Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  P/2016 G1 (PanSTARRS) je aktivovaný asteroid
Marek Biely Vytisknout článek

P/2016 G1 (PanSTARRS) je aktivovaný asteroid

Snímek slabého tělesa P/2016 G1 (PanSTARRS) od Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Dne 1. dubna 2016 byla objevena nová kometa s označením P/2016 G1 (PanSTARRS). Jednalo se o zcela rutinní záležitost, když havajský teleskop PanSTARRS na svém CCD čipu zachytil objekt s jasností 20,1 mag a slabou komou. Věci ale nejsou tak jednoznačné, jak se na první pohled mohou jevit.

Již brzy bylo jasné, že P/2016 G1 (PanSTARRS) nebude kometa, která udělá díru do světa. Zjistilo se, že perihelem proletí 26. ledna 2017, a to ve vzdálenosti 2,04 AU od Slunce. Maximální jasnosti měla dosáhnout už letos v létě, konkrétně nějakých 18 mag. A podle předpokladů se také stalo. Kometa sice nikdy nebyla pozorovatelná vizuálně, ale velké dalekohledy s CCD kamerami ji pozorovaly poměrně pravidelně a nadále tak upřesňovaly její dráhu.

Na základě několika desítek pozorování byla 12. července letošního roku publikována na stránce arXiv.org studie týkající se právě komety P/2016 G1 (PanSTARRS). A výsledky byly velmi zajímavé. Označení kometa je pro tento objekt sporné, jelikož těleso má excentricitu 0.21 přičemž, a to je podstatné, nachází se v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Vědci proto nyní přemýšlejí, zdali zavést novou skupinu těles zvanou „komety hlavního pásu“ a nebo tento objekt zkrátka nazvat asteroidem, který produkuje prach. Situaci jim neusnadní ani fakt, že podobných objektů známe více, například P/2013 R3 (Catalina-PanSTARRS) nebo 311P/PanSTARRS. Zatím je nazýváme kometami kvůli jejich označení, ale v budoucnu může přijít revize. Už nyní máme nějaká tělesa, jež jsou označena jak kometárně, tak asteroidálně, třeba 174P/(60558) Echeclus a nebo 176P/(118401) LINEAR. Takže i u výše uvedených komet se může stát, že jim v budoucnu přibude označení asteroidu. Tento problém se ale netýká pouze objektů nacházejících se v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem, ale například i kentaurů, výjimečně pak také pravidelně se vracejících, vyhaslých komet (už asteroidů), které jednou za čas projeví zbytkovou kometární aktivitu třeba outburstem. Jestli přijdou v budoucnu v tomto směru nějaké změny, zatím není jisté, astronomové tento problém řeší už několik let a nový případ tělesa P/2016 G1 (PanSTARRS) jim na klidu nepřidá.

Ale zpátky k samotnému aktivovanému asteroidu P/2016 G1 (PanSTARRS). Podle vědců k aktivaci došlo okolo 10. února letošního roku, tedy přibližně 350 dnů před průletem přísluním. Důvodů může být mnoho – srážka s jiným tělesem, outburst, sublimace ledu a další. První varianta je ale ta nejpravděpodobnější. Pokud došlo k nárazu, mohlo se uvolnit až 240 tun prachu a v komě asteroidu mohou existovat jeho menší úlomky. Jako pravdivou ale tuhle teorii můžeme označit až v době, kdy budou pořízeny bližší snímky tělesa P/2016 G1 (PanSTARRS).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Phys.org

Převzato: Kommet.cz



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Komety hlavního pásu


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »