Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Prapůvodní organická látka objevena v meteoritu

Prapůvodní organická látka objevena v meteoritu

TagishLake_1.jpg
Astronomové NASA v Johnson Space Center (Houston) objevili organický materiál, který se zformoval v odlehlých částech mladé Sluneční soustavy, jenž se uchoval v unikátních meteoritech. K výzkumu byly použity tzv. uhlíkaté chondrity, nalezené v oblasti kanadského jezera Tagish Lake. Tento vzácný typ meteoritů je bohatý na organické (uhlíkaté) sloučeniny.

Organická látka v meteoritech je předmětem mimořádného zájmu, protože se tento materiál zformoval na počátku vzniku naší Sluneční soustavy a mohl mladou Zemi "naočkovat" základními stavebními kameny "živé" látky. Meteorit Tagish Lake je obzvlášť cenný pro výzkum, neboť velké množství jeho úlomků bylo sesbíráno velmi brzy po jeho pádu. Jasný bolid nad Kanadou byl pozorován 18. 1. 2000 a úlomky meteoritu dopadly na zamrzlé jezero. Díky tomu byl tento kosmický materiál uchován ve zmrzlém stavu, čímž byla minimalizována kontaminace pozemskými látkami. Nalezené vzorky meteoritu tak byly zachovány v původním stavu.

V článku, publikovaném 1. 12. 2006 v časopise Science, uvádí tým specialistů pod vedením pracovnice NASA Keiko Nakamura-Messenger, že meteorit Tagish Lake obsahuje četné duté organické globule o velikostech menších než jeden mikrometr (tj. milióntina metru).

"Podobné útvary byly nalezeny v několika meteoritech již ve druhé polovině minulého století. Někteří vědci věřili, že se jedná o kosmické organismy. Jiní naopak zastávali myšlenku pozemské kontaminace," říká Nakamura-Messenger. Stejné bublinkám podobné organické globule byly objeveny v tomto nejčerstvějším meteoritu, který přilétl z vesmíru. "V minulosti však neexistovaly takové metody výzkumu, abychom mohli s jistotou určit, že tyto organické kuličky pocházejí z vesmíru, prostě proto, že byly příliš malé. Jejich průměry jsou pouze 1/10 000 cm nebo menší."

Tagish_Lake.jpg

V roce 2005 byly ve vědeckých laboratořích Johnson Space Center instalována dvě výkonná zařízení pro oblast nanotechnologií. Organické globule byly vůbec poprvé objeveny v mimořádně tenkých vrstvách meteoritu pomocí nového transmisního elektronového mikroskopu JEOL. Ten poskytl detailní informace o struktuře a chemických vlastnostech globulí. Organické globule byly následně podrobeny analýze jejich izotopického složení pomocí nového hmotového spektrometru Cameca NanoSIMS, což je první zařízení svého druhu, schopné provádět klíčová měření tak malých útvarů.

Organické globule v meteoritu Tagish Lake byly objeveny na základě zjištění přítomnosti velmi neobvyklých izotopů vodíku a dusíku, čímž bylo potvrzeno, že tyto globule nemohou pocházet ze Země.

"Poměr těchto izotopů v globulích naznačuje, že vznikaly za teplot kolem -260 °C, tj. blízko absolutní nule", dodává Scott Messenger, vědecký pracovník NASA a spoluautor článku. "Tyto organické globule nejspíše vznikly v chladném molekulárním oblaku, z nějž se později zrodila celá naše Sluneční soustava, nebo se vytvořily na samém vnějším okraji již vznikající Sluneční soustavy."

Tento typ meteoritů, v nichž byly globule nalezeny, je také tak křehký, že se při vstupu do zemské atmosféry většinou zcela rozpadne na prach. V něm obsažené organické látky se přitom rozptýlí do velké plochy. "Jestliže, jak předpokládáme, tento typ meteoritů dopadal na naši Zemi v průběhu celé její historie, potom Země mohla být naočkována organickými globulemi a následně zde mohl vzniknout první život," říká Mike Zolensky, odborník NASA na kosmickou mineralogii, rovněž spoluautor této vědecké práce.

Původ života je jedním z nevyřešených problémů přírodních věd. Někteří biologové si myslí, že vytvoření výše popsaných "bublinek" je prvním krokem na cestě k vytvoření živých organismů. "Možná jsme o krok blíže k poznání, odkud přišli naši vzdálení prapředkové," dodává Nakamura-Messenger.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »