Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Planetka HERMES znovu nalezena

Planetka HERMES znovu nalezena

Dne 28. října 1937 objevil německý astronom Karl Reinmuth z univerzity v Heidelbergu planetku, která obdržela předběžné označení 1937 UB a byla nazvána Hermes. Tehdy prolétla kolem Země ve vzdálenosti pouze 800 000 km a její jasnost byla 8 mag. Po obloze se pohybovala rychlostí 5 stupňů za hodinu. Avšak Reinmuth mohl planetku pozorovat pouze 5 dnů a pak byla ztracena.

Dráha planetky Hermes

Nyní, po 66 letech, byla tato planetka znovu objevena. Dostala se do zorného pole dalekohledu Catalina Schmidt o průměru 60 cm, využívaného v rámci programu LONEOS (Lowell Observatory Near-Earth-Object Search). Specializuje se na pátrání po tzv. blízkozemních objektech. Dne 15. 10. 2003 poslal astronom Brian A. Skiff údaje, získané při zpracování čtyř snímků "nového" objektu, do Minor Planet Center, Cambridge, Massachusetts. Na základě této informace potvrdil objev planetky také James Young na Table Mountain Observatory v jižní Kalifornii a další pozorovatelé.

Timothy B. Spahr, spolupracovník Centra pro malé planetky, porovnal tato data s údaji jiných pozorovatelů, které byly získány v posledních sedmi týdnech prostřednictvím jiných dalekohledů a vypočítal parametry oběžné dráhy objektu, jehož jasnost dosahovala 15 mag. Ukázalo se, že se velmi podobá dráze ztracené planetky Hermes. Nutno vzít v úvahu, že za uplynulých 66 let se dráha planetky změnila vlivem gravitačního působení Venuše a Země, v jejichž blízkosti nejednou prolétávala.

Nová pozorování naznačila, že planetka Hermes je menší, než se domníval její objevitel v roce 1937. Současné předpoklady, vycházející z jasnosti planetky, udávají průměr 1 až 2 km.

Do konce října bude planetka poměrně jasná, bude možné ji pozorovat i v menších dalekohledech. V nejbližších týdnech se bude pohybovat přes souhvězdí Velryby, Ryb a Vodnáře. Koncem října bude měnit svoji polohu přibližně o 7 stupňů za den. K Zemi se nejvíce přiblíží 4. 11. 2003 na vzdálenost 7,2 miliónu km. Kolem Slunce obíhá planetka Hermes po eliptické dráze ve vzdálenosti 0,622 až 2,688 astronomických jednotek (AU).

Znovuobjevení planetky Hermes si nenechali ujít astronomové University of California, Los Angeles, kteří využili radioteleskop Arecibo o průměru 305 m k určení rozměru a rotační periody planetky. Pozorování provedli ve dnech 18. a 20. října s překvapivým zjištěním: planetka je dvojitá - tvoří ji dvě samostatná tělesa, každé o průměru 300 až 450 m. Jejich rotační periody byly předběžně určeny na 13 až 21 hodin.

Další pozorování budou pokračovat v oblasti viditelného, infračerveného i radiového záření, aby bylo možno definitivně potvrdit, zda se jedná opravdu o planetku Hermes. Cílem bude zjistit i další charakteristiky planetky.

Dráhu planetky ve sluneční soustavě si můžete prohlédnout na adrese http://neo.jpl.nasa.gov/cgi-bin/db_shm?sstr=1937+UB.Zdroj: http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=12805 a http://www.astronomy.com/Content/Dynamic/Articles/000/000/001/533mqgal.asp




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »