Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pohled do podzemí Měsíce?

Pohled do podzemí Měsíce?

Pravděpodobný vstup do měsíčního podzemí - otvor ve stropu lávového tunelu
Pravděpodobný vstup do měsíčního podzemí - otvor ve stropu lávového tunelu
Je tento tmavý útvar na obrázku vlevo vstupním otvorem do podzemí Měsíce? Může to být vstup do případného budoucího obydlí pro kosmonauty? Detailní snímek povrchového útvaru, který je považován za vstup do předpokládaného lávového tunelu v oblasti Mare Ingenii (moře Touhy), což je jedno z mála měsíčních moří na odvrácené straně Měsíce, pořídila americká sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter).

Tento "světlík" má úctyhodnou velikost - přibližně 130 m v průměru - a je pravděpodobně důsledkem částečného zřícení stropu lávového tunelu. Měsíční geologové vůbec neočekávali, že spatří tento typ neobvyklého povrchového útvaru právě v této oblasti. Doposud byly obdobné "díry" objeveny v oblasti Marius Hills (v Oceánu bouří) na přivrácené straně Měsíce, která je zaplněna vulkanickými dómy a brázdami, kde se mohly v minulosti vytvořit lávové tunely.

Jako první objevila tuto "díru" nepravidelného tvaru v povrchu Měsíce japonská kosmická sonda SELENE/Kaguya. V detailu ji vidíte na úvodním obrázku s rozlišením 0,55 m/pixel, který byl pořízen kamerou LROC (Lunar Reconnaissance Orbiter Camera) na palubě americké sondy LRO. Balvany a drobné úlomky kamenů spočívající na dně jámy jsou částečně osvětleny (levý svah šachty) a zřejmě pocházejí z povrchu, odkud spadly dolů v době zřícení stropu lávového tunelu.

Toto může být významný objev i pro ostatní měsíční regiony. Studium lávových proudů je důležité pro pochopení, jakým způsobem docházelo k transportu lávy na povrchu mladého Měsíce. Podpovrchové prostory mohou být případně v budoucnu využívány pro pobyt kosmonautů při realizaci dlouhodobých pilotovaných expedic. Tato nově objevená jáma na odvrácené straně Měsíce by mohla rovněž posloužit jako skvělé místo pro vybudování základny budoucích automatických dalekohledů, určených k pozorování vesmíru.

Na povrchu Měsíce jsou kruté podmínky - pozemšťané se zde nebudou necítit dobře, neboť v prostředí bez atmosféry budou ve dne vystaveni vysokým teplotám, naopak v noci (nebo ve stínu) teploty klesají hluboko pod nulu. Během dlouhodobého pobytu by mohli kosmonauti trávit svůj čas v podzemí, v prostředí lávových tunelů, pod ochranným štítem vrstvy povrchové horniny. A to bez nutnosti výstavby těchto úkrytů. Zatímco hloubení podzemních prostor o dostatečné velikosti, vhodných pro celou měsíční kolonii, by bylo velkou technickou výzvou, tyto lávové tunely by mohly poskytovat hotové prostory pro dobře chráněné obydlené základny.

Lávový tunel Thurston Tube na Havajských ostrovech
Lávový tunel Thurston Tube na Havajských ostrovech
Na dalším obrázku je obrovský lávový tunel na Havaji. Vypadá, jako by byl vyhlouben lidskou rukou, avšak je přírodního původu: byl vytvořen při vulkanické činnosti.

Jak takový lávový tunel vzniká? Když se proudy lávy dostanou na povrch planety či měsíce, postupně se shora ochlazují, tuhnou a vytvářejí ztuhlou vrstvu. Takto vzniklá pevná kůra izoluje vespod se nacházející stále ještě tekuté proudy lávy a umožňuje jim pokračovat v toku, někdy až na vzdálenost několika kilometrů. Jakmile skončí aktivita sopky, láva může z vytvořeného tunelu zcela odtéct, přičemž zanechá dutý pozůstatek bývalého proudu - dojde k vytvoření podzemní dutiny (kaverny). Tento lávový tunel na Havajských ostrovech o výšce 3 m, nazvaný Thurston Tube, vytvořila sopka Kilauea.

Podobné útvary byly v hojném počtu objeveny také na planetě Mars.

Zdroj: universetoday.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »