Pohled na probouzející se Slunce nabízí velké skvrny
Autor: David Mason
Sluneční skvrny jsou chladnější místa na "povrchu" naší mateřské hvězdy. Oproti povrchové teplotě sluneční fotosféry kolem 5800 K bývá v oblasti skvrn asi o 2000 K méně. Za jejich vznikem stojí lokální magnetické pole, které zabraňuje běžnému proudění plazmatu a způsobuje tak nižší teplotu než v okolí. Právě nižší teplota skvrn je příčinou jejich kontrastu se zářivou fotosférou, ze které k nám dopadá nejvíce viditelného slunečního záření. Aby byla skvrna nebo skupina skvrn vidět pouhýma očima, musí se její úhlové rozměry pohybovat nejméně okolo třicetiny průměru slunečního kotouče, tedy kolem 1 úhlové minuty. Ve skutečnosti je pak taková skvrna větší než Země - její rozměry přesahují 48 tisíc km (Země má přitom průměr menší jak 13 tisíc km).
Pozorujte a fotografujte
24. sluneční cyklus v plném proudu
Současný výskyt velkých skvrn na Slunci však není ničím výjimečný. Slunce se nyní nachází ve fázi "rozjezdu" 24. cyklu své aktivity, který má vrcholit v letech 2012 a 2013. Nejen že tedy lze v současnu takové skvrny pozorovat, ale v následujících měsících se můžeme těšit i na jejich hojnější výskyt. Zcela mimořádné na tomto cyklu je, že jde o první, jehož maximum budeme moci sledovat se skutečně vyspělou pozemskou i kosmickou technikou. Zatímco při minulém cyklu byla mimo pozemské observatoře v pohotovosti "jen" družice SOHO (od roku 1996; aktivita 23. cyklu pak vrcholila v letech 2001 a 2002), nyní je monitoring Slunce posilněn o systém STEREO (Solar Terrestrial Relations Observatory) snímající jevy na Slunci prostorově a také SDO (Solar Dynamic Observatory), která snímá dynamické jevy na Slunci v několika oborech spektra v nevídaném digitálním rozlišení. Právě tato kosmická observatoř má také mimo jiné ověřit nejnovější model vědců z Indického centra pro vzdělání a výzkum na Kalkatě vysvětlující příčiny nedávného stoletého minima sluneční aktivity. Více v článku NASA [3].
Polární záře i v České republice?
Běžně se při zvýšené sluneční aktivitě s polárními zářemi lidé na severní polokouli setkávají vysoko v severských zemích, jako je Aljaška, Kanada, Sibiř nebo země ve Skandinávii. Pokud ovšem dojde k výronu CME při skutečně silné sluneční erupci (odborně klasifikované jako třídy M nebo X) a pohyb tohoto oblaku je směřován k Zemi, může vzácně dojít ke skutečně silné geomagnetické bouři, při které je polární záře pozorovatelná i v nižších zeměpisných šířkách, tedy i v České republice. Průměrně se první polární záře v naší zemi daří spatřit přibližně rok a půl před předpovídaným maximem sluneční aktivity, což je právě letos. Není tedy vyloučeno, že se barevné podívané v tomto roce dočkáme.
Autor: Maxim Letovaltsev
Pošlete nám své fotografie
Své snímky současných slunečních skvrn nám můžete poslat do redakce. Sejde-li se více fotek, vytvoříme fotogalerii. Obrázky posílejte na e-mailovou adresu info@astro.cz. Do e-mailu nezapomeňte připsat své jméno a příjmení, místo a čas pozorování a příp. technické informace či okolnosti pořízení fotografie. Zdařilé snímky můžete též zaslat do ČAM.
Doporučené odkazy:
[1] Aktualní aktivita Slunce na Spaceweather.com
[2] Solar Dynamic Observatory
[3] Vědci vyřešili záhadu mimořádného slunečního minima (anglicky)
[4] Aktuální aurorální aktivita na Ukazy.astro.cz
[5] V roce 2012 nás Slunce nesežehne (Michal Švanda)
[6] V roce 2013 Slunce lidstvo neochromí (Michal Švanda)
[7] Galerie polárních září z března 2011 na Spaceweather.com