Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Prastarý meteorit ukrývá tajemství Sluneční soustavy

Prastarý meteorit ukrývá tajemství Sluneční soustavy

Kometární prach, nalezený v Antarktidě
Kometární prach, nalezený v Antarktidě
Dva miniaturní meteority, nalezené v Antarktidě ve vrstvách sněhu starých 40 a 55 let, mohou odhalit doposud skrytá tajemství vzniku naší Sluneční soustavy. Nalezené úlomky byly označeny jako částice 19 a 119. Jejich hmotnosti se pohybují řádově v desítkách mikrogramů.

Výzkumníci odkryli tyto fragmenty vesmírného materiálu roztavením sněhu a přefiltrováním vzniklé vody. Zkoumaný sníh napadl zhruba v polovině minulého století poblíž Francouzsko-italské polární stanice Concordia v centrální části Antarktidy. Vědci nalezli nekontaminované vzorky objektů, které se "toulaly" Sluneční soustavou po mnoho miliónů let, než ukončily svoji kosmickou pouť srážkou se Zemí. Tento objev byl publikován 7. 5. 2010 v časopise Science.

"Když jsme roztopili sníh a dívali jsme se na částice uvnitř tohoto velmi čistého sněhu, předpokládali jsme, že některé z nich by mohly být mimozemského původu," říká vedoucí výzkumu Jean Duprat (Universite Paris-Sud, Orsay, Francie), který spolupracuje s Francouzským polárním institutem Paul Émile Victor v Antarktidě. "Bylo to vůbec poprvé, co jsme měli k dispozici tak neskutečně čisté vzorky."

Podivné malé kameny z vesmíru
Nalezené vzorky se ukázaly být neobyčejné ještě z jiného důvodu. Dva fragmenty meteoritu byly doslova obaleny uhlíkem, který je vzácný v kamenech jako jsou tyto. "Více než polovina jejich objemu je tvořena materiálem bohatým na uhlík," říká Duprat. "To je neobyčejné, protože u tohoto typu meteoritů dosahuje množství uhlíku obvykle několika procent celkové hmotnosti."

Kometární prach, nalezený v Antarktidě
Kometární prach, nalezený v Antarktidě
Dalším překvapujícím aspektem fragmentů meteoritu bylo velké množství v nich obsaženého deuteria, které je velmi vzácnou formou vodíku (zatímco jádro normálního vodíku je tvořeno jedním osamoceným protonem, deuterium obsahuje jeden proton a jeden neutron).

Obě tyto stopy - velké množství přítomného uhlíku a deuteria - sdělují astronomům, že tyto malé meteority pravděpodobně pocházejí z komet. Komety, jak známo, uvolňují materiál v době, když prolétávají v blízkosti Slunce. Částice, které jsou zachyceny gravitací Země, dopadají na zemský povrch, kde se ukládají.

"Co bezpečně víme, je, že tyto částice pocházejí velmi pravděpodobně z mateřského tělesa, které se jen velmi málo změnilo od počáteční fáze vzniku a vývoje naší Sluneční soustavy, protože složení těchto částic je velmi primitivní," říká Duprat.

Starší než planety
Vědci se domnívají, že nalezené fragmenty meteoritu pravděpodobně vznikly ve Sluneční soustavě ještě dříve, než se zformovaly planety - v době, kdy Slunce ještě bylo obklopeno protoplanetárním diskem, který se stal stavebním materiálem pro vznik planet.

Kometární prach, nalezený v Antarktidě
Kometární prach, nalezený v Antarktidě
Jako takové poskytly nalezené meteority důležité vodítko k vysvětlení, jak se utvářel náš planetární systém a mohly by dokonce naznačit, jak život na Zemi začal svoji existenci. Někteří odborníci předpokládají, že komety a meteority poskytly organické látky, které umožnily vznik zárodků života na naší planetě.

"Velmi vysoký obsah uhlíku (jak vyplývá z nalezených fragmentů) mohl mít velký vliv na původ vznikajících organických molekul na mladé Zemi, s následnými důsledky pro nejrannější prebiotickou chemii," doplňuje Larry R. Nittler (Carnegie Institution of Washington), který nebyl členem výzkumného týmu.

Zdroj: www.space.com a www.universetoday
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »