Pozorování a výzkum Lyrid v roce 2014

Během hodiny můžeme vidět až 15 meteorů. Nejlepší podmínky pro pozorování Lyrid budou letos v první polovině noci, později začne jejich pozorování rušit svit Měsíce, který vychází kolem 2h ráno. Avšak nevýhodou je, že v první polovině noci se radiant roje nachází jen nízko nad obzorem.

Mateřskou kometou roje je periodická kometa C/1861 G1 (Thatcher), kterou objevil v dubnu roku 1861 americký profesor a astronom Albert E. Thatcher. Lyridy sice nepatří k nejsilnějším meteorickým rojům, přesto ho můžeme zařadit mezi ty nejznámější. Radiant (místo, ze kterého meteory jakoby zdánlivě vylétají) se nachází v souhvězdí Lyry.

Radiant roje Lyrid a jeho pozice o půlnoci 22./23. dubna. V je východ, Jasná hvězda uprostřed je Vega (alfa Lyr).

Jak již bylo zmíněno, aktivita Lyrid není v extrémně silná (ve srovnání s hlavními roji v průběhu roku). Přesto Lyridy zůstávají jedním z nejznámějších a nejzajímavějších rojů. Proč tomu tedy tak je? Jsou k tomu hned dva důvody. První z nich je, že pozorování tohoto roje bylo zaznamenáno již před 2600 lety, což je mnohem déle než u jakéhokoliv jiného roje. Druhý důvod je pro nás pozorovatele ještě zajímavější – tento roj zažil během své historie meteorické deště, kdy se jeho činnost mnohokrát zvýšila, a to až na 600 meteorů za hodinu. Příčina tohoto dění se i nadále zkoumá. Jako nejpravděpodobnější vysvětlení však stále zůstává, že roj je pod vlivem gravitačních poruch planety Saturn.

Novodobé pozorování roje díky kamerové síti

V současné době víme o tomto roji nové informace hlavně díky databázi drah meteoroidů EDMOND. Ve stávající databázi (verze 4.0) bylo nalezeno 806 drah, které podle katalogu IAU MDC (J8) patří k roji Lyrid. Pro přiřazení jednotlivých drah k tomuto roji bylo použito Drummondova kritéria podobnosti drah (v porovnání se střední dráhou roje) s maximální hodnotou D´<0,1, maximum činnosti roje bylo zjištěno v solární délce (sol) 32,0° (22.4.) a poloha radiantu (RA/DEC) 272°/33,4°.

Na obrázku vpravo je projekce drah Lyrid ve Sluneční soustavě, jehož autorem je Jakub Koukal.

Průměrná rychlost Lyrid byla stanovena na 46,2 km/s, meteory roje tedy patří mezi ty rychlejší, které můžeme v průběhu roku pozorovat.

Společný projekt hvězdárny Valašské Meziříčí a organizace SOSA

Na maximum roje, tedy 22.4. ve 22h (SELČ), proběhne v rámci příhraniční spolupráce projekt SDS (Společně Do Stratosféry) let stratosférického balonu se startem z hvězdárny Partizánské. Jedná se o společný projekt hvězdárny Valašské Meziříčí a slovenské organizace SOSA (Slovenská organizácia pre vesmírne aktivity).

V gondole stratosférického balonu bude (mimo jiných experimentů) umístěna také kamera sítě CEMeNT, která se společně s pozemními stanicemi sítí CEMeNt, HMN, PFN a SVMN pokusí zachytit vícestaniční meteory.

Pozorovat může každý

Pokud se tedy počasí opět zlepší, zkuste se i vy příští týden (nejlépe v noci z úterý na středu) podívat na noční oblohu. Nejlepší způsob je lehnout si do spacáku či lehátka. Meteory vylétají od souhvězdí Lyry, vidět je však můžeme po celé obloze.

Zdroje:

EDMOND (v 4.0)
http://www.imo.net/imc2013/sites/default/files/s14.pdf
http://meteorshowersonline.com/lyrids.html
http://www.imo.net/calendar/2014