Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Prapůvodní organická látka objevena v meteoritu

Prapůvodní organická látka objevena v meteoritu

TagishLake_1.jpg
Astronomové NASA v Johnson Space Center (Houston) objevili organický materiál, který se zformoval v odlehlých částech mladé Sluneční soustavy, jenž se uchoval v unikátních meteoritech. K výzkumu byly použity tzv. uhlíkaté chondrity, nalezené v oblasti kanadského jezera Tagish Lake. Tento vzácný typ meteoritů je bohatý na organické (uhlíkaté) sloučeniny.

Organická látka v meteoritech je předmětem mimořádného zájmu, protože se tento materiál zformoval na počátku vzniku naší Sluneční soustavy a mohl mladou Zemi "naočkovat" základními stavebními kameny "živé" látky. Meteorit Tagish Lake je obzvlášť cenný pro výzkum, neboť velké množství jeho úlomků bylo sesbíráno velmi brzy po jeho pádu. Jasný bolid nad Kanadou byl pozorován 18. 1. 2000 a úlomky meteoritu dopadly na zamrzlé jezero. Díky tomu byl tento kosmický materiál uchován ve zmrzlém stavu, čímž byla minimalizována kontaminace pozemskými látkami. Nalezené vzorky meteoritu tak byly zachovány v původním stavu.

V článku, publikovaném 1. 12. 2006 v časopise Science, uvádí tým specialistů pod vedením pracovnice NASA Keiko Nakamura-Messenger, že meteorit Tagish Lake obsahuje četné duté organické globule o velikostech menších než jeden mikrometr (tj. milióntina metru).

"Podobné útvary byly nalezeny v několika meteoritech již ve druhé polovině minulého století. Někteří vědci věřili, že se jedná o kosmické organismy. Jiní naopak zastávali myšlenku pozemské kontaminace," říká Nakamura-Messenger. Stejné bublinkám podobné organické globule byly objeveny v tomto nejčerstvějším meteoritu, který přilétl z vesmíru. "V minulosti však neexistovaly takové metody výzkumu, abychom mohli s jistotou určit, že tyto organické kuličky pocházejí z vesmíru, prostě proto, že byly příliš malé. Jejich průměry jsou pouze 1/10 000 cm nebo menší."

Tagish_Lake.jpg

V roce 2005 byly ve vědeckých laboratořích Johnson Space Center instalována dvě výkonná zařízení pro oblast nanotechnologií. Organické globule byly vůbec poprvé objeveny v mimořádně tenkých vrstvách meteoritu pomocí nového transmisního elektronového mikroskopu JEOL. Ten poskytl detailní informace o struktuře a chemických vlastnostech globulí. Organické globule byly následně podrobeny analýze jejich izotopického složení pomocí nového hmotového spektrometru Cameca NanoSIMS, což je první zařízení svého druhu, schopné provádět klíčová měření tak malých útvarů.

Organické globule v meteoritu Tagish Lake byly objeveny na základě zjištění přítomnosti velmi neobvyklých izotopů vodíku a dusíku, čímž bylo potvrzeno, že tyto globule nemohou pocházet ze Země.

"Poměr těchto izotopů v globulích naznačuje, že vznikaly za teplot kolem -260 °C, tj. blízko absolutní nule", dodává Scott Messenger, vědecký pracovník NASA a spoluautor článku. "Tyto organické globule nejspíše vznikly v chladném molekulárním oblaku, z nějž se později zrodila celá naše Sluneční soustava, nebo se vytvořily na samém vnějším okraji již vznikající Sluneční soustavy."

Tento typ meteoritů, v nichž byly globule nalezeny, je také tak křehký, že se při vstupu do zemské atmosféry většinou zcela rozpadne na prach. V něm obsažené organické látky se přitom rozptýlí do velké plochy. "Jestliže, jak předpokládáme, tento typ meteoritů dopadal na naši Zemi v průběhu celé její historie, potom Země mohla být naočkována organickými globulemi a následně zde mohl vzniknout první život," říká Mike Zolensky, odborník NASA na kosmickou mineralogii, rovněž spoluautor této vědecké práce.

Původ života je jedním z nevyřešených problémů přírodních věd. Někteří biologové si myslí, že vytvoření výše popsaných "bublinek" je prvním krokem na cestě k vytvoření živých organismů. "Možná jsme o krok blíže k poznání, odkud přišli naši vzdálení prapředkové," dodává Nakamura-Messenger.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »