Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Ostrovy a poloostrovy na Titanu

Ostrovy a poloostrovy na Titanu

Jezera a ostrovy na povrchu měsíce Titan - radarový snímek.
Jezera a ostrovy na povrchu měsíce Titan - radarový snímek.
V pondělí 28. 5. 2007 uskutečnila americká kosmická sonda Cassini další průlet kolem největšího měsíce planety Saturn – kolem Titanu. Prolétla kolem něj rychlostí 6,1 km/s ve výšce 2300 km nad povrchem. Z tohoto průletu zatím nebyly publikovány radarové snímky. Připomeňme si alespoň některé obrázky z minulých průletů.

Tento snímek by pořízen radarem na kosmické sondě Cassini v průběhu blízkého průletu nad polární oblastí měsíce Titan 22. 2. 2007 ve výšce 1000 km nad povrchem. Zachycuje velký ostrov, nacházející se uprostřed jednoho z největších jezer, doposud objevených na Saturnově měsíci Titan. Tento obrázek poskytuje další důkaz, že se největší jezera na Titanu nacházejí v polárních oblastech.

Zobrazený ostrov má rozměry 90 x 150 km, což je srovnatelná velikost například s ostrovem Kodiak u Aljašky či s ostrovem Big Island (Havajské ostrovy). Ostrov může být ve skutečnosti poloostrovem, spojeným jakýmsi mostem s velmi rozsáhlou „pevninou“. Pokud se detailněji zadíváte na obrázek (například vpravo dole), objevíte tam několik velmi malých jezer, jejichž výskyt může být závislý na místní topografii (mohou se objevovat či zanikat s proměnlivým množstvím srážek – kapalného metanu).

Snímek s rozlišením 700 m byl pořízen radarem se syntetickou aperturou na sondě Cassini. Sever je vlevo. Střed obrázku se nachází na 79° severní šířky a 310° západní délky.

Radarový snímek části povrchu měsíce Titan.
Radarový snímek části povrchu měsíce Titan.

Tento snímek je novějšího data. Sonda Cassini jej pořídila 12. 5. 2007 na svém 31. průletu kolem měsíce Titan. Tento snímek, získaný pomocí radaru, zachycuje pobřežní pásmo a velmi početnou skupinu ostrovů v části velkého jezera.

Podobně jako jiné oblasti na Titanu, zaplněné kapalinami, vzezření zachycené krajiny odhaluje kanály, ostrovy, zátoky a další útvary, typické pro pozemské pobřežní linie. Oblasti, zaplněné s největší pravděpodobností kapalným metanem a etanem, se jeví na obrázcích z radaru jako velmi tmavé plochy. Co je překvapující na této části jezera ve srovnání s jinými plochami na Titanu, zaplněnými tekutinami, je relativní nepřítomnost světlejších oblastí uvnitř jezera, což vede k závěru, že se jedná relativně o velmi hluboké jezero – vrstva kapaliny může mít tloušťku i několik desítek metrů. Za pozornost stojí přítomnost izolovaných ostrovů, které směřují stejným směrem jako velký poloostrov v pravém dolním rohu obrázku. Je pravděpodobné, že se jedná o část linie pohoří, které bylo zčásti zatopeno kapalinou a nad hladinu vystupují jen nejvyšší oblasti. Analogií na Zemi může být například Catalina Island u pobřeží jižní Kalifornie.

Publikovaný obrázek zachycuje oblast o rozměrech 160 x 270 km s rozlišením 300 m. Střed obrázku má souřadnice 70° severní šířky a 310° západní délky. Sonda se přiblížila k povrchu měsíce Titan na vzdálenost pouhých 960 km.

Zdroj: photojournal a photojournal
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2025 A6 (Lemmon).

Snímek komety C/2025 A6 (Lemmon). Měřítko snímku je 2.2"/px, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa se několik měsíců ztrácela ve sluneční záři. Pozorovatelná je opět od začátku druhé dekády srpna, kdy se ukázalo, že je o 3 až 5 magnitud jasnější proti prvotním předpokladům.

Další informace »