Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  OSIRIS-REx provedla pokus o odběr vzorků z planetky Bennu

OSIRIS-REx provedla pokus o odběr vzorků z planetky Bennu

Planetka Bennu na mozaice z 12 snímků
Autor: NASA/Goddard/University of Arizona

V noci na úterý 21. října 2020 krátce po půlnoci našeho času provedla sonda OSIRIS-Rex úspěšně všechny manévry, které ji navedly k povrchu planetky Bennu. Cílem manévru byl odběr vzorků z povrchu planetky na předem vytipovaném místě, jehož výběru předcházelo pečlivé zkoumání planetky.

Aktualizace 21. 10. ve 23:30: NASA ukázala snímky, kde vidíme, jak se odběrové rameno sondy OSIRIS-REx trochu zabořilo a pak byl rozvířen okolní materiál. Po 5-6 sekundách došlo k odletu sondy. Odběr tedy snad proběhl dle plánu. O tom, zda se něco podařilo odebrat více napoví další dny, kdy se různými metodami pokusí zjistit množství odebraných hornin. (Například pomocí rotace změřené před a po odběru).

NASA přenášela informace o průběhu přistávacího manévru živě na svém TV kanálu a na Kosmonautix.cz k tomu běžel online textový přenos v češtině.

  • 20. 10. krátce po 23:45 jsme mohli sledovat, jak sonda provedla úspěšně manévr, který ji navedl k povrchu. Sonda v té době klesala k povrchu a všichni s napětím čekali na další manévr, kterým měla srovnat rychost pohybu s tou, jakou se otáčí planetka pod ní. 
  • 21. 10. dvě minuty po půlnoci přišlo potvrzení o provedení sestupového manévru a zbývalo 10 minut do kontaktu s povrchem.
  • Osm minut po půlnoci se sonda nacházela jen 25 metrů nad povrchem a ve výšce 5 metrů se sama měla rozhodnout, zda přistane.
  • V 0:10 přišlo potvrzení, že sonda sestoupila a v 0:13 bylo potvrzeno, že proběhl pokus o odběr vzorků. Sonda se poté začla opět vzdalovat na bezpečnou orbitu. Bylo potvrzeno, že se aktivovala jedna z tlakových lahví s dusíkem, která měla pomoci rozvířit horniny v době odběru. Později budou k dispozici také fotografie z tohoto manévru.

Animace z posledního zkušebního manévru simulujícího přistávací manévr na planetce Bennu v podání kamery OSIRIS-REx Autor: NASA/Goddard/University of Arizona
Animace z posledního zkušebního manévru simulujícího přistávací manévr na planetce Bennu v podání kamery OSIRIS-REx
Autor: NASA/Goddard/University of Arizona

Průběh přistávacího manévru a odběru vzorků si můžete prohlédnout na 360°videu:

Zajímavosti o planetce Bennu

  • Planetka je velmi tmavá, odráží asi 4 % záření, její horniny obsahují hodně uhlíku
  • Vědci se domnívají, že planetka je velmi stará a vznikla možná 10 mil. let po sformování Sluneční soustavy.
  • Planetka se jeví jako slepenec mnoha větších a menších kusů kamenů a skal.
  • Bennu by mohl poskytnout zajímavé informace o vzniku života, ale i o zastoupení prvků jako je zlato a platina.
  • Sluneční záření má vliv na dráhu této planetky, která rotuje jednou za 4 hodiny a 17,8 minuty.
  • Planetka je potenciálně nebezpečná Zemi a pravděpodobnost srážky se Zemí mezi roky 2175 a 2199 je nízká (1 ku 2700), ale ne zcela vyloučena.
  •  

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Mise OSIRIS-REx na webu NASA
[2] 10 věcí o Bennu, NASA/Goddard



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Bennu, OSIRIS-REx


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »