Planetka 2023 DZ2 proletí 25. 3. 2023 ve vzdálenosti 0,4 vzdálenosti Měsíce
Autor: CNEOS, The Watchers
Blízkozemní planetky prolétají ve vzdálenosti menší, než obíhá Měsíc, celkem běžně. Málokdy jde ale o větší tělesa snadno viditelná dalekohledem. Rozměr tělesa 2023 DZ2 je odhadován v rozmezí 43 až 95 metrů, takže je větší než původce Čeljabinského bolidu z roku 2013, a to možná až pětinásobně, jehož velikost byla odhadnuta na 15 až 17 metrů. Planetka bude z našeho území viditelná nejlépe v noci z pátka na sobotu. Nejbližší průlet kolem Země z České republiky vidět nebude.
Asteroid s označením 2023 DZ2 byl poprvé pozorován 27. února 2023 pomocí dalekohledu Isaac Newton Telescope na ostrově La Palma na Kanárských ostrovech. Objeviteli jsou Dr. Ovidiu Vaduvescu, Freyi Barwell a Kiran Jhass v rámci projektu EURONEAR. Objeven byl 26 dní před jejím těsným přiblížením ve vzdálenosti 0,11 au od Země. Patří do skupiny planetek Apollo. Ty mají velkou poloosu dráhy větší než Země, ale jejich přísluní leží blíže než afélium dráhy Země. Kříží tedy zemskou dráhu a jde o potenciálně nebezpečná tělesa.
Autor: Gideon van Buitenen
Planetka proletí 25. března 2023 ve 20:51 SEČ bezpečně kolem Země ve vzdálenosti 175 029 km od středu Země. To je jen 0,4 LD (vzdálenosti Země−Měsíc). Takové průlety zdaleka nejsou vzácné. Letos jde už o sedmnáctý známý asteroid, který proletí kolem Země ve vzdálenosti menší než Měsíc a pátý v březnu 2023.
Je ovšem největším asteroidem, který kolem nás proletěl od 16. září 2021, kdy nás takto minula planetka 2021 SG. A konečně mělo by jít o 21. největší blízkozemní planetku, která takto proletěla v blízkosti Země od počátku pozorování těchto těles.
Kdyby se planetka trefila do zemské atmosféry, následky by mohly být ničivé. Záleželo by to na složení a vnitřní struktuře planetky. V tom lepším případě by to byl velkolepý audiovizuální zážitek a mnoho jeho kusů by přežilo vstup do atmosféry a dopadlo na zemský povrch. Daleko spíše by se to ale blížilo události nad Tunguzkou v roce 1908. Oblast by zničila tlaková vlna, intenzivní vlna tepelného záření a úlomků.
Dobrá zpráva je, že asteroidy této velikosti kolem nás prolétají zhruba jednou za deset let. Astronomové se snaží podobná tělesa vyhledávat, abychom k nim mohli vyslat misi, která by je včas odklonila z kolizního kurzu. Dobře to ukázala úspěšná mise DART.
Planetka se bude v pátek večer nacházet v levé dolní části souhvězdí Raka mezi hvězdami Asellus Australis u Jesliček (M44) a Acubens u M67. Díky velké výšce nad obzorem by tedy i přes relativně malou jasnost kolem 14 mag mohla být dobře dostupná amatérským astronomům. Horší je to s vývojem počasí. Pokud se vám na chvíli vyjasní, můžete ji zkusit vyfotografovat přes dalekohled. Stačit by měl průměr optiky do deseti centimetrů.
Efemeridu si lze vygenerovat na webu NASA/JPL/Horizons. Přiložená tabulka obsahuje efemeridu pro 24./25. 3. pro pozorovatele v Hradci Králové.
Přímý přenos z průletu chystá web virtualtelescope.eu.
Autor: JPL Horizons
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] The Watchers
[2] astro.vanbuitenen.nl
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
