Perla na Saturnově prstenci
Titan, největší měsíc planety Saturn (průměr 5 150 km), vypadá na pořízeném snímku jako by byl navlečený na tenkou napnutou "šňůru" Saturnova prstence, který vrhá stín na jižní polokouli obří plynné planety. Tuto nádhernou fotografii pořídila sonda Cassini dne 6. 5. 2012 ze vzdálenosti 700 000 km od Titanu.
Slabé ale nádherné detaily uvnitř horních vrstev atmosféry obří plynné planety vykreslují poklidnou scenérii. Tenký pás jasných bílých oblaků tvořených čpavkovým ledem sahá směrem k hornímu okraji obrázku, zatímco v místě narušení této vrstvy jsou vidět vybledlé jizvy po obřích bouřích, které zuřily napříč planetou během velké části roku 2011.
Stíny vržené prstenci planety Saturn vypadají, jako by byly namalovány na povrch jižní polokoule planety v podobě dvou širokých pásů rozdělených tenkými světlejšími mezerami, odrážejícími spletitost jednotlivých prstýnků.
Jak postupně spějí roční období na Saturnu směrem k létu na severní polokouli planety, prstence se budou zdát, jako by byly širší a širší.
Na publikovaném snímku vypadá Titan, největší měsíc planety Saturn, jako by byl navlečený na prstencích planety Saturn podobně jako korálek náhrdelníku. Tento úkaz je důsledkem seřazení sondy, měsíce a prstenců do jedné linie ve směru pohledu kamery na palubě kosmické sondy Cassini. Titan obíhá kolem Saturnu v průměrné vzdálenosti 1 221 870 km, přičemž jeden oběh vykoná za necelých 16 dnů.
Měsíc Titan je záhadou sám o sobě - je obklopen hustou atmosférou s vysokým obsahem dusíku. Je to jediný známý měsíc ve Sluneční soustavě, který má hustou atmosféru (dokonce hustější než atmosféra Země). Jezera kapalných uhlovodíků pokrývající jeho povrch a účinný metanový cyklus hrají podobnou úlohu, jako koloběh vody na Zemi včetně vzniku oblaků, deště kapalného metanu a řek vlévajících se do velkého počtu jezer.
Kosmická sonda Cassini byla navedena na oběžnou dráhu kolem Saturnu 1. 7. 2004. Její mise byla již dvakrát prodloužena. Současný výzkum pod názvem Cassini Solstice Mission bude pokračovat až do září roku 2017.
Credits: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute/J. Major.
Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
