Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pozorování meteorů z vesmíru

Pozorování meteorů z vesmíru

meteory z vesmíru Autor: NASA
meteory z vesmíru
Autor: NASA
Laická veřejnost, tedy lidé, kteří se rádi podívají na nebeské divadlo, jakým jsou Perseidy v srpnu či Geminidy v prosinci, asi často neuvažují o tom, odkud tato tělíska pocházejí a že mohou představovat pro lidstvo velké nebezpečí. Vědci však o tomto možném problému vědí a neustále se snaží přijít na to, jak mu předejít.

Meteory jsou pozůstatky po rozpadu komet a asteroidů obíhajících kolem Slunce. Když tato tělesa protnou dráhu naší Země, můžeme je na obloze pozorovat jako světelný jev, který nazýváme meteor. Někdy se stane, že část tělesa dopadne za povrch a pak hovoříme o takzvaném meteoritu. Údaje získané z nové kamery pomohou vědcům lépe porozumět tomu, která mateřská tělesa by mohla v podobě meteoritů představovat hrozbu pro Zemi.

Nová kamera na ISS

pozorování meteorů z vesmíru Autor: Nasa
pozorování meteorů z vesmíru
Autor: Nasa
Právě z tohoto důvodu byla minulý týden nainstalována speciální kamera na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Ta bude po dva roky sledovat stopy meteorických rojů v zemské atmosféře. Zařízení Meteor pomůže vědcům lépe pochopit složení asteroidů a komet, které křižují zemskou dráhu, a zjistit, jaký vliv mají tyto objekty na naši planetu. To může v budoucnosti ochránit Zemi před možnou kolizí s asteroidem či jiným tělesem z vesmíru.


Proč pozorovat meteory z vesmíru?

Pozorování touto metodou nabízí mnoho výhod oproti tradičnímu pozorování, ať už pozemnímu či v letadlech. Pozorování z vesmíru totiž není ovlivněno oblačností či rušeno atmosférou. Zatímco přístroje na Zemi mají jen omezenou pozorovací dobu a malé zorné pole, kamera namontovaná na vesmírné stanici může meteory zaznamenávat přibližně 560 minut denně. Tedy po celou dobu, kdy je kamera společně se stanicí na noční straně dráhy.

Jak zařízení funguje?

Po instalaci bude tato kamera pracovat většinu času v automatickém režimu. Hlavní vedoucí projektu Michael Fortenberry dodává, že posádka bude muset jen zaostřit objektiv a zajistit výměnu pevných disků pro ukládání obrazového záznamu. Analýzu dat budou provádět dodatečně vědci až na Zemi. Vědci pak mohou využít tyto záznamy k získání informací o velikosti těles na základě jeho zaznamenané světelné křivky. Kromě identifikace meteorů a monitorování jejich aktivity je hlavním úkolem přístroje určení chemického složení meteoroidů. K tomu slouží difrakční mřížka, která rozloží procházející světlo do různých vlnových délek. Tedy jednoduše řečeno, poskytne nám spektrum meteoru. Spektra nám pak poskytnou informace o zastoupení jednotlivých prvků v meteoroidech.

Kamera má za úkol zaznamenat 12 nejznámějších meteorických rojů během roku. Dalším cílem je samozřejmě i zaznamenání činnosti slabých rojů. Je zde také šance najít nové roje, či pozorovat meteory z neočekávaných zdrojů, jako je například kometa Ison.

Výzkum, který bude realizován zařízením Meteor, bude také zaměřen na monitorování meteoroidů mimo atmosféru Země, například prostřednictvím Crew Earth Observations (CEO).

Výzkum u nás a na Slovensku

Výzkum meteorických rojů neprobíhá pouze v USA, ale také profesionální a amatérští astronomové v České a Slovenské republice se snaží o získání většího množství informací o složení meteoroidů, o drahách těchto drobných tělísek, ale také o případném riziku dopadu meteoritů na Zemi.

Databáze EDMOND

Velký podíl na sledování meteorů u nás a na Slovensku (a tedy následné přiřazení meteorů k příslušnému roji a zjištění drah meteoroidů) mají kamery zaznamenávající meteory patřící do sítě CEMENT. Ta je součástí celosvětové databáze EDMOND. Ta vznikla v roce 2010 spojením národních sítí a neustále se rozšiřuje.

Pozorování meteorů ze stratosféry

svetelne znecisteni Autor: SOSA
svetelne znecisteni
Autor: SOSA

Během maxima meteorického roje Lyrid, tedy 22.4. v nočních hodinách, byla v rámci projektu SDS (Společně do stratosféry) v gondole stratosférického balonu společně s dalšími experimenty vypuštěna kamera sítě CEMeNT, která měla za úkol zachytit meteory ze stratosféry. Jednalo se o projekt Hvězdárny Valašské Meziříčí a slovenské organizace SOSA (Slovenská organizácia pre vesmírne aktivity). Kromě jiného zaznamenala kamera také světelné znečištění, viz obrázek níže. Další podobná akce se plánuje na prosinec, tedy na maximum Geminid.

Nový spektrograf na hvězdárně Valašské Meziříčí

Spektrograf Autor: Sylvie Gorková
Spektrograf
Autor: Sylvie Gorková

V červenci 2014 byla namontována na jižní budovu Hvězdárny ve Valašském Meziříčí v pořadí již třetí kamera na meteory, která bude sloužit jako spektrograf. Kamera je vybavena difrakční mřížkou s hustotou 500 čar/mm a rozlišení v rámci analýzy spektra meteoru je 3 nm/px. Jak jsem již psala dříve, v případě zaznamenání spektra meteoru jsme schopni určit jeho složení a také jeho dráhu ve Sluneční soustavě. Tyto informace nám pomohou identifikovat původ, popř. mateřské těleso těchto nejmenších tělísek vyskytujících se ve Sluneční soustavě. Kameru vybavenou spektrografem má pouze vědecké pracoviště ASÚ AVČR Ondřejov. V blízké budoucnosti se však bude montovat kamera se spektrografem také na hvězdárně ve Zlíně.

Závěrem

Takže až se příště budete dívat na meteory, můžete si toto vesmírné divadlo užít bez obav, jelikož profesionální a amatérští vědci z celého světa na to bedlivě dohlížejí.


Zdroj:

http://phys.org/news/2014-08-meteor-showers-space.html

Související a doporučujeme:

/clanek/6253

/clanek/6388




O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.

Štítky: Destiny


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »