Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Planeta Saturn rotuje pomaleji

Planeta Saturn rotuje pomaleji

SaturnVISmed.jpg
Určit rotační periodu kamenné planety, tj. dobu otočení planety kolem rotační osy, jako je například naše Země či Mars, není zase až tak velký problém. Ale určit rotační periodu obří plynné planety, jako je například Jupiter či Saturn, to už je tvrdší oříšek.

Počátkem 80. let minulého století byla určena rotační perioda planety Saturn na základě údajů ze sond Voyager, která měřila charakteristiky rádiového záření této planety. Změnila se rotační perioda Saturna za posledních 20 let? A pokud ano, tak o kolik? Na tyto otázky měla odpovědět sonda Cassini, která se nachází na oběžné dráze kolem planety. Sonda rovněž registrovala rádiové záření Saturna, které bylo srovnáváno s údaji ze sond Voyager. Ukázalo se, že "rotační perioda" rádiového záření se za posledních 20 let prodloužila o několik minut. Zbrzdit natolik rotaci tak velké planety za tak krátkou dobu je prakticky nemožné.

Proto se vědci spíše přiklonili k názoru, že rádiové záření Saturna nemusí být pevně svázané s rotací vnitřní části planety. Bylo proto rozhodnuto studovat k tomuto účelu magnetické pole Saturna pomocí magnetometru na palubě sondy Cassini.

Údaje o struktuře magnetického pole Saturna byly zjišťovány téměř 2 roky. Po zpracování dat dospěli astronomové k následujícímu závěru: planeta Saturn se otočí jednou dokola kolem své rotační osy za 10 hodin 47 minut a 6 sekund, přičemž chyba měření může být +/- 40 sekund. V porovnání s údaji ze sond Voyager byla tedy naměřena rotační perioda Saturna o 8 minut delší.

Zdroj: spacenews.ru a www.eurekalert
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »