Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pravěké jezero na Sahaře

Pravěké jezero na Sahaře

mega-lake.jpg
Eman Ghoneim a Farouk El-Baz (Boston University Center for Remote Sensing) při zpracovávání topografických dat ze satelitů Landsat a Radarsat odhalili v Darfúru (severozápadní Súdán) pozůstatky pravěkého „mega-jezera“.

Radarové vlny jsou schopny proniknout jemnozrnným pískem, který pokrývá horkou a suchou východní Saharu, a odhalit obrysy jezera i koryt řek, které jej napájely.

Segmenty břehu jezera byly identifikovány v nadmořská výška 573 ± 3 m n.m. Ghoneim začlenil všechna napozorovaná data včetně dat z radiolokační laboratoř SRTM (Shuttle Radar Topography Mission) do zeměpisného informačního systému (Geographical Information Systém). Zrekonstruované pravěké jezero v době své největší „slávy“ zaujímalo plochu asi 30 750 km2 a mohlo obsahovat až asi 2 530 km3 vody.

Vědci zatím neuvedli žádné závěry, týkající se stáří jezera; nicméně, jeho obrovský rozsah předpokládá, že existovalo dlouhé časové období, kdy ve východní Sahaře bylo velké množství srážek.

„Průzkumy v terénu a vzorky určí přesné stáří jezera,“ řekl El-Baz, ředitel Boston University Center for Remote Sensing. „Jedna věc je jistá - velká část vody v jezeře by měla prosakoval skrz pískovec a hromadit se jako podzemní voda.“

„Toto pravěké jezero, které reprezentuje nepopíratelný důkaz deštivých podmínek v minulosti ve východní Sahaře, má velký význam pro zlepšování našich znalostí o vnitrozemských změnách podnebí a regionální palaeohydrologii,“ řekl Ghoneim.

Podle vědců, zobrazení polohy původního jezera pojmenovaného Severní Darfúrské obří jezero (Northern Darfur Mega-lake) pomáhá v této oblasti s výzkumem podzemních vod, protože přístup k sladkovodním zdrojům je základ přežití.

El-Baz již dříve dokázal v Egyptě, že v této části Sahary (severně od Darfúru), jsou pod obrovskými nánosy písku velké zásoby podzemní vody jako pozůstatek sladkovodních jezer. Ve východním Uweinatu podzemní voda stoupá až do výšky 25 m pod povrch. V této oblasti pomocí 500 navrtaných pramenů zavlažují zemědělskou půdu o rozloze asi 400 km2.

„Takové velké sedimentační pánve jsou nejen potenciálními zdroji podzemní vody, ale v hloubce i zdroji oleje a plynu,“ řekl El-Baz.

Zdroj: www.sciencedaily.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2025 R3 (PANSTARRS).

Snímek komety C/2025 R3 (PANSTARRS). Musel jsem čekat, až se kometa vyhoupne nad vrcholky blízkých stromů. To však už oblohu nad východem začínalo rozjasňovat svítání. Výsledek je proti originálu 3x zmenšen.

Další informace »