Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pohled do bouřlivé historie vzniku naší Země

Pohled do bouřlivé historie vzniku naší Země

Mladá planeta Země byla vystavena mohutnému bombardování kometami a asteroidy
Autor: University of Colorado, Boulder

Vítejte v mladé Sluneční soustavě. Hned po tom, co se před více než 4,5 miliardami roků zformovaly planety, naše vesmírné okolí bylo docela chaotickým místem. Proudy komet, asteroidů a dokonce i protoplanet směřovaly do vnitřních oblastí mladé planetární soustavy, mnoho z nich se při svém putování se Zemí srazilo.

Nedávno tým vědců, jehož vedoucím byl geolog Stephen Mojzsis z University of Colorado Boulder, vypracoval nový časový přehled této bouřlivé etapy v historii naší planety. Ve své studii astronomové publikovali pozemský pohled na fenomén označovaný jako „migrace obřích planet“. Jedná se o pojmenování pro epizodu ve vývoji Sluneční soustavy, v níž největší planety z důvodů, které jsou zatím nejasné, se začaly pohybovat směrem od Slunce.

Na základě údajů z asteroidů a jiných zdrojů astronomové odhadují, že toto období pozměňující vzhled naší planetární soustavy nastalo před 4,48 miliardami roků – tedy mnohem dříve, než někteří astronomové doposud navrhovali. Toto zjištění, jak říká Stephen Mojzsis, by mohlo poskytnout vědcům cenné vodítko ohledně toho, kdy se mohl na Zemi poprvé objevit život.

Víme, že v minulosti muselo dojít k migraci obřích planet, abychom vysvětlili současnou orbitální architekturu ve vnější oblasti Sluneční soustavy,“ říká Stephen Mojzsis, profesor na Department of Geological Sciences. „Avšak před touto studií nikdo nevěděl, kdy k tomu došlo.“

Povrchy vnitřních planet byly rozsáhle pozměněny probíhajícími impakty až do doby zhruba před čtyřmi miliardami roků,“ říká spoluautor studie Ramon Brasser z Earth-Life Science Institute, Tokio. „Totéž však neplatí pro asteroidy. Jejich záznamy jdou zpět do minulosti mnohem dále.“

Avšak tyto záznamy, jak zjistili astronomové, sahají pouze do období před 4,5 miliardami roků.

Pokud jde o astronomy, tak na vysvětlení tohoto faktu uvádějí jenom jednu možnost: Sluneční soustava musela zakusit již dříve mohutné bombardování, které zničilo všechna relevantní data. Velmi velké impakty, jak říká Stephen Mojzsis, mohou zcela roztavit horniny a přitom vynulovat jejich radioaktivní věk.

Stephen Mojzsis vysvětlil, že tento „masakr“ byl pravděpodobně nastartován obřími planetami naší soustavy, které se, jak se astronomové domnívají, zformovaly společně mnohem blíže ke Slunci, než se nacházejí dnes. Na základě počítačových simulací skupina vědců ukázala, že tato tělesa začala putovat směrem do svých současných stanovišť přibližně před 4,48 miliardami roků.

V průběhu tohoto procesu došlo k rozházení či rozptýlení menších těles (planetek), které byly uvedeny do pohybu, z nichž některé byly nasměrovány k naší Zemi a následně i k mladému Měsíci.

Tato zjištění, jak dodává Stephen Mojzsis, otevřela novou cestu pro výzkum, kdy se začal na Zemi vyvíjet život. Na základě závěrů vědeckého týmu mohla být naše planeta dostatečně klidná pro podporu živých organismů už asi před 4,4 miliardami roků.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] spaceref.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Dopady komet a asteroidů, Mladá Země, Impakty


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »