Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Ostrovy a poloostrovy na Titanu

Ostrovy a poloostrovy na Titanu

Jezera a ostrovy na povrchu měsíce Titan - radarový snímek.
Jezera a ostrovy na povrchu měsíce Titan - radarový snímek.
V pondělí 28. 5. 2007 uskutečnila americká kosmická sonda Cassini další průlet kolem největšího měsíce planety Saturn – kolem Titanu. Prolétla kolem něj rychlostí 6,1 km/s ve výšce 2300 km nad povrchem. Z tohoto průletu zatím nebyly publikovány radarové snímky. Připomeňme si alespoň některé obrázky z minulých průletů.

Tento snímek by pořízen radarem na kosmické sondě Cassini v průběhu blízkého průletu nad polární oblastí měsíce Titan 22. 2. 2007 ve výšce 1000 km nad povrchem. Zachycuje velký ostrov, nacházející se uprostřed jednoho z největších jezer, doposud objevených na Saturnově měsíci Titan. Tento obrázek poskytuje další důkaz, že se největší jezera na Titanu nacházejí v polárních oblastech.

Zobrazený ostrov má rozměry 90 x 150 km, což je srovnatelná velikost například s ostrovem Kodiak u Aljašky či s ostrovem Big Island (Havajské ostrovy). Ostrov může být ve skutečnosti poloostrovem, spojeným jakýmsi mostem s velmi rozsáhlou „pevninou“. Pokud se detailněji zadíváte na obrázek (například vpravo dole), objevíte tam několik velmi malých jezer, jejichž výskyt může být závislý na místní topografii (mohou se objevovat či zanikat s proměnlivým množstvím srážek – kapalného metanu).

Snímek s rozlišením 700 m byl pořízen radarem se syntetickou aperturou na sondě Cassini. Sever je vlevo. Střed obrázku se nachází na 79° severní šířky a 310° západní délky.

Radarový snímek části povrchu měsíce Titan.
Radarový snímek části povrchu měsíce Titan.

Tento snímek je novějšího data. Sonda Cassini jej pořídila 12. 5. 2007 na svém 31. průletu kolem měsíce Titan. Tento snímek, získaný pomocí radaru, zachycuje pobřežní pásmo a velmi početnou skupinu ostrovů v části velkého jezera.

Podobně jako jiné oblasti na Titanu, zaplněné kapalinami, vzezření zachycené krajiny odhaluje kanály, ostrovy, zátoky a další útvary, typické pro pozemské pobřežní linie. Oblasti, zaplněné s největší pravděpodobností kapalným metanem a etanem, se jeví na obrázcích z radaru jako velmi tmavé plochy. Co je překvapující na této části jezera ve srovnání s jinými plochami na Titanu, zaplněnými tekutinami, je relativní nepřítomnost světlejších oblastí uvnitř jezera, což vede k závěru, že se jedná relativně o velmi hluboké jezero – vrstva kapaliny může mít tloušťku i několik desítek metrů. Za pozornost stojí přítomnost izolovaných ostrovů, které směřují stejným směrem jako velký poloostrov v pravém dolním rohu obrázku. Je pravděpodobné, že se jedná o část linie pohoří, které bylo zčásti zatopeno kapalinou a nad hladinu vystupují jen nejvyšší oblasti. Analogií na Zemi může být například Catalina Island u pobřeží jižní Kalifornie.

Publikovaný obrázek zachycuje oblast o rozměrech 160 x 270 km s rozlišením 300 m. Střed obrázku má souřadnice 70° severní šířky a 310° západní délky. Sonda se přiblížila k povrchu měsíce Titan na vzdálenost pouhých 960 km.

Zdroj: photojournal a photojournal
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »