Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pohled do bouřlivé historie vzniku naší Země

Pohled do bouřlivé historie vzniku naší Země

Mladá planeta Země byla vystavena mohutnému bombardování kometami a asteroidy
Autor: University of Colorado, Boulder

Vítejte v mladé Sluneční soustavě. Hned po tom, co se před více než 4,5 miliardami roků zformovaly planety, naše vesmírné okolí bylo docela chaotickým místem. Proudy komet, asteroidů a dokonce i protoplanet směřovaly do vnitřních oblastí mladé planetární soustavy, mnoho z nich se při svém putování se Zemí srazilo.

Nedávno tým vědců, jehož vedoucím byl geolog Stephen Mojzsis z University of Colorado Boulder, vypracoval nový časový přehled této bouřlivé etapy v historii naší planety. Ve své studii astronomové publikovali pozemský pohled na fenomén označovaný jako „migrace obřích planet“. Jedná se o pojmenování pro epizodu ve vývoji Sluneční soustavy, v níž největší planety z důvodů, které jsou zatím nejasné, se začaly pohybovat směrem od Slunce.

Na základě údajů z asteroidů a jiných zdrojů astronomové odhadují, že toto období pozměňující vzhled naší planetární soustavy nastalo před 4,48 miliardami roků – tedy mnohem dříve, než někteří astronomové doposud navrhovali. Toto zjištění, jak říká Stephen Mojzsis, by mohlo poskytnout vědcům cenné vodítko ohledně toho, kdy se mohl na Zemi poprvé objevit život.

Víme, že v minulosti muselo dojít k migraci obřích planet, abychom vysvětlili současnou orbitální architekturu ve vnější oblasti Sluneční soustavy,“ říká Stephen Mojzsis, profesor na Department of Geological Sciences. „Avšak před touto studií nikdo nevěděl, kdy k tomu došlo.“

Povrchy vnitřních planet byly rozsáhle pozměněny probíhajícími impakty až do doby zhruba před čtyřmi miliardami roků,“ říká spoluautor studie Ramon Brasser z Earth-Life Science Institute, Tokio. „Totéž však neplatí pro asteroidy. Jejich záznamy jdou zpět do minulosti mnohem dále.“

Avšak tyto záznamy, jak zjistili astronomové, sahají pouze do období před 4,5 miliardami roků.

Pokud jde o astronomy, tak na vysvětlení tohoto faktu uvádějí jenom jednu možnost: Sluneční soustava musela zakusit již dříve mohutné bombardování, které zničilo všechna relevantní data. Velmi velké impakty, jak říká Stephen Mojzsis, mohou zcela roztavit horniny a přitom vynulovat jejich radioaktivní věk.

Stephen Mojzsis vysvětlil, že tento „masakr“ byl pravděpodobně nastartován obřími planetami naší soustavy, které se, jak se astronomové domnívají, zformovaly společně mnohem blíže ke Slunci, než se nacházejí dnes. Na základě počítačových simulací skupina vědců ukázala, že tato tělesa začala putovat směrem do svých současných stanovišť přibližně před 4,48 miliardami roků.

V průběhu tohoto procesu došlo k rozházení či rozptýlení menších těles (planetek), které byly uvedeny do pohybu, z nichž některé byly nasměrovány k naší Zemi a následně i k mladému Měsíci.

Tato zjištění, jak dodává Stephen Mojzsis, otevřela novou cestu pro výzkum, kdy se začal na Zemi vyvíjet život. Na základě závěrů vědeckého týmu mohla být naše planeta dostatečně klidná pro podporu živých organismů už asi před 4,4 miliardami roků.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] spaceref.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Dopady komet a asteroidů, Mladá Země, Impakty


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »