Pravěké jezero na Sahaře
Segmenty břehu jezera byly identifikovány v nadmořská výška 573 ± 3 m n.m. Ghoneim začlenil všechna napozorovaná data včetně dat z radiolokační laboratoř SRTM (Shuttle Radar Topography Mission) do zeměpisného informačního systému (Geographical Information Systém). Zrekonstruované pravěké jezero v době své největší „slávy“ zaujímalo plochu asi 30 750 km2 a mohlo obsahovat až asi 2 530 km3 vody.
Vědci zatím neuvedli žádné závěry, týkající se stáří jezera; nicméně, jeho obrovský rozsah předpokládá, že existovalo dlouhé časové období, kdy ve východní Sahaře bylo velké množství srážek.
„Průzkumy v terénu a vzorky určí přesné stáří jezera,“ řekl El-Baz, ředitel Boston University Center for Remote Sensing. „Jedna věc je jistá - velká část vody v jezeře by měla prosakoval skrz pískovec a hromadit se jako podzemní voda.“
„Toto pravěké jezero, které reprezentuje nepopíratelný důkaz deštivých podmínek v minulosti ve východní Sahaře, má velký význam pro zlepšování našich znalostí o vnitrozemských změnách podnebí a regionální palaeohydrologii,“ řekl Ghoneim.
Podle vědců, zobrazení polohy původního jezera pojmenovaného Severní Darfúrské obří jezero (Northern Darfur Mega-lake) pomáhá v této oblasti s výzkumem podzemních vod, protože přístup k sladkovodním zdrojům je základ přežití.
El-Baz již dříve dokázal v Egyptě, že v této části Sahary (severně od Darfúru), jsou pod obrovskými nánosy písku velké zásoby podzemní vody jako pozůstatek sladkovodních jezer. Ve východním Uweinatu podzemní voda stoupá až do výšky 25 m pod povrch. V této oblasti pomocí 500 navrtaných pramenů zavlažují zemědělskou půdu o rozloze asi 400 km2.
„Takové velké sedimentační pánve jsou nejen potenciálními zdroji podzemní vody, ale v hloubce i zdroji oleje a plynu,“ řekl El-Baz.
Zdroj: www.sciencedaily.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
