Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Planeta Saturn vyzařuje méně energie

Planeta Saturn vyzařuje méně energie

Planeta Saturn v nepravých barvách
Planeta Saturn v nepravých barvách
Planeta Saturn postupně "zhasíná", říkají astronomové z týmu sondy Cassini. Podobně jako stolní lampa, které omezujeme přívod elektrického proudu, Saturn za poslední čtyři roky vyzařuje stále menší a menší množství energie v oboru infračerveného záření, přičemž jeho jižní polokoule je poněkud jasnější než severní.

Tato informace byla publikována americkými a britskými vědci v časopise Journal of Geophysical Research-Planet. Tým výzkumníků, jehož vedoucím je Liming Li (Cornell University, Ithaca, USA), analyzoval data o intenzitě infračerveného záření Saturnu, získaná kosmickou sondou Cassini. Ukázalo se, že planeta postupně snižuje svoji jasnost: jen za poslední 4 roky nastal pokles o 2 %, efektivní teplota poklesla o 0,5 %.

"Fakt, že Saturn vyzařuje více než 2krát větší množství energie, než dostává od Slunce, je pro astronomy záhadou více než deset let. Co generuje tuto dodatečnou energii? Naše pozorování jsou prvním krokem k odpovědi na tuto otázku," říká spoluautor článku Kevin Baines (JPL, NASA).

Údaje získané infračerveným spektrometrem CIRS (Composite InfraRed Spectrometer) na palubě sondy Cassini vědci konfrontovali s poznatky získanými přístroji na sondách Voyager, které prolétly kolem Saturnu v letech 1980 a 1981. Tyto informace v kombinaci s množstvím slunečního tepla, které dopadá na planetu, mohou pomoci vědcům v konečném důsledku pochopit původ zdroje energie v nitru planety Saturn.

Jak naznačují údaje ze sondy Cassini, jižní polokoule Saturnu vyzařuje přibližně o jednu šestinu energie více než polokoule severní. Tento efekt odpovídá změně ročního období - v průběhu posledních 5 let panovala na severní polokouli Saturnu "zima", na jižní polokouli zase "léto". Podobně jako na Zemi, je i na Saturnu změna ročních období způsobena sklonem rotační osy planety, díky čemuž jedna polokoule planety dostává od Slunce více energie než druhá.

Období rovnodennosti, kdy jsou obě polokoule planety osvětleny stejně, nastalo na Saturnu v srpnu roku 2009.

Změny vyzařované energie planetou Saturn
Změny vyzařované energie planetou Saturn
Pozorování provedená sondou Cassini ukázala, že množství tepelné energie vyzařované na severní polokouli planety postupně klesalo v období let 2005 až 2008 a opět začalo růst v roce 2009. Na jižní polokouli vyzařovaná tepelná energie klesala v letech 2005 až 2009.

Nehledě na tyto údaje planeta jako celek po celé období výzkumu postupně chladla a snižovala množství vyzařované energie. Aby bylo možné analyzovat situaci za jeden uplynulý rok na Saturnu (odpovídající počtu 30 pozemských roků), astronomové do studie zahrnuli rovněž informace, které získaly sondy Voyager počátkem 80. let minulého století. Avšak jak se ukázalo, tehdy neexistoval žádný podstatný rozdíl ve vyzařování tepelné energie z jižní či severní polokoule.

Astronomové předpokládají, že tyto rozdíly jsou podmíněny počasím na planetě Saturn. "Změny v přenosu energie jsou na Saturnu svázány s oblačnou pokrývkou. Se změnou množství oblačnosti se mění i množství energie, která uniká do vesmíru. Tyto hodnoty se mohou měnit v průběhu jednoho ročního období či z roku na rok. Avšak abychom plně pochopili, k čemu na Saturnu dochází, potřebujeme znát ještě druhou polovinu problému: znát množství energie, kterou planeta pohlcuje," říká spoluautorka studie Amy Simon-Miller, vedoucí laboratoře planetárních systémů NASA, Goddard Space Center.

Vědci jsou připraveni uskutečnit další krok porovnáním údajů z různých přístrojů na palubě sondy Cassini. Konkrétně palubní spektrometr pomůže objasnit, jaké množství energie odrážejí oblaka na Saturnu. Porovnáním těchto údajů s informací o množství dopadající sluneční energie bude možné vyčíslit množství energie pohlcené planetou a nakonec určit, jaký zdroj energie se nachází uvnitř planety.

Mise Cassini-Huygens je společný projekt NASA, Evropské kosmické agentury ESA a Itálie. Koncem září letošního roku byla zahájena další etapa výzkumné mise označovaná Solstice (slunovrat). Výzkumný program sondy byl prodloužen až do roku 2017.

Zdroj: federalspace.ru a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše míří do Plejád

Další informace »