Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pět kometárních důvodů, proč se těšit na rok 2017
Marek Biely Vytisknout článek

Pět kometárních důvodů, proč se těšit na rok 2017

Kometa 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková na snímku Michaela Jägera z roku 2011
Autor: Michael Jäger

Co se komet týče, rok 2016 rozhodně není tím, na který by se vzpomínalo závratně dlouhou dobu. V zimě a na jaře jsme viděli 4 binokulární komety (252P/LINEAR byla viditelná i pouhým okem, ale pouze s jižní polokoule), což je dle ročních statistik jeden z nejhorších roků 21. století. Od června pak nejjasnější kometa na naší obloze měla jasnost vždy pouze okolo 11-13 mag, takže pozorovatelé vlastnící výhradně malé dalekohledy zažívají dlouhodobý pozorovací půst. Ten ale už příliš dlouho nepotrvá. Se začátkem roku 2017 se situace obrátí k lepšímu.

1) 2P/Encke

Po třech letech jsme na prahu dalšího návratu této legendární komety. Tentokrát bude viditelná na večerní obloze, a to opět ve fázi zjasňování. Do vizuálního dosahu se dostane nejspíše někdy počátkem roku 2017, poté bude prudce zjasňovat, než nám v průběhu února zmizí z oblohy. To by mohla mít přibližně 8 mag. Po celou dobu možnosti jejího vizuálního pozorování se bude nacházet v souhvězdí Ryb. Perihelem prolétne 10. března 2017 ve vzdálenosti necelých 0,34 AU od Slunce.

2) 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková

Kometu čeká další návrat, tentokrát uvidíme i její těsný průlet okolo Země. V perihelu bude již 31. prosince letošního roku, kdy se bude nacházet 0,53 AU od Slunce. V prosinci bude šance na její spatření nízko na večerní obloze v souhvězdích Střelce a Kozoroha, ale spíše minimální. O mnoho lepší to bude po lednové konjunkci se Sluncem. Kometa se objeví na začátku února při jasnosti 7 mag na ranní obloze, do půlky měsíce pak ještě až o 1 mag zjasní a právě díky přiblížení se k Zemi bude její pohyb po obloze tak rychlý, že ji v tu dobu budeme moct pozorovat celou noc. Kometa se přes Kozoroha a Vodnáře, kde bude ještě nepozorovatelná, potom přesune přes Orla, Ocas hada, Hadonoše, Herkula, Severní korunu, Pastýře, Honicí psy a Vlasy Bereniky až do Lva (to už bude pozorovatelná jen na večerní obloze), kde se její pohyb rapidně zpomalí (kometa tam zůstane několik měsíců). Právě tam taky přestane být (pravděpodobně v dubnu) pozorovatelná vizuálně - její slábnutí bude od konce února vcelku rapidní.

3) 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák

V přísluní bude 13. dubna 2017 ve vzdálenosti 1,05 AU od Slunce. Kometa se dostane do vizuálního dosahu v únoru v souhvězdí Lva, odkud si to namíří přes Malého lva a Velkou medvědici do souhvězdí Draka, kde v dubnu dosáhne jasnosti až 5 mag a možná ji tak dokonce uvidíme pouhým okem! Kometa v tu dobu bude cirkumpolárním objektem, takže ji na obloze uvidíme po celou noc. V květnu se přesune do Herkula, takže ji spatříme už jen na večerní obloze, a začne slábnout. V červnu se dostane do Hadonoše a v červenci do souhvězdí Ocas hada, kde by definitivně měla přestat být pozorovatelná vizuálně.

4) C/2015 V2 (Johnson)

Loni objevená, dlouhoperiodická kometa, jež by mohla být dalším příslibem pro první polovinu roku 2017. Viditelná je už nyní, při jasnosti okolo 13 mag ji můžeme spatřit na ranní obloze v souhvězdí Velké medvědice. Kometa se ke konci roku přesune do Honicích psů a později do Pastýře a zjasní k 11 mag. Se začátkem roku 2017 bychom ji mohli spatřit už i v obřích binokulárech. Kometa se dostane do Herkula, kde ale udělá takovou "smyčku" a vrátí se do Pastýře (to se stane v květnu). V té době by kometa mohla mít až 7 mag. To nejlepší ale přijde v červnu. Kometa bude 12. června 2017 ve vzdálenosti 1,64 AU od Slunce, což bude její přísluní. Kometa se právě kolem poloviny června bude přesouvat do souhvězdí Panny a bude nejjasnější, mohla by dosáhnout až 6 mag a být tak pozorovatelná i malými triedry. Počátkem července již začne slábnout, ke konci měsíce se potom dostane do Hydry a při jasnosti 7-8 mag od nás nadobro přestane být pozorovatelná, protože se přesune na jižní oblohu.

5) C/2015 ER61 (PanSTARRS)

Momentálně nepozorovatelná kometa, která se ale na přelomu let 2016 a 2017 objeví na ranní obloze při jasnosti 13 mag v souhvězdí Vah. Poté bude ctít dráhu ekliptiky a postupně zjasňovat, byť zůstane nevysoko nad obzorem. Z Vah se dostane přes Štíra, Hadonoše, Střelce, Kozoroha a Vodnáře až do Ryb, kde se bude nacházet v květnu při maximu jasnosti okolo 7 mag (bude pozorovatelná obyčejnými triedry). V květnu bude i v perihelu, konkrétně devátého dne v měsíci, a to ve vzdálenosti 1,04 AU od Slunce. Na začátku léta 2017 se kometa přesune do souhvězdí Berana a její pohyb se zpomalí, takže vystoupá výše nad obzor. V té době však už začne pomalu slábnout. V srpnu se dostane do Býka a o měsíc později přestane být pozorovatelná malými dalekohledy. Kometa přestane ctít ekliptiku v říjnu kvůli "smyčce", po níž se v listopadu navrátí do souhvězdí Berana. To už bude pozorovatelná celou noc. Ani tato skutečnost nám ale v pozorování nepomůže - kometa totiž s počátkem roku 2018 pravděpodobně přestane být pozorovatelná vizuálně.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichiho Yoshidy

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Viditelné komety


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »