Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pozorování a výzkum Lyrid v roce 2014

Pozorování a výzkum Lyrid v roce 2014

Souhrnný snímek z maxima Lyrid Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Souhrnný snímek z maxima Lyrid
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Velká jarní díra končí a my se po třech a půl měsících slabé meteorické činnosti brzo dočkáme první výraznější změny – meteorického roje Lyrid. Tento roj můžeme pozorovat přibližně od 16. do 26. dubna. Maximum letos nastává z 22. na 23. dubna, tedy v noci z úterý na středu, a trvá pouze několik hodin. Odhad doby hlavního maxima roje je od 15h (SELČ) do 23h (SELČ), jako nejpravděpodobnější se jeví 20h (SELČ).

Během hodiny můžeme vidět až 15 meteorů. Nejlepší podmínky pro pozorování Lyrid budou letos v první polovině noci, později začne jejich pozorování rušit svit Měsíce, který vychází kolem 2h ráno. Avšak nevýhodou je, že v první polovině noci se radiant roje nachází jen nízko nad obzorem.

Mateřskou kometou roje je periodická kometa C/1861 G1 (Thatcher), kterou objevil v dubnu roku 1861 americký profesor a astronom Albert E. Thatcher. Lyridy sice nepatří k nejsilnějším meteorickým rojům, přesto ho můžeme zařadit mezi ty nejznámější. Radiant (místo, ze kterého meteory jakoby zdánlivě vylétají) se nachází v souhvězdí Lyry.

Radiant Lyrid Autor: Sylvie Gorková
Radiant Lyrid
Autor: Sylvie Gorková
Radiant roje Lyrid a jeho pozice o půlnoci 22./23. dubna. V je východ, Jasná hvězda uprostřed je Vega (alfa Lyr).

Jak již bylo zmíněno, aktivita Lyrid není v extrémně silná (ve srovnání s hlavními roji v průběhu roku). Přesto Lyridy zůstávají jedním z nejznámějších a nejzajímavějších rojů. Proč tomu tedy tak je? Jsou k tomu hned dva důvody. První z nich je, že pozorování tohoto roje bylo zaznamenáno již před 2600 lety, což je mnohem déle než u jakéhokoliv jiného roje. Druhý důvod je pro nás pozorovatele ještě zajímavější – tento roj zažil během své historie meteorické deště, kdy se jeho činnost mnohokrát zvýšila, a to až na 600 meteorů za hodinu. Příčina tohoto dění se i nadále zkoumá. Jako nejpravděpodobnější vysvětlení však stále zůstává, že roj je pod vlivem gravitačních poruch planety Saturn.

Novodobé pozorování roje díky kamerové síti

Dráhy Lyrid Autor: Jakub Koukal
Dráhy Lyrid
Autor: Jakub Koukal
V současné době víme o tomto roji nové informace hlavně díky databázi drah meteoroidů EDMOND. Ve stávající databázi (verze 4.0) bylo nalezeno 806 drah, které podle katalogu IAU MDC (J8) patří k roji Lyrid. Pro přiřazení jednotlivých drah k tomuto roji bylo použito Drummondova kritéria podobnosti drah (v porovnání se střední dráhou roje) s maximální hodnotou D´<0,1, maximum činnosti roje bylo zjištěno v solární délce (sol) 32,0° (22.4.) a poloha radiantu (RA/DEC) 272°/33,4°.

Na obrázku vpravo je projekce drah Lyrid ve Sluneční soustavě, jehož autorem je Jakub Koukal.

Průměrná rychlost Lyrid byla stanovena na 46,2 km/s, meteory roje tedy patří mezi ty rychlejší, které můžeme v průběhu roku pozorovat.

Společný projekt hvězdárny Valašské Meziříčí a organizace SOSA

Meteorcam Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Meteorcam
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Na maximum roje, tedy 22.4. ve 22h (SELČ), proběhne v rámci příhraniční spolupráce projekt SDS (Společně Do Stratosféry) let stratosférického balonu se startem z hvězdárny Partizánské. Jedná se o společný projekt hvězdárny Valašské Meziříčí a slovenské organizace SOSA (Slovenská organizácia pre vesmírne aktivity).

V gondole stratosférického balonu bude (mimo jiných experimentů) umístěna také kamera sítě CEMeNT, která se společně s pozemními stanicemi sítí CEMeNt, HMN, PFN a SVMN pokusí zachytit vícestaniční meteory.

Pozorovat může každý

Pokud se tedy počasí opět zlepší, zkuste se i vy příští týden (nejlépe v noci z úterý na středu) podívat na noční oblohu. Nejlepší způsob je lehnout si do spacáku či lehátka. Meteory vylétají od souhvězdí Lyry, vidět je však můžeme po celé obloze.

Zdroje:

EDMOND (v 4.0)
http://www.imo.net/imc2013/sites/default/files/s14.pdf
http://meteorshowersonline.com/lyrids.html
http://www.imo.net/calendar/2014




O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »