Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Ostrovy a poloostrovy na Titanu

Ostrovy a poloostrovy na Titanu

Jezera a ostrovy na povrchu měsíce Titan - radarový snímek.
Jezera a ostrovy na povrchu měsíce Titan - radarový snímek.
V pondělí 28. 5. 2007 uskutečnila americká kosmická sonda Cassini další průlet kolem největšího měsíce planety Saturn – kolem Titanu. Prolétla kolem něj rychlostí 6,1 km/s ve výšce 2300 km nad povrchem. Z tohoto průletu zatím nebyly publikovány radarové snímky. Připomeňme si alespoň některé obrázky z minulých průletů.

Tento snímek by pořízen radarem na kosmické sondě Cassini v průběhu blízkého průletu nad polární oblastí měsíce Titan 22. 2. 2007 ve výšce 1000 km nad povrchem. Zachycuje velký ostrov, nacházející se uprostřed jednoho z největších jezer, doposud objevených na Saturnově měsíci Titan. Tento obrázek poskytuje další důkaz, že se největší jezera na Titanu nacházejí v polárních oblastech.

Zobrazený ostrov má rozměry 90 x 150 km, což je srovnatelná velikost například s ostrovem Kodiak u Aljašky či s ostrovem Big Island (Havajské ostrovy). Ostrov může být ve skutečnosti poloostrovem, spojeným jakýmsi mostem s velmi rozsáhlou „pevninou“. Pokud se detailněji zadíváte na obrázek (například vpravo dole), objevíte tam několik velmi malých jezer, jejichž výskyt může být závislý na místní topografii (mohou se objevovat či zanikat s proměnlivým množstvím srážek – kapalného metanu).

Snímek s rozlišením 700 m byl pořízen radarem se syntetickou aperturou na sondě Cassini. Sever je vlevo. Střed obrázku se nachází na 79° severní šířky a 310° západní délky.

Radarový snímek části povrchu měsíce Titan.
Radarový snímek části povrchu měsíce Titan.

Tento snímek je novějšího data. Sonda Cassini jej pořídila 12. 5. 2007 na svém 31. průletu kolem měsíce Titan. Tento snímek, získaný pomocí radaru, zachycuje pobřežní pásmo a velmi početnou skupinu ostrovů v části velkého jezera.

Podobně jako jiné oblasti na Titanu, zaplněné kapalinami, vzezření zachycené krajiny odhaluje kanály, ostrovy, zátoky a další útvary, typické pro pozemské pobřežní linie. Oblasti, zaplněné s největší pravděpodobností kapalným metanem a etanem, se jeví na obrázcích z radaru jako velmi tmavé plochy. Co je překvapující na této části jezera ve srovnání s jinými plochami na Titanu, zaplněnými tekutinami, je relativní nepřítomnost světlejších oblastí uvnitř jezera, což vede k závěru, že se jedná relativně o velmi hluboké jezero – vrstva kapaliny může mít tloušťku i několik desítek metrů. Za pozornost stojí přítomnost izolovaných ostrovů, které směřují stejným směrem jako velký poloostrov v pravém dolním rohu obrázku. Je pravděpodobné, že se jedná o část linie pohoří, které bylo zčásti zatopeno kapalinou a nad hladinu vystupují jen nejvyšší oblasti. Analogií na Zemi může být například Catalina Island u pobřeží jižní Kalifornie.

Publikovaný obrázek zachycuje oblast o rozměrech 160 x 270 km s rozlišením 300 m. Střed obrázku má souřadnice 70° severní šířky a 310° západní délky. Sonda se přiblížila k povrchu měsíce Titan na vzdálenost pouhých 960 km.

Zdroj: photojournal a photojournal
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »