Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pohled do podzemí Měsíce?

Pohled do podzemí Měsíce?

Pravděpodobný vstup do měsíčního podzemí - otvor ve stropu lávového tunelu
Pravděpodobný vstup do měsíčního podzemí - otvor ve stropu lávového tunelu
Je tento tmavý útvar na obrázku vlevo vstupním otvorem do podzemí Měsíce? Může to být vstup do případného budoucího obydlí pro kosmonauty? Detailní snímek povrchového útvaru, který je považován za vstup do předpokládaného lávového tunelu v oblasti Mare Ingenii (moře Touhy), což je jedno z mála měsíčních moří na odvrácené straně Měsíce, pořídila americká sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter).

Tento "světlík" má úctyhodnou velikost - přibližně 130 m v průměru - a je pravděpodobně důsledkem částečného zřícení stropu lávového tunelu. Měsíční geologové vůbec neočekávali, že spatří tento typ neobvyklého povrchového útvaru právě v této oblasti. Doposud byly obdobné "díry" objeveny v oblasti Marius Hills (v Oceánu bouří) na přivrácené straně Měsíce, která je zaplněna vulkanickými dómy a brázdami, kde se mohly v minulosti vytvořit lávové tunely.

Jako první objevila tuto "díru" nepravidelného tvaru v povrchu Měsíce japonská kosmická sonda SELENE/Kaguya. V detailu ji vidíte na úvodním obrázku s rozlišením 0,55 m/pixel, který byl pořízen kamerou LROC (Lunar Reconnaissance Orbiter Camera) na palubě americké sondy LRO. Balvany a drobné úlomky kamenů spočívající na dně jámy jsou částečně osvětleny (levý svah šachty) a zřejmě pocházejí z povrchu, odkud spadly dolů v době zřícení stropu lávového tunelu.

Toto může být významný objev i pro ostatní měsíční regiony. Studium lávových proudů je důležité pro pochopení, jakým způsobem docházelo k transportu lávy na povrchu mladého Měsíce. Podpovrchové prostory mohou být případně v budoucnu využívány pro pobyt kosmonautů při realizaci dlouhodobých pilotovaných expedic. Tato nově objevená jáma na odvrácené straně Měsíce by mohla rovněž posloužit jako skvělé místo pro vybudování základny budoucích automatických dalekohledů, určených k pozorování vesmíru.

Na povrchu Měsíce jsou kruté podmínky - pozemšťané se zde nebudou necítit dobře, neboť v prostředí bez atmosféry budou ve dne vystaveni vysokým teplotám, naopak v noci (nebo ve stínu) teploty klesají hluboko pod nulu. Během dlouhodobého pobytu by mohli kosmonauti trávit svůj čas v podzemí, v prostředí lávových tunelů, pod ochranným štítem vrstvy povrchové horniny. A to bez nutnosti výstavby těchto úkrytů. Zatímco hloubení podzemních prostor o dostatečné velikosti, vhodných pro celou měsíční kolonii, by bylo velkou technickou výzvou, tyto lávové tunely by mohly poskytovat hotové prostory pro dobře chráněné obydlené základny.

Lávový tunel Thurston Tube na Havajských ostrovech
Lávový tunel Thurston Tube na Havajských ostrovech
Na dalším obrázku je obrovský lávový tunel na Havaji. Vypadá, jako by byl vyhlouben lidskou rukou, avšak je přírodního původu: byl vytvořen při vulkanické činnosti.

Jak takový lávový tunel vzniká? Když se proudy lávy dostanou na povrch planety či měsíce, postupně se shora ochlazují, tuhnou a vytvářejí ztuhlou vrstvu. Takto vzniklá pevná kůra izoluje vespod se nacházející stále ještě tekuté proudy lávy a umožňuje jim pokračovat v toku, někdy až na vzdálenost několika kilometrů. Jakmile skončí aktivita sopky, láva může z vytvořeného tunelu zcela odtéct, přičemž zanechá dutý pozůstatek bývalého proudu - dojde k vytvoření podzemní dutiny (kaverny). Tento lávový tunel na Havajských ostrovech o výšce 3 m, nazvaný Thurston Tube, vytvořila sopka Kilauea.

Podobné útvary byly v hojném počtu objeveny také na planetě Mars.

Zdroj: universetoday.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zelený záblesk

Při pozorování západu Slunce nad inverzní pokličkou se podařilo vyfotit zelený záblesk a také skvrnu na Slunci.

Další informace »