Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Planeta Saturn rotuje pomaleji

Planeta Saturn rotuje pomaleji

SaturnVISmed.jpg
Určit rotační periodu kamenné planety, tj. dobu otočení planety kolem rotační osy, jako je například naše Země či Mars, není zase až tak velký problém. Ale určit rotační periodu obří plynné planety, jako je například Jupiter či Saturn, to už je tvrdší oříšek.

Počátkem 80. let minulého století byla určena rotační perioda planety Saturn na základě údajů ze sond Voyager, která měřila charakteristiky rádiového záření této planety. Změnila se rotační perioda Saturna za posledních 20 let? A pokud ano, tak o kolik? Na tyto otázky měla odpovědět sonda Cassini, která se nachází na oběžné dráze kolem planety. Sonda rovněž registrovala rádiové záření Saturna, které bylo srovnáváno s údaji ze sond Voyager. Ukázalo se, že "rotační perioda" rádiového záření se za posledních 20 let prodloužila o několik minut. Zbrzdit natolik rotaci tak velké planety za tak krátkou dobu je prakticky nemožné.

Proto se vědci spíše přiklonili k názoru, že rádiové záření Saturna nemusí být pevně svázané s rotací vnitřní části planety. Bylo proto rozhodnuto studovat k tomuto účelu magnetické pole Saturna pomocí magnetometru na palubě sondy Cassini.

Údaje o struktuře magnetického pole Saturna byly zjišťovány téměř 2 roky. Po zpracování dat dospěli astronomové k následujícímu závěru: planeta Saturn se otočí jednou dokola kolem své rotační osy za 10 hodin 47 minut a 6 sekund, přičemž chyba měření může být +/- 40 sekund. V porovnání s údaji ze sond Voyager byla tedy naměřena rotační perioda Saturna o 8 minut delší.

Zdroj: spacenews.ru a www.eurekalert
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



44. vesmírný týden 2025

44. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 10. do 2. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) nám dělá radost nízko na večerní obloze, pokud se vůbec vyjasní. O něco výše je trochu slabší kometa C/2025 R2 (SWAN). Obě jsou krásné ve větším dalekohledu. Dozvěděli jsme se, kterých 13 experimentů mise Aleše Svobody na ISS podpoří ESA. Japonská zásobovací loď HTV-X je na cestě k ISS. Mezinárodní vesmírná stanice je trvale obydlena již 25 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter

Další informace »