600 (tedy v létě 2008).
sol 3650 pohled na trasu vozítka Opportunity na hřebeni Murray Autor: NASA/JPL-CaltechKráter Endeavour, který má průměr 22 km, se stal zřejmě již doživotním cílem výzkumů Opportunity. A je moc dobře, že se dostala až sem, neboť valy kráteru poskytují pohled do hlubší minulosti Marsu než výchozy hornin na pláních Meridiani nebo menší krátery v oblasti přistání vozítka. Každý rok výzkumů navíc přináší nové poznatky o dávné minulosti Marsu a místy to je takový rozdíl v horninovém složení, že to vypadá, jakoby začínala úplně nová mise.
sol 3649 detail trasy vozítka kolem malého kráteru Lunochod 2 na hřebeni Murray Autor: NASA/JPL-CaltechAktuálním cílem Opportunity se stal hřeben Murray. Stačí popojet už jen pár desítek metrů na jih a před robotickou rukou vozítka se ocitnou horniny bohaté na hliník a OH radikály. Okraje kráteru jsou takovými geologicky zajímavými ostrovy, kam byly vytlačeny starší a starší vrstvy. Navíc celá oblast plání Meridiani, kde se vozítko nachází, je pokryta „pískem“ s kuličkami z hematitu, které většinou zajímavé vrstvy zcela překrývají, což platí i pro vnitřek velkého, ale mělkého kráteru Endeavour.
ujeté vzdálenosti vozítek na Marsu a na Měsíci (stav k roku 2013) Autor: NASA/JPL-CaltechNejsou to jen geologicky zajímavé lokality, které nyní tým Opportunity zajímají. Mediálně vzato je pozoruhodný také fakt, že rover už ujel více než 39 km na povrchu Marsu, což je také již o 2 km více než do té doby rekordních 37 km Lunochodu 2 na Měsíci. Na jeho počest nedávno tým pojmenoval jeden mělký pěkně zakulacený kráter nedaleko stop vozítka.
Cape Tribulation, část okraje kráteru Endeavour na Marsu Autor: NASA/JPL-CaltechVýhled do budoucnosti je takový, že po výzkumu na hřebeni Murray se bude pokračovat ještě asi 2,5 km jižně, takže pokud zdraví vozítka dovolí, mělo by se dostat ještě v této „sezóně“ na kopec Cape Tribulation, čímž by se stal po Spirit druhým marsovským horolezcem, který zdolá několik set metrů vysoký kopec na Marsu.
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula
Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula.
Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia.
Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom.
Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi.
Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy.
V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy.
Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie.
Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.1. až 7.3.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4